Poměr 1:7 může být pro Vaše finance stále „milosrdný“
Dohánění Západu zdá se nevyhnutelně znamená i přijímání negativních dopadů stárnoucí populace, konzumního života, prodlužujícího se věku dožití. V západní Evropě je dnes běžně, že individuální platby pacientů za nadstandardní péči (kterou mi dnes mimochodem stále považujeme za standard) tvoří více než 5 % celkových útrat za zdravotní péči. V České republice přitom tyto platby tvoří 0,1 % všech útrat.
Podle dat OECD, výdaje spojené ze zdravotní péči začínají výrazně růst po 40. roku věku, pokud porovnáme výdaje spojené s věkovou skupinou do 30 let a věkovou skupinou 60–70 let, je zde poměr 1:7. S příchodem a šířením civilizačních chorob, ať už jde o obezitu, onemocnění způsobená stresem apod. navíc postupně zvyšují výši plateb spojenou s léčbou všech věkových skupin. Tj. poměr 1:7 navíc může být to lepší, co Vás v životě potká.
Navíc, s rostoucím věkem, na celkových výdajích spojených se zdravotní péčí se čím dál více podílí platby za asistenční služby, pobyty v nemocnicích apod.
Podle studie EMC Analytics, mezi lety 2020–2030 by ve vyspělém světě mělo dojít k nárůstu nákladů na zdravotní péči o 13 %, do roku 2060 pak o 40 % (stav oproti nákladům projektovaným na rok 2020).
Je tedy zřejmé, že pokud by měl v České republice zachován stávající model veřejného zdravotnictví, bude muset nezbytně dojít k:
- zvýšení odvodů na zdravotním pojištění
- "dotování“ zdravotního systému z výběru jiných daní (např. DPH, spotřebních daní apod.)
- omezení zákroků v rámci bezplatné lékařské péče
U zdravotní péče platí, že jí potřebujeme čím dál více v době, ve které máme výrazně nižší příjmy – v penzi. Dnešní čtyřicátníci tedy mají na výběr:
- vsadit na to, že se o ně ve stáří postarají potomci
- risknout to, že si budou dlouho držet pevné zdraví
- začít si spořit na náklady spojené s budoucí zdravotní péčí
Český pacient navíc zdá se bude muset čím dál častěji řešit otázku dostupnosti lékařské péče, v rámci Evropy je jasný trend, kdy zdravotnický personál odchází za lepšími mzdami do vyspělých zemí. Růst počtu lékařů na 1 000 obyvatel v České republice je sice blízko průměru Evropské unie, za námi jsou však země jako Slovinsko, Rumunsko, Polsko, Lotyšsko, Maďarsko či Estonsko. Na druhou stranu, největší nárůst počtu praktikujících lékařů na 1 000 obyvatel zaznamenávají Rakousko, Německo, Itálie, Švédsko. V případě České republiky je nutné zmínit, že největší nárůst počtu praktikujících lékařů vykazuje Praha. česká republika je v tomto směru zemí s druhými největšími rozdíly v počtu praktikujících lékařů na 1 000 obyvatel, kdy před ní je už pouze Bratislava a zbytek Slovenska.
Zdroje:
OECD
EMC Analytics
Poslední zprávy z rubriky Osobní finance:
Přečtěte si také:
Prezentace
19.03.2024 Kde jsou nejlevnější last minute zájezdy – jak...
15.03.2024 Klíčové faktory úspěšného tradingu? Názor...
12.03.2024 XTB zvyšuje úroky z volných prostředků!
Okénko investora
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Michal Brothánek, AVANT IS
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Trhy excelují: Japonský Nikkei, americký Nasdaq a nejnověji i zlato dosahují historických maxim
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
Spotřebitelská inflace dále ustupuje, meziroční růst již na inflačním cíli ČNB
Ali Daylami, BITmarkets
Vítězství Trumpa může zbrzdit rozvoj centralizovaných digitálních měn
Okénko finanční rady
Lenka Rutteová, Bezvafinance
Velké odhalení, aneb nová kampaň proti kyberšmejdům. Tentokrát z úřadu
Jan Béreš, Kalkulátor.cz
Petr Holub, MojeNebankovka
Lukáš Raška, Portu
Češi berou nadprůměrné důchody. Za nejvyššími musíme do Norska
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Historické okénko rekvalifikace a kde získat nové dovednosti v Brně
Jiří Sýkora, Swiss Life Select
Swiss Life Hypoindex březen 2024: Hypoteční sazby stagnují. Další zlevnění hypoték přijde na jaře
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Energetika v problémech: Ceny energií padají, ze situace ale těží spotřebitel