Účtování kryptoměn? Výzva pro účetní

Impuls pro účetní zabývat se účtováním kryptoměn daly firmy, které s nimi začaly obchodovat. V ČR je v současné době odhadem okolo 5 % společností, které kryptoměny zahrnují do svého účetnictví. V porovnání se zahraničím můžeme říci, že ve využívání kryptoměn patříme mezi nejpokrokovější země ve střední Evropě (mapa pokrytí), a to i přesto, že se rozdíly pomalu stírají. 

Základním předpokladem, jak dobře účtovat kryptoměny, je především osobní zájem samotných účetních. Účetní úprava totiž není jednoznačná a je potřeba stále hledat vhodné účetní postupy, ty jsou však časově náročné. Kromě osobního zájmu musí mít účetní všeobecný účetní přehled a dokázat se orientovat v nových technologiích. Vrhnout se do účtování kryptoměn tak není dobrým startem pro začínající účetní. Jednoduše řečeno, je to podobné jako např. při účtování nemovitosti. Když člověk neví, co je nemovitost a co k ní automaticky patří, nedokáže ji správně zaúčtovat.

Účtování kryptoměn přináší účetním také více práce se samotným klientem. Je důležité ho pořádně vyzpovídat a zjistit všechny relevantní informace, které jsou pro účtování důležité. Kryptoměny jsou totiž z účetního pohledu součástí peněžních prostředků, tzn. zásobou a nelze je považovat za platidlo. V kontextu účetních závěrek pak jde o kryptoaktiva. Digitální měna tak není obecně finančním nástrojem, protože nevyhovuje definicím obsaženým v Mezinárodních standardech účetního výkaznictví (IFRS). Zjednodušeně řečeno to znamená, že jejím používáním nevzniká smluvní vztah. Pokud tedy účetní dělá závěrku kryptoměn, musí najít vhodné účetní řešení, které musí být uvedeno v příloze účetní závěrky. 

“Zachycení kryptoměn a dalších objevujících se kryptoaktiv v účetnictví není jednoznačné. Účetní pravidla je celosvětově nereflektují a neposkytují specifickou úpravu, nařízení či doporučení. Při volbě vhodného účetního pravidla je třeba vážit postavení subjektu, který pořizuje, a účel, proč pořizuje, a provést důkladnou analýzu existujících pravidel s cílem najít nejvhodnější řešení. V současnosti je nejvhodnějším účetní řešením zachycení kryptoměn jakožto zásob,” říká Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních (KCÚ).

Významným omezením při rozšiřování kryptoměn jsou státní restrikce 

Zásadní překážkou pro rozšiřování kryptoměn je jejich virtuální podoba a u některých typů i jejich “nedohledatelnost” (Monero, Dash apod.). Tento fakt samozřejmě nahrává myšlence, která má blízko k podezření z trestné činnosti. Argument “nedohledatelnosti” však neplatí u všech kryptoměn. U některých existuje tzv. blockchain, což je zjednodušeně řečeno “účetní kniha kryptoměn”. Bohužel i přesto nadále přetrvává názor, že ti co platí v bitcoinech chtějí okrádat stát.

Opak je však pravdou. Většina firem, které obchodují v kryptoměně, o problémy nestojí a je jim jasné, že díky nim na ně kontrola z finančního úřadu vyjde dřív, než by musela. Jejich snaha o dobře vedené účetnictví je tak tlakem i na samotné účetní. Pokud se firma rozhodne platit v kryptoměně, stačí v rámci účetnictví nastavit způsob účtování dle druhu kryptomajetku, určit si druh kurzu a jeho přepočet, jinak vše probíhá v Kč (dle zákona o účetnictví). Podobné to je i v případě, že dojde k obchodování mezi firmami, kdy jedna platí kryptoměnou a druhá v českých korunách. Stačí nastavit shodu určením kurzu a začít klasicky účtovat.

I když v současné době máme cca okolo 1400 kryptoměn, k velkým změnám v účetnictví nedochází. Mimo oddělené evidence altcoinů není potřeba vést „jiné“ účetnictví. Na co se však musí účetní zaměřit, jsou podkladové materiály k samotnému účtování. U klasických kryptoměn stačí výpisy z peněženky nebo blockchainu. U kryptoměn, které nemají zápisy v blockchainu a jsou tak zcela anonymní, musí stačit např. čestné prohlášení. Zároveň je možné získat výpis z burzy. Ten je však často ve volně editovatelné excelové tabulce, což v případě dokazování její pravosti představuje náročnou situaci.

Z určitého pohledu může nastat problém také v setkání různých účetních systémů. Celá myšlenka kryptoměn je totiž nezávislá na státu a v okolních zemích se účtuje odlišně. Tento fakt tak může přinést určité nepříjemnosti. Také účetní programy mají z pohledu účtování kryptoměn své slabé místo - pouze dvě desetinná místa. To např. u bitcoinů, které se dají dělit až na osm desetinných míst, a vzhledem k jejich hodnotě (1 btc cca 7 tis. USD), nejsou zanedbatelná místa. Celý problém se dá řešit zástupnou evidencí, přestože nejde o úplně ideální řešení. Ve stádiu vývoje jsou sice aplikace na stahování pohybů na burze do účetních programů, ale jejich plošné využití je ještě v daleké budoucnosti.

 Účtování kryptoměn je pro účetní sice časově náročnější, ale o to zajímavější. Spojuje se v něm nejen „klasická“ účetní odbornost, ale i znalost burzovních a investičních trhů. Kryptoměny jsou tak pro některé účetní zajímavou výzvou.