Rozbřesk: Erdogan utahuje šrouby, políčeno má na centrální banku

Ani ne tři týdny od znovuzvolení Recepa Erdogana prezidentem je zřejmé, že se Turecko vydává opačným směrem, než trhy tajně doufaly. Erdogan totiž začal ihned po inauguraci úřadovat přesně v intencích svého neortodoxního ekonomického přístupu, nově navíc posílen rozsáhlými prezidentskými pravomocemi. A to samozřejmě těžce nese turecká lira, která se v obavách o další vývoj opět propadla poblíž rekordních hodnot vůči americkému dolaru.

Nahnutá přitom byla situace v zemi již v květnu tohoto roku, kdy se ekonomika ocitla na pokraji měnové krize. Následné prezidentské volby, ve kterých uspěl Erdogan již v prvním kole se ziskem 53 %, sice situaci na krátko zklidnily, nejnovější kroky Erdogana ovšem vyvolávají opětovné obavy. Formální přechod na prezidentský systém mu totiž dává rozsáhlé pravomoci, mimo jiné vydávat dekrety či rozpouštět parlament. Prezident Erdogan přitom nikterak neotálel s jejich využitím a právě pomocí dekretu okleštil potřebnou kvalifikaci pro centrální bankéře, které bude nově sám jmenovat. Navíc se pak rozhodl do vlastní vlády (pozice premiéra byla zrušena) již nejmenovat pro-tržně orientované ekonomy a v duchu nefalšovaného nepotismu přiřkl klíčové místo ministra financí svému zeti.

Tento vývoj pochopitelně trhy výrazně znejišťuje. Zvláště pak v situaci, kdy se turecké hospodářství přehřívá a meziroční inflace vystoupala v důsledku prudkého oslabení liry již nad 15 %, na hony vzdálená 5% cíli centrální banky. Neutěšená zůstává rovněž fiskální pozice vlády a nadále křehká vnější pozice. Deficit běžného účtu překročil 6 % HDP a prohlubuje se i závislost tureckých firem na volatilním krátkodobém zahraničním kapitálu. Adekvátní reakcí by proto v daný moment bylo další utahování měnových šroubů ze strany centrální banky, které by pomohlo tlumit inflační tlaky a zabránit kolapsu liry.

Příležitost k tomuto kroku bude mít centrální banka již za dva týdny na svém červencovém zasedání. Jak ve světle Erdoganových nejnovějších kroků, tak jeho neortodoxní politiky “nízkých úrokových sazeb za každou cenu” však centrální bankéře nečeká nic lehkého. Důležité přitom bude nejen posílit vlastní kredibilitu, ale hlavně udržet nezávislost, která je zásadní pro obnovení důvěry ze strany finančních trhů. Pokud se to nepodaří, turecká ekonomika se vydá vstříc méně lichotivým scénářům.



TRHY

CZK a dluhopisy

Emerging markets - konkrétně pak turecká lira - opět pozlobily včera českou měnu, když se měnový pár EUR/CZK během dopoledne vydal zpět směrem k 26, ale nakonec tam nedoputoval a seanci prakticky uzavíral tam, kde ji začal.

Vedle turecké liry či polského zlotého bude koruna dnes po ránu sledovat především výsledek české inflace. Růst českých spotřebitelských cen v červnu totiž nejspíše opět zrychlil a to podle nás i trhu dokonce na 2,5 % meziročně. Inflace by se tedy měla dostat dále nad cíl ČNB a výrazně i nad její prognózu, která předpokládala inflaci ve výši 1,9 %. I v dalších měsících by inflace měla setrvat nad cílem centrální banky, což spolu se slabou korunou přiměje ČNB ještě k jednomu zvýšení úrokových sazeb v letošním roce. My sice předpokládáme, že to bude až ve čtvrtém kvartále, ale peněžní trh po vyšší inflaci může začít agresivněji sázet na dřívější termín zvýšení sazeb a to by koruně mohlo v letní okurkové sezóně pomáhat.


Zahraniční forex

USA hrozí Číně uvalením dalších cel a to ve výši 10 % (na téměř polovinu vývozu) a tak není divu, že se juanu nedaří. Eurodolar je sice stabilní, ale čekáme, co se stane u měn v regionu. Zlotý navíc musí být ve střehu před dnešním zasedáním NBP, byť zásadní změny v rétorice (bude nová prognóza) neočekáváme. Regionální měny pak může rovněž potrápit turecká lira.

Ropa

Ropa Brent prožila volatilní obchodování, když nejdříve ve světle stávky těžařů v Norsku rostla její cena vysoko nad 79 USD/barel, aby nakonec ropným býkům zchladil žáhu americký ministr zahraničí. Ten totiž prohlásil, že by USA nakonec přece jen mohly tolerovat určité množství exportů z Íránu, což je ve zjevném kontrastu k tzv. nulové toleranci posledních 14 dní. Prohlášení lze tudíž číst i tak, že si americký prezident uvědomil, že bez íránských barelů levnější ropa jednoduše nebude.

Včera navíc vydala svůj měsíční report americká EIA. Ta upozornila jak na nejistoty na straně nabídky (Venezuela, Libye, Írán), tak poptávky (kondice světové ekonomiky). Nově pak vidí EIA ropný trh pro tento rok v mírném deficitu, který by měl udržet ceny nad 70 USD/barel.