Ekonomický výhled je příznivý, hlásí bankéři. Obzor však potemněl brexitovými mračny

Makroekonomická prognóza České bankovní asociace

26. července 2018, Praha – Příznivý výhled vývoje ekonomiky pro období do konce roku 2019 nadále trvá, nová prognóza České bankovní asociace (ČBA) však očekává určité zmírnění dynamiky růstu. Silnou stránkou zůstane vyvážený příspěvek domácích činitelů ekonomického růstu, tj. spotřeby a investic. I když se to v údajích prognózy zatím na straně vývozu nepromítlo, výrazně narůstají její vnější rizika.

Zmíněná rizika spočívají zejména v hrozících obchodních válkách a možnosti „tvrdého“ Brexitu (tj. bez dohody o volném obchodu mezi EU a Velkou Británií a s přechodem na celní režim Světové obchodní organizace) a nesou s sebou velký potenciál dopadu na tuzemskou ekonomiku. Pokud by skutečně došlo k paralelnímu vykrystalizování obou těchto událostí, byl by dopad citelný jak na ekonomický výkon, tak do veřejných rozpočtů.

 KOMENTÁŘE:

• Petr Dufek, ekonomický analytik ČSOB: „Česká ekonomika se přibližuje hranici svých možností. Bez dalších investic se v situaci zvyšujícího nedostatku zaměstnanců příliš nemá kam posunout.“

Celkové vyznění
Číselné údaje aktuální prognózy ČBA se oproti předešlé prognóze z dubna až tak zásadně nemění (v dubnu prognóza předpokládala růst reálného HDP pro rok 2018 3,6 % a pro rok 2019 2,8 %). Aktuální čísla – 3,3 % pro rok 2018 a 2,9 % pro rok 2019 – vychází z následujících předpokladů:

• přetrvává celkově relativně příznivý výhled vývoje HDP – stejně jako v minulé prognóze dojde v roce 2019 oproti letošnímu roku k mírnému zpomalení jeho růstu
  
• základním scénářem tak zůstává postupné ochlazování ekonomického výkonu, nikoliv jeho skoková či šoková korekce
  
• silnou stránkou stávajícího vývoje a jeho výhledu je viditelný příspěvek domácích růstových faktorů, tj. investic a spotřeby domácností i vlády
  
• externí šok by v horizontu prognózy mohl přijít v případě eskalace současného napětí v mezinárodním obchodě, způsobené protekcionistickými opatřeními USA, zejména v případě zatížení dovozu automobilů z EU prohibitivními cly
  
• ještě vážnějším rizikem s většími dopady je hrozba tzv. „tvrdého“ Brexitu, kdy se nepodaří ve zbývajícím čase dojednat bezcelní obchodní režim mezi EU a Velkou Británií

Nepřehlédnutelnou skutečností je, že nová prognóza ČBA je viditelně opatrnější oproti posledním platným prognózám renomovaných tuzemských i zahraničních institucí jako jsou ČNB, MF nebo OECD.

Prognózy růstu reálného HDP:

Domácí faktory
Situace domácí ekonomiky je v aktuální červencové prognóze nejvíce ovlivněna stejnými faktory jako v prognóze předešlé.

Pokud jde o domácnosti, napětí na trhu práce zůstává nadále ve svém kulminačním bodě s rekordně nízkou nezaměstnaností. V roce 2019 sice dojde ke zpomalení mzdového nárůstu z rekordní úrovně roku 2018, avšak jeho dynamika zůstane nadále na úrovni, která stále více bude promlouvat do konkurenceschopnosti firem – což je faktor, jehož dopad do dalšího vývoje bude třeba bedlivě sledovat.

Rychlý růst reálných příjmů domácností, podpořený nízkou nezaměstnaností a optimistickým sentimentem, podpoří dynamiku soukromé spotřeby, která tak nadále zůstane významným činitelem ekonomického růstu.

V investicích se po jejich výrazném růstu o 6,5 % v roce 2018 projeví v roce příštím střízlivější pohled na perspektivu dalšího vývoje a odvozený mírnější investiční apetit firem.

Vládní spotřeba bude v roce 2018 dynamičtější, než předpokládala dubnová prognóza, což může být ovlivněno volebním cyklem a blížícími se komunálními volbami. Přesto zůstane souhrnné saldo vládního rozpočtového hospodaření mírně přebytkové. Po odeznění tohoto faktoru bude růst vládní spotřeby v roce 2019 mírnější a odhad vládního salda pro příští rok zůstává v zásadě vyrovnaný.

 KOMENTÁŘE:

• Miroslav Zámečník, ekonomický analytik ČBA: „České veřejné finance jsou však aktuálně na příjmové straně zcela závislé na vysokých tempech ekonomického růstu, zatímco na výdajové straně přetrvává vysoký objem tzv. mandatorních výdajů, které v případě poklesu ekonomické dynamiky a výpadku příjmů nebude jednoduché upravovat směrem dolů k udržení rozumné rozpočtové stability.
•  Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banka, a.s.: „Tlaky na ziskové marže v korporátním sektoru výrazně rostou. Podniky musí bojovat na straně jedné se silnější korunou, na straně druhé s rostoucími cenami vstupů. Rychle se zvyšují mzdová náklady, nahoru jdou i ceny energií a dalších surovin.“

Výhled inflace a měnové politiky
Prostředí zůstane po oba roky v zásadě nízkoinflační, prognózované hodnoty inflace se zásadněji nemění (2,2 % v roce 2018 a 2,0 % v roce 2019). Aktuální nárůst cen ropy vidí prognóza spíše jako mírné hladinové zvýšení a předpokládá, že v horizontu do konce roku 2019 budou ceny ropy spíše stabilní. Oslabení kurzu koruny z posledního období se jeví jako přechodná záležitost, související s pohledem mezinárodních finančních trhů na měny rozvíjejících se trhů. V roce 2019 bude koruna mírně posilovat, což může souviset s tím, že nadále trvá předpoklad o dalším zpřísňování měnové politiky ČNB, kde prognóza počítá se zvýšením základní sazby do roku 2019 v souhrnu až o jeden procentní bod. Přitom možnost zvýšení měnově politických sazeb ECB prognóza nevidí jako velmi pravděpodobnou, a pokud by ke zvýšení dojít mělo, pak až v závěru roku 2019.

 KOMENTÁŘE:

• Petr Dufek, ekonomický analytik ČSOB: „Dobrá kondice českého hospodářství spolu se slabou korunou vytvářejí prostor pro další svižný růst úrokových sazeb.“

Rizika prognózy
I když rizika nejsou přímo promítnuta do čísel prognózy (je mimořádně obtížné je kvantifikovat), oproti předchozí (dubnové) prognóze jejich váha významně narůstá. Jsou jimi:

• silnější externí šok („tvrdý“ Brexit, cla na evropské automobily v USA), který by se projevil ve vývozu, případně v odkládání investic (rozsah je v tuto chvíli velmi obtížné kvantifikovat)
  
• velkou otázkou je vývoj podnikatelského sentimentu v Německu, s následným průmětem do ČR
  
• vývoj veřejných financí v případě, že dojde k naplnění vnějších šoků

 KOMENTÁŘE:

• Miroslav Zámečník, ekonomický analytik ČBA: „Státní rozpočet by mohl v případě nepříznivě změněného ekonomického prostředí čelit problému rychle narůstajícího schodku.“
• Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banka, a.s.: „V prognóze je třeba být opatrný – narůstají rizika typu brexit či obchodní války, která mohou globální ekonomiku velmi poškodit, kvantifikace je ale v podstatě nemožná.“

Makroekonomická prognóza ČBA v číslech:                                     

###
O prognóze ČBA
Tato prognóza vznikla na základě příspěvků analytiků 9 členských bank ČBA: Helena Horská a František Táborský (Raiffeisenbank), Petr Dufek (ČSOB), Petr Gapko (MONETA Money Bank), Pavel Sobíšek (UniCredit Bank), Jiří Polanský (Česká spořitelna), Petr Sklenář (J&T Banka), Jan Vejmělek a Viktor Zeisel (Komerční banka), Jakub Seidler (ING Bank), Jaromír Šindel (Citibank). Za ČBA se na tvorbě prognózy podílí Miroslav Zámečník.

O ČBA
Česká bankovní asociace vznikla v roce 1992 a je dobrovolným sdružením právnických osob podnikajících v oblasti peněžnictví. V současné době sdružuje 38 členů. Rolí asociace je především zastupovat a prosazovat společné zájmy členů, prezentovat roli a zájmy bankovnictví vůči veřejnosti, podílet se na standardizaci postupů v bankovnictví a na vytváření odborných zvyklostí, podporovat harmonizaci bankovní legislativy s legislativou Evropské unie a vyvíjet aktivitu v informativní a školící oblasti. ČBA je členem Evropské bankovní federace a EMMI.