ČNB kryptoměny nemusí, ale také jim moc nerozumí

Česká národní banka (ČNB) zveřejnila 20. července svou měsíčně vydávanou zprávu, Globální ekonomický výhled. Ta má celkově za cíl popsat a zhodnotit vývoj ve vybraných teritoriích se zaměřením na hlavní ekonomické veličiny jako jsou růst HDP, inflace, úrokové sazby a další. Na téměř 6 stranách je text věnován také kryptoaktivům, jak kryptoměny ve shodě s názvoslovím  mnohých regulátorů česká centrální banka nazývá.

Cílem kapitoly nazvané „Kryptoaktiva vs. konvenční investice v době nízkých úrokových sazeb“ je analýza možné korelace nízké výnosnosti tradičních investičních instrumentů s kryptoměnovým boomem na konci minulého roku. Čtenáři však neunikne také mnoho poznámek s ideologickým nádechem, které se kriticky staví k původním ideám spojeným se vznikem kryptoměn týkajících se především odporu proti tradičnímu finančnímu a bankovnímu systému.

Z textu studie nevyplývá, že by docházelo k významnému přelivu investorů z tradičních investičních aktiv do kryptoměn. Zkoumány jsou burzovně obchodované fondy (ETF) mající jako podkladové aktivum drahé kovy, komodity a státní dluhopisy. ETF byly autorem vybrány proto, že tvoří souhrnnou poptávku investorů po instrumentech zvolené třídy, a nikoli pouze pohyby cen jednotlivých podkladových aktiv.

Kryptoměny kryté zlatem mají naději na úspěch

U zlata autor textu poukazuje na růst jeho ceny v loňském roce, který se shoduje s počátkem „kryptohorečky“. Na rozdíl od kryptoměn se však nejedná o skokový nárůst, který by mohl svědčit o investicích velkého rozsahu, ale o postupný růst. Pro trh se zlatem jsou inherentní tradiční investoři s dlouhodobě jasně vydefinovaným postojem k investičnímu riziku a nelze proto u nich očekávat hromadný přesun do značně rizikového trhu kryptoměn. U těch naopak vzhledem k jejich relativně nedávnému vzniku převládají zatím spekulanti, kteří jsou v rámci obchodování ochotni podstoupit vysokou míru rizika s cílem dosáhnout mnohonásobně vyšších výnosů, než je tomu u drahých kovů a zejména u zlata.

Jako možné řešení pro investory do drahých kovů uvádí studie kryptoměny kryté zlatem. Konkrétně zmiňuje projekty Aurus, Darico, GoldCrypto a Xgold. U některých takovýchto projektů vidí i přidanou hodnotu v jejich napojení na stát a to zejména z důvodu nižšího investičního rizika.

Trh s komoditami

U trhu s energetickými surovinami vidí autor textu větší formální podobnost s vývojem cen kryptoměn než u drahých kovů. Ve sledovaném období měly totiž přitahovat podobný typ rizikově necitlivých investorů jako kryptoměny. Opět je zde zmíněna určitá provázanost trhu energetických surovin s technologií blockchainu, případně se zásobami dané suroviny, které slouží jako krytí hodnoty dotčených tokenů. Kriticky je pak hodnocena konkrétně měna Petro, která patří mezi první kryptoměny vydávané státem (Venezuela) a jejíž hodnota je údajně kryta venezuelskou ropou.

Dluhopisy a geografické rozložení

V případě dluhopisů autor studie vyloučil zásadní strukturální změnu v důsledku pohybů ceny. Trh dluhopisů ve zkoumaném období nejdříve mírně rostl a na konci roku 2016 byl zaznamenán výraznější pokles. Následně během roku 2017 zájem o dluhopisy zemí EU rostl, v USA první polovinu roku rostl a následně došlo k poklesu. V té době cena mnoha kryptoměn rostla o stovky až tisíce procent, nicméně nedošlo k přelivu kapitálu z dluhopisového trhu, jak někteří kryptonadšenci prorokovali.

Text se také věnuje geografickému rozložení těžby a obchodování s kryptoměnami. Zde si všímá přesunu obchodníků a investorů z Číny na jihokorejské a singapurské burzy, ke kterému došlo vlivem restriktivních opatření čínské vlády. Těžbu celkem logicky zasazuje do zemí s levnými energiemi a příhodnými klimatickými podmínkami. Konkrétně jmenuje Island, Indii, Čínu a Gruzii. V případě ICO (primární úpis virtuálních mincí) pak poukazuje na velký podíl Ruska, které reprezentuje 20 procent ICO projektů, nejvíce po USA a Číně. „Nelze mluvit o proniknutí kryptoměn do masového transakčního oběhu. Spíše jde o další příklad využití kryptoaktiv jako náhrady chybějících funkcí stávajícího národního finančního sektoru“, čímž myslí především financování ruských start-upů.

Nepochopení kryptoměn ze strany ČNB

Je zřejmé, že text je také viditelnou snahou obhájit tradiční investiční instrumenty a varovat před rizikovostí kryptoměn. Mnoho argumentů a srovnání je jistě validních, nepřinášejí však žádná zásadní zjištění, která by již nebyla známá předtím. Vzhledem k velikosti kryptotrhu a jeho stáří nelze čekat, že by kryptoměny měly tvořit významný segment investičních portfolii velkých bonitních investorů. To je dáno především nevyjasněnou regulací okolo kryptoměn, kdy regulátoři a vlády mnoha států diskutují své přístupy k dané problematice. Ostatně i na to se odvolává autor této krátké analýzy hned v jejím úvodu.

ČNB však na kryptoměny nahlíží velmi kriticky a nebere v potaz jejich praktickou využitelnost například při urychlení přeshraničních transferů či v zemích s hyperinflací a špatnou dostupností bankovních služeb. Vlastně je již teď vnímá jako „mrtvoly“, když text doslova uvádí: „kryptoměny dneška po sobě nepochybně zanechají trvalé dědictví v podobě technologie blockchainu.“ Nedává jim tak žádný čas na adaptaci. Když vezmeme v potaz, že bitcoin spatřil světlo světa teprve před zhruba 10 lety, nemůžeme čekat jeho masové přijetí během jedné dekády jeho existence.

ČNB si však také nechává otevřené zadní vrátka pro možnou flexibilní změnu postoje, když pod čarou zmiňuje, že autorem textu je Alexis Derviz a názory v něm uvedené jsou jeho vlastní a neodrážejí nezbytně oficiální pozici České národní banky. Můžeme si tedy vybrat, zda se jedná o postoj ČNB či nikoliv. Z předchozích prohlášení jejich představitelů je však jasné, že ČNB kryptoměnám nakloněná není. Sám autor, Alexis Derviz, který působí v ČNB jako hlavní ekonom, se kryptoměnám nevěnuje a lze to poznat i na neznalosti toho, co kryptoměnou nazývá (například Ripple, jak tvrdí autor, kryptoměna rozhodně není).

Vstřícný postoj ke kryptoměnám krytým zlatem pak jen potvrzuje jakousi neschopnost nebo neochotu ČNB porozumět základnímu principu bitcoinu a jemu podobných kryptoměn. A tím je decentralizace a nezávislost. Celkem logicky centrální banka nebude podporovat decentralizované systémy, což se v praxi děje a ČNB má pro odmítavý postoj vůči bitcoinu a spol. jistě dobré důvody.

Autor textu dochází k závěru, že „právní základ soukromých emisí kryptoměn a transakcí s nimi je minimální až žádný.“ Přesto místo aby hledal způsoby a nabízel alternativy, jak současnou situaci legislativně uchopit, pouze poukazuje na nevýhody a prorokuje kryptoměnám brzký konec. Konstruktivní přístup zde zcela chybí, což je alespoň lehce vyváženo humornou vložkou v samém závěru: „bitcoin zjevně nebude bránou ke společnosti osvobozené od „tyranie“ centrálních bank a hazardu marnotratných vlád, o které stále mluví jeho skalní přívrženci, nýbrž exkluzivním sběratelským artiklem – na způsob starého umění či vzácných šperků – rezervovaným pro excentrické superboháče.“

The post ČNB kryptoměny nemusí, ale také jim moc nerozumí appeared first on Kryptomonitor.

Kryptomonitor

Kryptomonitor je informační web o kryptoměnách, který cílí nejen na investory a obchodníky s kryptoměnami, ale také zájemce z řad široké veřejnosti, kteří chtějí sledovat nejnovější vývoj v této oblasti.

Publikuje jak vlastní články, analýzy a rozhovory, tak i krátké denní zprávy, které přinášejí stručné aktuální informace o všem, co hýbe světem kryptoměn.

Více na: www.kryptomonitor.cz