Překvapí ČNB příští týden?

Slovní munici ECB vyčerpala už v červnu, a tak se od jejího včerejšího zasedání vlastně ani nic nečekalo. A tento předpoklad centrální banka splnila na 100 %. Na řadu přišla tradiční slova o nutnosti stimulů, slabším růstu, nejistotách a opatrný komentář ohledně hrozící obchodní „války“. A vlastně co jiného se dalo čekat, když konec QE ECB avizovala už minule a otázku sazeb zřejmě nebude otevírat ještě dlouho po QE.

ECB svým nepřekvapivým a předvídatelným postojem uvolnila cestu české centrální bance, kterou příští týden čeká třetí letošní prognóza a především pak další hlasování o úrokových sazbách. Nová prognóza, jak už vyplynulo z komentářů z ČNB, bude o hodně jiná než ta předchozí předpokládající stabilitu sazeb až do konce roku. Po čase, kdy se trajektorie úrokových sazeb ve výhledu centrální banky pravidelně snižovala se tak můžeme dočkat přesně opačného výsledku. Není to ani rok, kdy výhled ČNB počítal s tím, že tříměsíční PRIBOR na konci roku 2019 dosáhne 2,8 % (aktuálně jen 2,1 %). A právě tato část prognózy, kterou ČNB příští týden rovněž zveřejní, bude spolu s výhledem kurzu koruny tím nejzajímavějším, co z jednání – kromě vyšších sazeb – vzejde. Ukáže totiž, jak moc a především pak rychle se ČNB bude chtít dobrat ke tříprocentním sazbám, jež považuje za žádoucí.

Vzhledem k tomu, jak si ČNB dala záležet na informování trhu v posledních dvou týdnech, se dá předpokládat, že bankovní rada je rychlejšímu růstu sazeb velmi nakloněna. Zvlášť když ji v tomto směru podporuje i koruna, kterou sice ČNB necíluje, ale rozhodně její vývoj bere při svém rozhodování více než vážně. A jak je vidět na vývoji kurzu české měny, korunu slova o vyšších sazbách velmi těší. Takže nyní snad už jen přejít k činům.

ČNB se ve svém hodnocení a prognóze samozřejmě nemůže vyhnout ani rizikům, která by mohla příznivý vývoj české ekonomiky ohrozit. To nejakutnější v podobě obchodní „války“ zdá se být zažehnáno… minimálně po celou dobu, co se o něm bude na obou stranách Atlantiku jednat. A poté se budou moci opět evropské finanční trhy – včetně toho českého – vrátit k tradičnímu méně uchopitelnému problému, který na chvíli tzv. obchodní války zastínily – a sice k riziku tvrdého brexitu.