Perly týdne: Globální krize v nedohlednu, u nás H-system a nebezpečná stabilita

Ve světě…

Krize v nedohlednu: CNBC tento týden přináší rozhovor s třemi známými investory, který se zaměřuje zejména na možnost příchodu další krize. Investiční ředitelka UBS Asset Management Suni Harfordová tvrdí, že zatím se krize vůbec neobává, protože se pohybujeme ve velmi přívětivém ekonomickém prostředí. Volatilita sice může být vyšší, než na jakou jsme byli zvyklí během posledních deseti let, celkově je systém ve „velmi dobrém stavu“. Pokud se pak nějaká krize dostaví, bude podle Harfordové bude pramenit z nacionalismu, teritoriálních třenic a problémů současné politiky.

David Villa z Wisconsin State Investment Board se domnívá, že další finanční krize nepřijde dříve, než za několik let. Spustit jí pak mohou tři související události: Cyklický vrchol ve zvedání sazeb, zpomalení ekonomiky a růst počtu defaultů. V současné době je ale úvěrový cyklus stále pod kontrolou a „nejsou patrná žádná výstražná světla“.

Marc Levine z Illinois State Board of Investment uvedl, že během jeho kariéry proběhla mírná recese v devadesátých letech, která pramenila „z hloupostí na trhu půjček financujících komerční nemovitosti“: Pak přišly velké bubliny z konce devadesátých let s „šílenými valuacemi technologických akcií“ a následně hypotéční krize. Pokud Levin porovná tyto události se současným vývojem, tak podle svých slov nyní žádné velké nerovnováhy nevnímá. Nelíbí se mu ale vývoj na trhu s obligacemi s vysokým výnosem a na trhu dluhopisů rozvíjejících se ekonomik. I zde ale jde jen o „mírnější excesy“, které podle jeho názory nevytvoří masivní problémy podobné tomu, co se před poslední krizí dělo na trhu s deriváty a hypotékami.

Brexit, jídlo a léky: WSJ ve čtvrtek píše o tom, že Velká Británie „plánuje hromadění zásob jídla a léků pro případ, že dojde k chaotickému brexitu“. Jak Britové, tak zástupci EU sice podle WSJ stále tvrdí, že očekávají dohodu. Nicméně „obě strany se stále více připravují na možnost, že jednání o brexitu nebudou nakonec úspěšná“.

Tesla pro policii: Reuters tento týden informuje o tom, že policie v Lucembursku přidala ke své flotile vozů dva elektromobily od Tesly. Důvodem má být zejména jejich rychlá akcelerace, která by prý policistům měla ulehčit dopadení některých zločinců a pronásledování řidičů, kteří překračují nejvyšší povolenou rychlost. V neposlední řadě pak chce Lucembursko tímto krokem přispět ke snižování emisí.

Lucembursko má konkrétně za cíl dosáhnout 10 % podílu elektromobilů a hybridů na celkovém počtu vozů na jeho silnicích. Tesla Model S, kterou policie koupila, je schopna zrychlit z nuly na sto kilometrů za hodinu během několika málo sekund. A podle Reuters není potřeba dobíjení baterií v tomto případě takovou překážkou, protože od jedněch hranic k druhým to je v Lucembursku pouze nějakých 100 kilometrů.

Trumpova sabotáž: Známý ekonom Stephen Roach v rozhovoru pro CNBC uvedl, že Trumpova taktika v oblasti mezinárodního obchodu je sabotáží celé ekonomiky a trhů. Ty přitom podle něj podceňují možný dopad obchodní války mezi USA a Čínou. „Trhy si myslí, že jde jen o další typickou Trumpovu věc. Tarify ale už byly zavedeny. A já si myslím, že Spojené státy jejich dopad určitě pocítí. Poškodí spotřebitele, protože dodavatelské řetězce přesunou vzniklé náklady právě na spotřebitele. Ekonomika bezesporu roste rychle, ale váhal bych s extrapolací vývoje v posledním čtvrtletí do budoucna“, řekl ekonom, který nyní působí na Yale University a dříve pracoval pro Morgan Stanley. A dodal, že „pokud se Američané domnívají, že čínský prezident nakonec couvne, tak se velmi mýlí“.

Obchodním válkám se věnují i na FTAlphaville, kde mimo jiné poukazují na následující graf. Melanie Rama z Baloise Asset Management v něm ukazuje vývoj objemu mezinárodního obchodu a porovnává jej s vývojem zisků firem zahrnutých v globálním akciovém indexu MSCI. Podobné obrázky zdrojem optimismu v případě vypuknutí skutečné obchodní války pro akciové investory zřejmě nebudou:

Vláda kam se podíváš: Eurostat přináší tento týden pohled na velikost a míru zadlužení vládního sektoru v evropských zemích. V prvním grafu můžeme vidět, jak se během let 2000 – 2016 změnil podíl počtu lidí zaměstnaných ve vládním sektoru k celkové zaměstnanosti. Největší „vládu“ mají v tomto smyslu severské země, nejmenší naopak Německo, kde v tomto sektoru pracuje jen asi 10 % zaměstnanců. Ve srovnání se zeměmi jako Švédsko, či Norsko tedy asi třetina. V České republice se tento podíl mírně snížil a pohybuje se nad 15 %. Jsme na tom tedy podobně, jako ve Velké Británii, či Rumunsku.

Druhý graf od Eurostatu ukazuje poslední data týkající se míry vládního zadlužení evropských zemí. „Přeborníkem“ je v tomto ohledu Řecko, kde vládní dluhy v poměru k HDP dosahují 180 %. Za ním se nachází Itálie a Portugalsko. Česká republika patří podle tohoto měřítka mezi nejméně zadlužené země, s poměrem vládního dluhu k HDP znatelně pod 40 % je na tom podobně jako Švédsko, Dánsko, či Rumunsko. Zdaleka nejnižší jsou ale vládní dluhy v Estonsku:

… a u nás doma

H-System: Domácí média jsou plná zpráv týkající se vývoj v kauze H-System. Idnes.cz přináší rozhovor se Zdeňkem Krčmářem, předsedou senátu Nejvyššího soudu. Ten na otázku „jak složité bylo učinit rozhodnutí v kauze H-System pro vás osobně?“, odpovídá: „Bylo to velmi složité, na poslední stranu rozhodnutí jsem napsal, že vím, že se bavíme o obětech celé té kauzy, ale tady nejde o jediné oběti. Další oběti jsou další věřitelé. Tedy jde o to, aby i tyto další oběti dostaly spravedlivý podíl na zpeněžení majetku úpadce tak, aby se jim alespoň zlomek částky, kterou investovaly, vrátil“.

Družstvo (klientů H-Systemu) podle soudce „nemohlo mít pocit, že na základě příslibu učiněného prvním správcem konkurzní podstaty a věřitelským výborem jim bude majetek odprodán za pevně stanovenou částku“. I podle jednoznačného znění zákona o konkurzu a vyrovnání z tehdejší doby totiž mohla taková transakce proběhnout jen se souhlasem konkurzního soudu. A ten udělen nebyl.

Ani soudy nižšího stupně podle Krčmáře neměly pochybnosti, že bytové domy jsou užívány bytovým družstvem bez právního důvodu. Protože o tom, že vlastníkem osmi bytových domů je úpadce, i když do nich lidé investovali nemalé peníze, bylo pravomocně rozhodnuto už v roce 2008.

Budou důchody?: Ihned.cz se zaměřuje na analýzu OECD, která „výrazně varuje před stárnutím Česka a s tím souvisejícími nároky na penze a zdravotní systém“. „Česká populace stárne rychleji, než je tomu ve většině evropských zemí; poměr závislosti se zvýší z 28,1 % v roce 2016 na 49,7 % v roce 2070 s vrcholem na úrovni 56,1 procenta v roce 2058“, píše OECD. Jinak řečeno, nyní na jednoho penzistu připadají více jak tři práceschopní Češi, v 50. letech to už nebudou ani dva.

Podle ihned.cz OECD „bourá představu Babiše, že současné roky hospodářského boomu potrvají věčně. I kdyby byl premiér schopen zrušit nevyhnutelné hospodářské cykly, dostihne ho právě demografie. Problémem české debaty o reformě důchodů je, že nároky na penze nenabíhají plynule, a nenutí tak politiky hned k činu, ale poskočí radikálně až zhruba za dekádu“. Jde tak o „nebezpečnou zdánlivou stabilitu“.