Situace v podřadných dluhopisech odkazuje na předlehmanovskou euforii a na jednu starší bublinu

K tomu, co se dnes děje na trzích s úvěry, je možné najít dvě historické paralely. A ani jedna z nich není moc příznivá. Dluhopisy s velkými výnosy mají mezi investory nyní popularitu, jaká existovala jenom dvakrát v historii. Během idylických dní roku 1997, kdy před krizí na asijských trzích narůstala bublina na technologických akciích. A v předvečer globální finanční krize o deset let později.

Na oblíbenost dluhu s vysokými výnosy ukazuje vztah mezi výnosy amerických dluhopisů s neinvestičním ratingem (kategorie junk) a papíry s naopak velice dobrým hodnocením. Jejich poměr se dostal na hodnoty, které vyvolávají vzpomínky na obrovskou chuť po riziku z října 1997 a června 2007, říkají analytici Glenn Reynolds a Kevin Chun ze společnosti CreditSights.

Dluhu s větší mírou rizika se tedy vede relativně lépe než jejich kvalitnější konkurenci. Odkud to pramení? Americké firmy vypadají co do ziskovosti zdravě a ekonomický cyklus je ve zralé fázi. To jsou kulisy na scéně, kde se investoři perou o dluhopisy s kratšími duracemi a peněžními toky navázanými na růst. Zde je nutné zmínit, že durace dluhopisu je něco jiného než splatnost dluhopisu. V zásadě jde o vyjádření toho, jak dlouho potrvá, než se cena dluhopisu splatí jeho celkovými peněžními toky. Jinými slovy je durace mírou rizika pevně úročených cenných papírů a portfolií. Čím delší taková durace obecně je, tím vyšší je citlivost kursu cenného papíru na výkyvy úrokových měr a inflaci.

Oproti tomu kvalitnější americké firemní dluhopisy se známkami v investičním pásmu jsou od začátku letošního roku na cestě dolů, alespoň podle ukazatele The Bloomberg Barclays U.S. Corporate Investment Grade Index. Ten je letos zatím slabší o 3,2 %.

„Je tu riziko, že trh podceňuje hrozbu obchodních válek a evropské politické nestability a to, jakých obrátek by mohly nabrat,“ napsali podle agentury Bloomberg také analytici. Příkladem může být výprodej italských dluhopisů z minulého týdne, který ukazuje, jak se firemní dluhopisy mohou dostat do víru politického rizika.

Přesto ale analytici přiznávají, že americké firmy jsou na tom lépe než v roce 2007, a to i ty, které mají spekulativní ratingové známky a jsou silně zadlužené. Zároveň podle nich platí, že v americké ekonomice je méně nevyvážeností. A kdyby nastala krize, firemní úvěry by pravděpodobně byly preferovanější formou investice pro správce portfolií složených z různých tříd aktiv než akcie a rozvíjející se trhy.

Zdroje: Bloomberg, Patria.cz