Vývoj na devizovém trhu ve 22. týdnu (28.5.-1.6.2018)

Klíčové události a ukazatele

CZ - Domácí ekonomika na základě zpřesněného odhadu v 1. čtvrtletí vzrostla o 0,4 % k/k a 4,4 % r/r
DE - Spotřebitelská inflace v květnu zrychlila na 1,9 % r/r z dubnových 1,2 % r/r
IT - Politický vývoj v Itálii v první polovině týdne umocnil ztráty eura vůči americkému dolaru
US - Hrubý domácí produkt vzrostl o 2,2 % anualizovaně

Očekávané události a ukazatele v příštím týdnu

CZ - Průměrná mzda (1. čtvrtletí)
DE - Průmyslová produkce (duben)
PL - Zasedání tamní centrální banky
US - Index aktivity ISM v sektoru služeb (květen)

Měnové kurzy (vývoj v tomto týdnu) a Predikce vývoje

Úrokové sazby

Vývoj EUR/CZK

• Koruna se vůči euru i v tomto týdnu nacházela pod prodejním tlakem, který v úterý pozdě odpoledne vyústil v její oslabení těsně pod hranici 26 CZK/EUR. Jinak se koruna vůči euru v tomto týdnu pohybovala převážně v rozmezí 25,70 – 25,90 CZK/EUR.
• I nadále platí, že za oslabením koruny stojí primárně vnější faktory – vyšší riziková averze na trzích, která se promítá do oslabení měn emerging markets v kombinaci s nepřehlednou politickou situací v Itálii. Oproti tomu domácí faktory, jako je probíhající dividendová sezóna (převod dividend z korun na zahraniční měnu), nadále silný podíl zahraničních investorů na držbě vládních dluhopisů (na konci dubna 38,9 %) a ostatně i přerušení trendu zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB), mají na korunu výrazně menší vliv.
• Každopádně je třeba zdůraznit, že současné oslabení koruny o necelá 3 % (oproti letošnímu maximu) není nijak dramatické či znepokojující a výkyvy měnového kurzu v rámci režimu řízeného floatingu jsou zcela přirozené. Co se týká skutečnosti, že se současný kurz koruny liší od prognózovaného modelového kurzu ČNB, tak je opět zcela přirozené, že mezi realitou a modelem dochází v čase k menším či větším odchylkám. Nezbývá než zopakovat, že v případě dalšího oslabování koruny a zvyšující se odchylce od modelu, má ČNB k dispozici primárně úrokové sazby a také velmi slušný objem devizových rezerv (na konci dubna skoro 122 mld. eur). To, že by však ČNB v tuto chvíli byla ochotna intervenovat, vidím jako velmi málo pravděpodobné. Intervence jsou totiž velmi silným nástrojem, které používají centrální banky v mimořádných situacích. A mimořádnou situaci na koruně ani v české ekonomice v tuto chvíli rozhodně nemáme. A doufejme, že v brzké době ani mít nebudeme.

Vývoj USD/CZK

• Obchodování koruny vůči americkému dolaru v tomto týdnu nabídlo prudké pohyby na obě strany. V první polovině týdne koruna výrazně oslabila, když kopírovala vývoj na eurodolaru, kde euro s ohledem na politický vývoj v Itálii výrazně ztrácelo. Obchodování se tak dostalo až k hladině 22,50 CZK/USD. Ve středu se však vývoj otočil, koruna vymazala předchozí ztráty a obchodování se vrátilo k hladině 22 CZK/USD. Nejistota kolem politického vývoje v Itálii bude v nadcházejících týdnech pravděpodobně bránit euru k trvalejšímu návratu nad hladinu 1,20 USD/EUR. Pro korunu z toho vyplývá, že i ona se bude vůči dolaru během června pravděpodobně nacházet na slabších úrovních - viz. upravená prognóza. Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu i nadále očekávám oslabování dolaru, a to především s ohledem na dosažení rovnovážné úrovně úrokových sazeb Fedu a silně schodkový federální rozpočet v USA.
• Co se týká v tomto týdnu zveřejněných makroekonomických statistik v USA, tak ty vesměs potvrdily slušnou kondici americké ekonomiky. Květnová spotřebitelská důvěra v květnu vzrostla na 128 bodů a nachází se na mnohaletých maximech. Podle zpřesněného odhadu sice americká ekonomika v 1. čtvrtletí vzrostla jen o 2,2 % oproti původním 2,3 %, i to však je velmi solidní růst, obzvláště když zvážíme, že hospodářská konjunktura trvá v USA nepřetržitě od roku 2010. Během letošního roku by měl navíc HDP ještě mírně zrychlit.

Vývoj PLN/CZK

• Obchodování koruny vůči polskému zlotému v závěru května pokračovalo v těsném okolí hranice 6 CZK/PLN. Obě středoevropské měny se v první polovině týdne ocitly pod prodejním tlakem v důsledku nárůstu rizikové averze na finančních trzích.
• Zajímavé statistiky byl zveřejněny ve středu. Polská ekonomika v 1. čtvrtletí zrychlila svůj meziroční růst na 5,2 % a květnová spotřebitelská inflace na 1,7 % z dubnových 1,6 %. K růstu HDP výraznou měrou přispěly zásoby. S dalších složek HDP nepřekvapila solidní spotřeba domácností ani záporný příspěvek zahraničního obchodu v podobě čistých exportů. Tempo růstu vývozu bylo přitom s 1,1 % r/r nejslabší od roku 2009!
• Zatímco polský HDP na začátku letošního roku svižně rostl, tak to samé již nelze plně říci o květnové inflaci, která růstem o 1,7 % zaostala za odhady. Výraznou měrou k tomu přispěly opět nižší ceny potravin. A na nějaké inflační vzedmutí to v Polsku nevypadá ani pro nadcházející měsíce. Dražší pohonné hmoty sice pravděpodobně pomůžou meziroční inflaci zamířit ke 2 %, což však pro Polskou centrální banku (NBP) rozhodně nebude dostatečný argument, aby letos uvažovala o zvýšení úrokových sazeb. Nejistota ohledně politického vývoje v Itálii navíc může zpomalit normalizaci měnové politiky Evropské centrální banky (ECB), což pro NBP znamená, že k uvažování o zvýšení úrokových sazeb může přistupovat ještě pozvolněji než doposud.

Vývoj EUR/USD

• Na hlavním měnovém páru euro vůči dolaru v první polovině tohoto týdne prudce oslabilo a v úterý se dostalo těsně nad hladinu 1,15 USD/EUR, na nejslabší hodnoty od loňského července. Ve druhé polovině týdne euro velkou část ztrát smazalo.
• Politický vývoj v Itálii měl i v tomto týdnu významný dopad na kurz eura a v první polovině týdne byl hlavním motorem eurových ztrát. V úterý došlo k velmi silnému výprodeji italských dluhopisů, V dalších dnech tohoto týdne se situace zklidnila, a to i díky průzkumu, že zhruba dvě třetiny italských občanů jsou pro zachování eura v Itálii, zatímco pro odchod z eurozóny je jen necelá jedna čtvrtina Italů. Je celkem paradoxní, že v italských volbách uspěly především protestní strany kritické k eurozóně a k EU, ale zároveň si Italové přejí ve většině zachování eura. Zatímco ještě v první polovině týdne byly pravděpodobnější předčasné volby, tak nyní se zdá, že Itálie bude mít nakonec přeci jen novou vládu Ligy a Hnutí pěti hvězd. V každém případě i nová vláda vytváří se svým expanzivním fiskálním programem pro nadcházející týdny vyšší nejistotu, což by se mělo odrazit i v kurzu eura. Z tohoto důvodu je upravena prognóza na kurz EURUSD.
• Pokud vyjdu z předpokladu, že euro v posledním roce posilovalo především s ohledem na to, že Evropská centrální banka (ECB) začne pozvolna normalizovat měnovou politiku, tak nyní začíná tento předpoklad dostávat trhliny. A důvodem je právě Itálie. Kdyby italský „problém“ neexistoval, tak by ECB mohla teoreticky již na červnovém zasedání informovat o definitivním ukončení programu kvantitativního uvolňování buď ke konci září nebo k závěru letošního roku. S ohledem na Itálii (+ nebezpečí přenosů výprodejů dluhopisů na další jihoevropské země) si však ECB pravděpodobně bude muset nechat otevřené zadní dveře trochu déle. A právě nejistota kolem Itálie a vyčkávání ECB podle mě budou v nejbližších týdnech těmi důvody, které budou euru bránit k trvalejšímu návratu nad hladinu 1,20 USD/EUR.