ČSÚ: Ekonomiku táhly na začátku roku investice

V 1. čtvrtletí se HDP v České republice zvýšil meziročně o 4,4 %. I přes zpomalení tempa zůstává Česko mezi nejrychleji rostoucími zeměmi EU. „V současnosti stojí náš hospodářský růst především na investicích a spotřebě. Příznivá ekonomická situace umožňuje růst výdělků domácností, které se nebojí utrácet. Zahraniční obchod naopak poprvé od roku 2013 k vývoji HDP nepřispíval,“ hodnotí aktuální výsledky Marek Rojíček, předseda ČSÚ.

Pro české hospodářství je tradičně jedním z klíčových pilířů zpracovatelský průmysl, největší vliv má pak automobilový průmysl a přidružené obory. Zpomalení produkce automobilového průmyslu se projevilo na vývoji celého odvětví. V 1. čtvrtletí vzrostl průmysl meziročně o 4,0 %, na konci roku dosahoval necelých 8 %. Výrobci automobilů přispěli k růstu celého odvětví nejméně od poloviny roku 2013, kdy se ekonomika vymaňovala z recese. Naopak dobrá zpráva je, že příznivé výsledky má strojírenství, ale také farmacie či výroba oděvů. Růst průmyslu je tak rovnoměrněji rozdělen do více odvětví, které jsou na sobě méně závislá. Lepší celkový výsledek tlumila těžba a dobývání, společně s energetikou.

„Trh práce překonává jeden rekord za druhým. Růst průměrné mzdy v 1. čtvrtletí o 8,6 % byl nejvyšší za posledních deset let. Pro firmy to ovšem už tak dobrá zpráva není, zejména průmyslové podniky začíná nedostatek zaměstnanců brzdit v jejich dalším rozvoji,“ říká Marek Rojíček. V rámci Evropské unie máme nejnižší míru nezaměstnanosti nepřetržitě od začátku roku 2016. Výborných výsledků dosahuje také míra zaměstnanosti, blíží se 75 % a je aktuálně nejvyšší v historii samostatné České republiky. Rekordní hodnoty obou těchto ukazatelů mají také za následek, že se podstatně ztenčil rezervoár potenciální tuzemské pracovní síly. Pořád je v Česku více než 100 tisíc osob, které sice nepracují, ale byly by ochotny do práce nastoupit. Jedná se především o ženy na rodičovské dovolené, studenty a seniory.

Inflace se celý loňský rok pohybovala nad 2 %. V 1. čtvrtletí 2018 byl meziroční růst spotřebitelských cen 1,9 %. Nejvíce k tomu přispěly vyšší náklady na bydlení a ceny potravin. Jde o nejvýznamnější složky spotřeby domácností. V minulých letech náklady na bydlení rostly jen mírně, nyní se projevil růst nájemného a cen energií. Stejně tak se zvyšují ceny nemovitostí. Zejména v Praze poptávka po bydlení, společně s nízkou úrovní bytové výstavby v hlavním městě, vytáhly ceny nemovitostí vysoko. Ve 2. čtvrtletí 2017 rostly ceny starších bytů meziročně téměř 20% tempem, na začátku letošního roku jsme zaznamenali oslabení tohoto růstu. Nabídkové ceny bytů se v 1. čtvrtletí 2018 drží na vysoké úrovni růstu (12,8 % v ČR, 15,1 % v Praze), zdá se však, že již dále nezrychlují.