Před soudem totiž zmíněná zaměstnankyně uvedla, že se sama nikterak neobohatila. Všechny peníze prý šly na ukojení její hráčské vášně. Pokud toto vyjádření mělo být ospravedlněním podvodu, bylo jí bezpochyby málo užitečné. Zdravotně zřejmě těžce postižená žena nastoupila do služby v oddělení vyřizování škod dané agentury v roce 2012 a kvůli hráčské náruživosti fingovala škodní události a peníze si převáděla na své konto.
Na vině toho, že její chování nebylo nápadné, byl celý řetězec nedostatků, jako je neschopnost nadřízených, nedostatečná pozornost a falešná důvěra. Jde o to, že plán dané zaměstnankyně nebyl v žádném případě dílem žádného ďábelského génia. Normálně zakládala fingované škody a peníze převáděla na vlastní konto. Banka si nevšimla, že jméno příjemce finanční částky a jméno majitele účtu se neshodují, kontrolní mechanismy pojišťovny byly asi na dovolené a vedoucí agentury neodhalil její postup, i když bil do očí. Později se ukázalo, že za nepochopitelného dění v průběhu tří let vznikla škoda ve výši 250 000 eur. Z celkem 450 pojistných událostí jich bylo 35 % fingovaných a z nich příslušné sumy přistály na kontě nyní již odsouzené osoby. Domek z karet se jednoduše a snadno zbořil v tom okamžiku, kdy se jedna klientka dotázala na bonus (slevu) za bezeškodní průběh. Pojišťovna samozřejmě požádala agenturu, která byla naštěstí pojištěná, o regres.
Možná nejzajímavější na tomto případě je asi ta skutečnost, že daná zaměstnankyně při předcházejících zaměstnáních ve dvou pojišťovacích kancelářích rovněž fingovala škodní události. Stálo by určitě za prozkoumání, jak se vůbec mohla znovu dostat k vyřizování pojistných událostí. Za podvod dostala trest odnětí svobody v délce 30 měsíců.
_w60h45_w76h50.png)
RSS
Přebírání zpráv
