Makroekonomika | 24.07.2018 17:39:59

Příští čtvrtek 2. srpna nás čeká měnověpolitické jednání ČNB a s ním i nová prognóza centrální banky

Příští čtvrtek 2. srpna nás čeká měnověpolitické jednání ČNB a s ním i nová prognóza centrální banky. Jestřábi a holubice z Příkopů se tak probouzejí, aby trhu vykomunikovaly jejich předběžné pohledy na současný stav. Viceguvernér M. Hampl v rozhovoru sdělil, že červnové zvýšení sazeb bylo správným krokem a další zvýšení budou diskutována na každém zasedání. Podle jeho názoru klíčová úroková sazba (2týdenní repo) by se měla v blízké době zdvojnásobit na 2 %. Vnímá také dvě oblasti, kde se ekonomika silně přehřívá. První je trh práce a druhou je trh s nemovitostmi. Podle Hampla by spotřebitelská inflace byla nad třemi procenty, kdyby ceny nemovitostí byly lépe zachyceny ve spotřebitelském koši. Vyjádřil se také k úrokovému diferenciálu, jehož účinnost byla oslabena velkým nárůstem likvidity a regulatorními opatřeními. Proto koruna v posledních několika měsících se pohybuje na slabších hodnotách, než indikuje model ČNB.

S vyjádřením k poslednímu vývoji české ekonomiky přispěchal i další člen bankovní rady ČNB V. Benda. Ten také připouští, že slabá koruna a svižný růst mezd donutí centrální bankéře zvažovat zvýšení sazeb na příštím zasedání 2. srpna. Vnímá, že inflační tlaky v ekonomice jsou vyšší ve srovnání s květnovou prognózou a osobně preferuje rychlejší utahování měnových podmínek.

Do třetice přišel s komentářem i šéf měnové sekce ČNB T. Holub. Podobně jako členové bankovní rady i on cituje slabší kurz koruny a vyšší inflaci jako důvody pro rychlejší zvedání úrokových sazeb, než jaké naznačovala květnová prognóza. Rychlejší růst by podle T. Holuba měl nastat v krátkodobějším horizontu. Dále řekl, že hrubým odhadem lze spočítat, že odchýlení pohybu kurzu od prognózy ve výši tří procent se promítá do sazeb změnou o 0,25 procentního bodu v rámci jednoho čtvrtletí, tedy jen krátkodobě. Koruna na prohlášení ČNB reagovala posílením k EUR/CZK 25,75 a je nejsilnější od konce června.

Červencový PMI ve výrobě v Německu překvapil růstem o 1,4 b. na 57,3 b. a v menší míře v eurozóně o 0,4 b. na 55,1 b. Na druhou stranu kompozitní PMI poklesl v obou zmíněných ekonomikách více, než čekal trh. Firmy citují slabší růst nových zakázek, rostoucí ceny materiálů a prodlevy v dodavatelském řetězci. To může být způsobeno uvalenými cly a potenciálním zhoršením situace.

Podle červencového konjunkturálního průzkumu ČR se spotřebitelská důvěra snížila o 1,2 b. na 9,3 b. Spotřebitelé se více bojí zhoršení ekonomické situace v následujícím roce. Zároveň však zamýšlí méně spořit, což je poněkud neintuitivní. Snížila se i podnikatelská důvěra o 1,6 b. na 15,4 b. Zároveň bylo zveřejněno šetření bariér růstu produkce v průmyslu za třetí čtvrtletí. I nadále je Achillovou patou českého průmyslu nedostatek zaměstnanců, kterou pociťuje 37,3 % firem, téměř o 2 p.b. více než ve čtvrtletí předchozím.