Rozbřesk: Inflace leze dále nad cíl ČNB, ale výnosová křivka zplošťuje. Větří snad trh recesi?

Dnes po ránu zapomeňte na lehké letní čtení - budeme se totiž věnovat náročnějšímu tématu, a tím nebude nic jiného než fenomén zplošťování korunové výnosové křivky.

Paradoxní pravdou totiž je, že zatímco česká inflace přestřeluje inflační cíl a peněžní trh je a ochoten si připustit, že ČNB bude muset na tento vývoj již brzy opět reagovat zvýšením oficiálních úrokových sazeb, tak dlouhodobé korunové úrokové sazby více méně stagnují. Jinak řečeno české výnosové křivky, resp. rozpětí mezi dlouhodobými a krátkými tržními sazbami, klesají. Proč je to zvláštní a mělo by nás to v jistém smyslu i znepokojovat?

Sklon výnosové křivky, a zde je třeba se obrátit na americká data, která jsou historicky nejdelší, je totiž jedním z nejlepších tržních předstihových indikátorů recese. S tím jak trh větří recesi, klesají nejen dlouhodobá inflační očekávání, ale i reálná úroková sazba, takže dlouhodobé úrokové sazby klesají, zatímco ty krátkodobé jsou ještě nahoře, neboť centrální banka bojující s odcházející konjunkturou a inflací je drží svojí politikou ještě vysoko. Výsledkem je, že rozpětí např. mezi desetiletou a dvouletou sazbou se blíží nule, či dokonce padá do záporných hodnot. Nejde však jen o falešný tržní signál. Takto definovaný sklon americké výnosové křivky dokázal správně předpovědět sedm posledních amerických recesí. Náš jednoduchý model založený na sklonu výnosové křivky například říká, že pokud rozpětí desetiletého a dvouletého amerického vládního dluhopisu spadne na mínus 16 bazických bodů, pravděpodobnost americké recese vzroste na 51 % v horizontu 11 měsíců.

A jak je to s českou výnosovou křivkou? Aktuálně desetiletou a dvouletou swapovou sazbu zúžilo jen 28 bazických bodů, což byly mimochodem hodnoty zaznamenané nejen během roku 2016, ale také těsně před finanční krizí a následnou recesí zahájenou na konci roku 2008. Mimochodem vůbec nejnižšího (nejvíce záporného) sklonu výnosové křivky jsme v ČR dosáhli před a po měnové krizi v letech 1997 a 1998 (kdy samozřejmě také proběhla první česká novodobá recese).

Avizuje tedy zplošťující korunová výnosová křivka příchod recese v ČR? Empiricky vzato máme málo dat na to, abychom modelově mohli činit závěry. Nicméně když už bychom se o to pokusili, tak lepším (statisticky významnějším) indikátorem pro pravděpodobnost recese je spíše než rozpětí 10leté - 2 roky, rozpětí mezi 10letou swapovou sazbou a 3měsíčním Priborem. Zde samozřejmě není situace tak vážná, neboť rozpětí činí stále přes 80 bazických bodů. Náš jednoduchý model přitom říká, že teprve v momentě, kdy rozpětí mezi 10letým swapem a Priborem 3M klesne na 30 bazických bodů, tak pravděpodobnost české recese vzroste nad 50 % v horizontu 5-10 měsíců. Neboli na českou recesi “za rohem” to zatím nevypadá, ale pokud (až) ČNB zvýší (ještě) dvakrát sazby, situace začne být zajímavější a nebezpečnější.

TRHY

CZK a dluhopisy
Ačkoli červnová inflace akcelerovala meziročně na 2,6 %, čímž o desetinu procentního bodu překonala odhad trhu, koruně pevnou půdu pod nohama nepřinesla. Naopak, česká měna po vlažné reakci nakonec oslabila o deset haléřů až na úroveň 25,95 EUR/CZK. Růst cenové hladiny byl přitom výrazně (o 0,7 procentního bodu) nad květnovou prognózou ČNB, která ve svém komentáři interpretovala aktuální číslo - společně se slabší korunou - jako proinflační riziko stávající prognózy. Znovu se tak ukazuje, že česká měna v posledních týdnech nehledí ani tak na domácí frontu, ale je ve vleku globálního dění. A tomu opětovně dominují zejména obavy z nárůstu protekcionismu v důsledku eskalace americko-čínského konfliktu.

Zahraniční forex
Dolaru včera opět pomohlo nejen téma obchodních válek (resp. americké hrozby na další cla vůči Číně), ale také relativně vysoká výrobní inflace v USA za měsíc červen. Dnes se eurodolarový trh zaměří na výsledek americké spotřebitelské inflace, která se může přiblížit číslu 3 %. Pokud se tak stane, dolar může být ještě více na koni, což může činit problémy měnám z rozvíjejících se trhů (např. zlotému).

Ropa
Ropa Brent včera prožila nejhlubší propad ceny za poslední více než dva roky, v němž odepsala téměř 7 %, respektive čtyři dolary. Propad až na hranici 73 USD/barel odstartovalo dění v Libyi, kde došlo ke zklidnění situace. V důsledku toho by měla být plně obnovena produkce i exportní operace, což by na trh mělo dostat až 850 tis. barelů denně. Likvidovat dlouhé pozice pak spekulanty přimělo také další plánované kolo obchodních půtek mezi USA a Čínou, které oznámila Trumpova administrativa. Nic platné tak včera nebylo ani další masivní čerpání zásob surové ropy (-12,6 mil. barelů), které by přitom kdykoli jindy bylo pro ropné býky jednoznačným impulsem.