Nad některými otázkami zápisu změn do obchodního rejstříku

Společnost se jakožto navrhovatel domáhala zápisu změn do obchodního rejstříku, a to mimo jiné 1) zápisu dovětku „v likvidaci“ o její obchodní firmě, 2) výmazu některých předmětů podnikání a zápisu nových, 3) zápisu změny počtu jednatelů a 4) zápisu likvidátora společnosti. Jako podklad změn předložila společnost mimo jiné notářský zápis sepsaný rakouským notářem. Rejstříkový soud vyzval společnost k předložení změny společenské smlouvy ve formě notářského zápisu, která bude obsahovat navržený nový předmět podnikání, změněný počet jednatelů společnosti a dále k předložení rozhodnutí o zrušení společnosti a o povolání likvidátora ve formě notářského zápisu. Na výzvu soudu reagovala společnost tak, že pokud jde o předmět podnikání, tak k jeho změně došlo ze zákona, rozhodnutí o zrušení společnosti a o jmenování likvidátora bylo vydáno v předepsané formě na základě rakouského notářského zápisu. Návrh na zápis počtu jednatelů vzala společnost zpět.

Rejstříkový soud na základě uvedeného skutkového stavu návrh na zápis změn odmítl. Své rozhodnutí odůvodnil tak, že se pod pojmem notářský zápis podle zákona o obchodních korporacích rozumí notářský zápis sepsaný podle českého a nikoli podle rakouského práva, a tudíž z předloženého notářského zápisu nelze vycházet. Soud měl tedy za to, že jsou dány zákonné podmínky pro odmítnutí podaného návrhu.

S rozhodnutím prvostupňového soudu však nesouhlasil odvolací soud, který o věci rozhodoval na základě opravného prostředku společnosti. Co konkrétně k jednotlivým návrhům a postupu nižšího soudu odvolací soud uvedl?

K zápisu zrušení společnosti, likvidátora společnosti a zápisu dovětku v likvidaci

K uvedenému návrhu odvolací soud poznamenal, že nemá žádné pochybnosti o tom, že rozhodnutí jediného společníka společnosti s ručením omezeným o zrušení společnosti musí být učiněno ve formě notářského zápisu. Takovou formu naopak nemusí splňovat rozhodnutí o jmenování likvidátora a rejstříkový soud tedy měl návrhu v této části vyhovět. K pochybnostem, zda může jako podkladový notářský zápis sloužit i veřejná listina sepsaná zahraničním notářem se odvolací soud vyjádřil tak, že je správný závěr soudu prvého stupně o tom, že se notářským zápisem podle zákona o obchodních korporacích rozumí notářský zápis sepsaný podle českého práva notářem České republiky. Jinými slovy tedy není v tomto ohledu možné domáhat se zápisu změn do obchodního rejstříku na základě zahraničních notářských zápisů. Rejstříkový soud tedy měl vyzvat společnost k doložení notářského zápisu sepsaného českým notářem a nikoli doložení notářského zápisu obecně tak, jak učinil. V tomto směru soud prvého stupně pochybil a jeho postup nebyl správný. Na shora uvedeném závěru ohledně nutnosti použití české veřejné listiny se tím však nic nemění.

K výmazu a zápisu předmětů podnikání

K návrhu týkajícímu se výmazu a zápisu nových předmětů podnikání tak, aby byly v souladu se živnostenským rejstříkem odvolací soudu vyložil, že ze zákona nevyplývá, že by měl být údaj o předmětu podnikání uvedený v obchodním rejstříku totožný s údajem v živnostenském rejstříku. Ke změně společenské smlouvy společnosti v části předmětu podnikání tudíž ze zákona automaticky nedochází tím, že dojde ke změně názvu živností podle živnostenského zákona. Tento zákon je totiž předpisem veřejnoprávní povahy a z hlediska soukromého práva je nerozhodné, jak označuje ty předměty podnikání, které si vymezili sami společníci ve společenské smlouvě. Podstatné je podle soudu pouze to, aby společnost měla k předmětům podnikání tak, jak jsou tyto zapsány v obchodním rejstříku, příslušné veřejnoprávní oprávnění. V tomto ohledu tedy měl rejstříkový soud návrh zamítnout a nikoli odmítnout.

K zápisu změny počtu jednatelů

Zákon o obchodních korporacích stanovuje jako jednu z nutných náležitostí společenské smlouvy (zakladatelské listiny) mimo jiné i údaj o počtu jednatelů. Zákon však nepředepisuje, jakým konkrétním způsobem má být počet jednatelů ve společenské smlouvě určen, tedy zda tak má být učiněno výslovně (konkrétní číslovkou) nebo tak lze učinit i jiným způsobem. Tuto otázku zodpověděl odvolací soud tak, že je možné, aby byl počet jednatelů určen přímo ve společenské smlouvě tak že jsou tito další jednatelé ve společenské smlouvě uvedeni obdobně jako první jednatelé, čímž je de facto stanoven počet jednatelů. Jinými slovy není nezbytné, aby počet jednatelů byl určen vždy konkrétní číslovkou, ale postačí, pokud je takový počet ze společenské smlouvy určitelný i jinak.

Ke zpětvzetí návrhu v této části pak odvolací soud upozornil, že zápis změny počtu jednatelů nemá konstitutivní, nýbrž deklaratorní účinky a soud tak měl, za předpokladu, že byl návrh doložen příslušnými listinami, navrhované změny zapsat a rozhodnout o neúčinnosti takového zpětvzetí.

Dále na podobné téma