ČNB, koruna a žhavé úrokové léto

Léto se pomalu, ale jistě blíží a s ním i sezóna dovolených. Pohotoví lidé mají už zahraniční destinaci dávno vybranou, jiní naopak čekají na nějaký ten last minute. Obě tyto skupiny spojuje jedno, a to je potřeba směnit koruny. Dosavadní vývoj kurzu sice nebyl pro dovolenkáře zrovna moc příznivý, vše by se ale mohlo poměrně brzy změnit. Pozornost se upíná k České národní bance.

Česká národní banka v rámci své poslední prognózy počítá s dalším zvýšením úrokových sazeb až na přelomu roku. Jedním z hlavních aspektů této predikce bylo pozvolné posilování kurzu koruny směrem k hranici 25,00 za euro a následně pod ní. Dosavadní situace je ale oproti původním očekáváním poněkud jiná. Do hry se tak dostává možnost dřívějšího zvýšení úrokových sazeb, a pravděpodobně již během léta.

Proč by měla ČNB jednat?

Dřívějšímu zvýšení sazeb aktuálně nahrávají tři hlavní fundamenty – oproti prognóze slabší kurz koruny, tempo růstu spotřebních cen akcelerující zpět nad úroveň inflačního cíle ČNB a nakonec napjatý stav tuzemského trhu práce, kde klíčovou roli proinflačního faktoru hraje nejrychlejší tempo růstu mezd za posledních 15 let.

Začneme-li popořadě, prognóza ČNB pro druhý kvartál letošního roku pracuje s průměrným posunem kurzu koruny k hranici 25,20 za euro. Realita je však jiná, jelikož průměr aktuálního čtvrtletí (zatím) dosahuje 25,51 za euro, tedy o cca 1,23 % slabší hodnoty oproti odhadu centrální banky. Pokud bychom v tomto směru použili rétoriku instituce z ulice Na Příkopě, představuje to ekvivalent zvýšení sazeb o „tradičních“ 25 bazických bodů.

Dalším argumentem pro dřívější akci je zrychlující inflace. Poslední, tedy květnová, čísla ukázala zrychlení z 1,9 % na 2,2 % meziročně. Tempo růstu spotřebních cen se tudíž po třech měsících dostalo zpět nad inflační cíl ČNB na 2 %. A tento posun výš by nemusel jen tak skončit. Po prvních měsících letošního roku odezněl efekt vyšší srovnávací základy, k čemuž když připočteme vyšší ceny ropy a neposilující korunu, získáváme ideální prostředí pro setrvání inflace nad zmiňovanými 2 %, zatímco prognóza centrální banky pracuje s tempem 1,9 % meziročně pro duben, květen i červen.

Výše zmiňovaný výčet inflačních tlaků však není úplný. Je k němu potřeba přidat ještě příznivý vývoj trhu práce, především pak tempo růstu mezd. A právě mzdy dosáhly vůbec nejvyšší rychlosti za posledních 15 let, když za první kvartál 2018 vykázaly reálně 6,6 %. I zde bychom se mohli oproti minulému roku dočkat dalšího zrychlení, a to především díky přehřívajícímu se trhu práce, kde nedostatek pracovníků umocňuje činnost odborů, či nárůstu platů ve veřejné sféře.

„Přiznání“ ČNB

A samotní členové bankovní rady ČNB si současnou situaci moc dobře uvědomují, čemuž ostatně odpovídají jejich nedávné komentáře. Například viceguvernér Mojmír Hampl v posledních týdnech uvedl, že letos bude potřeba dost možná více než jedno zvýšení sazeb a že úroky by podle něj měly růst spíše rychleji.

Pravdou je, že Hampl patří k dlouhodobým jestřábům rady, tudíž se nebojíme říci, že pro vyšší sazby bude hlasovat při nejbližším možném jednání ČNB, tedy v červnu. Otázkou tak zůstává, zda se k němu přidají i ostatní, resp. kolik jich bude.

K debatě o možnosti letního zvýšení sazeb se vyjádřil i další člen bankovní rady ČNB Tomáš Nidetzký. Ten v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že podle něj neexistuje významný rozdíl mezi zvýšením sazeb v červnu, nebo v srpnu. „V ostatních případech jsem vždy říkal: ‚Počkejme si na data a novou prognózu.? A v tuto chvíli potřebná data už máme,“ řekl centrální bankéř. Nemůžeme se tak ubránit pocitu, že Nidetzký pro vyšší sazby bude hlasovat, otázkou zůstává kdy přesně, jestli již v červnu, nebo až v srpnu.

Výčet centrálních bankéřů pokračuje dále. V posledních týdnech promluvil guvernér ČNB Jiří Rusnok, Marek Mora a nakonec i Vojtěch Benda. Jejich komentáře ale byly o něco méně konkrétní. Jak Rusnok, tak i Mora uvedli, že v současných podmínkách existuje prostor pro dřívější zvýšení sazeb. Benda pak sice konstatoval, že slabší kurz koruny nahrává červnovému termínu, na druhou stranu se ale sám prý ještě nerozhodl, jak bude na příštím zasedání hlasovat.

Horké „úrokové“ léto. Červen vs. srpen

Na základě komentářů představitelů centrální banky předpokládáme, že pro vyšší sazby v červnu zvedne ruku s nejvyšší pravděpodobností Mojmír Hampl. U ostatních už takovou jistotu nemáme. A vzhledem k tomu, že do 27. června již nepřijde žádná velká várka domácích dat, bude rozhodujícím faktorem zřejmě koruna.

Srpen je oproti tomu o něco „nadějnější“. Nahrává mu především fakt, že ČNB v tento měsíc představí novou prognózu, jejíž součástí budou některá nová data – například inflace za červen, u které by centrální banka mohla čekat na potvrzení nad očekávání rychlejšího tempa. Vedle toho hraje samozřejmě roli další vývoj kurzu koruny, který by v sobě měl mít obsaženy dopady změn politiky zahraničních centrálních bank, jako je Fed a ECB.

Jak to vidí…

Ohlasy bank se ve střetu „červen vs. srpen“ liší. Ekonomický tým banky ING se přiklání k červnu s minimálně 70% pravděpodobností. „Zatímco je možné argumentovat, že by ČNB mohla chtít počkat do srpna, kdy bude mít k dispozici novou prognózu, tentokrát převáží faktor důvěryhodnosti nad opatrností,“ argumentuje tým banky.

Prognóza České spořitelny červnovému hiku oproti tomu přiřazuje pouze 8% pravděpodobnost, zatímco srpnové 42 %. K osmému měsíci se pak hlásí další, včetně Raiffeisenbank či Bank of America.

My se v rámci minisouboje mezi červnovým a srpnovým datem přikláníme na stranu dřívějšího hiku. I přestože může jít o velmi mezní rozhodovací proces, jsme toho názoru, že odložit rozhodnutí zvýšení sazeb na srpen bankovní radě nic nepřinese, a tak je zbytečné čekat.

„Je téměř vyloučené, že by během léta přišel tak negativní signál (v podobě nově zveřejněných dat nebo náhlého výrazného posilování koruny) o stavu české ekonomiky, že by ČNB odložila hike až na druhou polovinu roku,“ je přesvědčen ekonom skupiny Roklen Michal Šoltés. „Navíc se v posledních dnech objevily jestřábí signály například ze strany amerického Fedu, případná opatrnost ČNB by tak již dnes slabé koruně příliš nepomohla. Nutno však podotknout, že z ekonomického pohledu je rozhodování mezi červnem a srpnem nepodstatné a jde spíše o novinářkou hru ‚hádej kdy?,“ dodal ekonom.

A co koruna?

Koruna na možnost dřívějšího zvýšení sazeb zmiňovanou členy bankovní rady ČNB doposud reagovala velmi opatrně. To ale na druhou stranu nahrává samotné „úrokové akci“. A pokud by ta v létě přišla, můžeme očekávat posílení kurzu.

Každopádně platí, že dosavadní vývoj české ekonomiky nahrává silnější koruně. Tu však v posledních týdnech brzdilo obzvláště zahraniční dění, od odlivu kapitálu směrem z Evropy do USA přes nervozitu kolem Itálie až po úprk investorů z rozvojových trhů. Koruně k silnějším pozicím nepomohlo ani poslední zvýšení úrokových sazeb v USA. Naopak růst úrokového diferenciálu ji tlačí k slabším hodnotám.

Vsadíme-li tedy na další zpevnění domácí měny, nabízí se ideální příležitost pro exportéry, kteří mohou své příjmy v zahraničních měnách zajistit na relativně zajímavých hodnotách. Například tříměsíční EURCZK forward se aktuálně nachází na o necelých 5,5 haléřů slabších hodnotách oproti spotovému kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Portál Roklen24.cz je exkluzivní server o ekonomice, financích a investicích, který poskytuje aktuální ekonomické zpravodajství, real-time data, grafy, analýzy, názory, videa a rozhovory.