Co říká Pax Romana o dnešním světě

„Poslední dobou jsem hodně přemýšlel o Pax Romana, tedy o více než dvou stoletích stability Římské říše během a po vládě Augusta. Věřte tomu nebo ne, ale podle mého mínění má toto období poučení i pro nás. Ještě nedávno bych přitom tvrdil, že historie Římské říše není pro náš moderní věk moc relevantní. Ve svém volném čase čtu ale hodně historických knih a nový výzkum naznačuje, že Řím byl skutečně něčím výjimečným,“ píše na stránkách NYTimes Paul Krugman.

Ekonom poukazuje na práci Petera Temina a Kyla Harpera, která ukazuje, že Řím nebyl „předprůmyslovou“ ekonomikou v tom smyslu, jak si jej obvykle představujeme. Samozřejmě neměl k dispozici nové technologie, ale dosahoval vysoké produktivity díky míru, meziregionálnímu obchodu a „sofistikovaným podnikatelským a finančním systémům“. Životní standard jeho společnosti tak pravděpodobně dosahoval výše, kterou se podařilo vyrovnat až v Nizozemí sedmnáctého století. Brzdou Římu byly zejména nemoci, které se staly „nezamýšleným vedlejším efektem urbanizace“. Nicméně i přesto se Římu podařilo dosáhnout na ekonomické frontě mimořádného úspěchu.

A úspěchy se slavily i na politické scéně. „Římané nebyli žádní slušňáci, neměli výčitky svědomí kvůli otrokářství, někdy byli krutí a neváhali užít extrémní sílu v případě, že bylo jejich impérium nějak ohroženo. Říše ale nestála na vládě teroru a Pax Romana byl založen spíše na dobrovolné spolupráci regionálních elit. Jak se toho podařilo dosáhnout? Měkkou silou, kdy Řím nabízel místním elitám spokojený život s lázněmi, vínem a dalšími vymoženostmi a v neposlední řadě i možnost přesunout se do centra všeho dění. Ti, kteří vzali římské hodnoty za své a asimilovali se, byli odměněni,“ píše Krugman.

Můžeme tedy dojít k závěru, že Římu se vedlo dobře v době, kdy nebyl příliš chamtivý a nezneužíval své síly ke krátkodobému prospěchu a namísto toho budoval pevný systém. I během Pax Romana se stále někde bojovalo, ale celkově šlo o období nevídaného míru a prosperity. „Nyní je již asi jasné, kam tím směřuji. Po druhé světové válce přišlo období nazývané Pax Americana, kdy také panoval mír a prosperita. A toto období se od Pax Romana značně lišilo. Lidé byli výrazně bohatší, ale také se k sobě chovali mnohem lépe. Spojené státy se dopustily řady velkých chyb, ale nedá se to srovnávat s tím, jak se chovali Římané ve chvíli, kdy je někdo naštval. Je tu ale jeden společný prvek. I to, co existovalo po druhé světové válce, bylo drženo pohromadě měkkou silou a ne násilím,“ domnívá se Krugman.

Poválečné roky podle ekonoma přinesly prosperitu a mír, které se s předchozími třiceti lety nedaly vůbec srovnat. Krugman však dodává: „Nyní ovšem hrozí, že to všechno zničí barbaři, kteří odmítají americké hodnoty. Paradoxně nestojí za branami USA, ale jsou uvnitř, dokonce v samotném Bílém domě. Jsou naším dílem (a také dílem Rusů). Vybudovali jsme něco velkého a nyní to bez jakéhokoliv rozumného důvodu ničíme.“

Zdroj: NYTimes