Jan Berka (Roklen24)
Měny-forex  |  01.06.2018 13:56:13

Bouřlivý týden s dobrým koncem pro euro


Společná evropská měna má za sebou více než měsíc poměrně intenzivního oslabování. V první polovině týdne situaci navíc umocnila italská politická krize, která euro posunula na více než půlroční minima. V té druhé se však trhy již stabilizovaly. Investoři tak svou pozornost začínají pomalu směřovat k Evropské centrální bance a k tomu, jak moc (ne)akční bude na svém červnovém zasedání.

Euro vůči dolaru v uplynulých pěti dnech zaznamenalo dosažení letošní nejslabší hodnoty na hranici 1,151 EURUSD. Po odražení od tohoto dna se posunulo zpět nad hranici 1,170 EURUSD a jak se zdá, týden nakonec ukončí se ziskem, a prolomí tak svou šňůru ztrát, která trvala dlouhých šest týdnů. I přes tuto korekci se však dá očekávat, že dění posledních dní podpořilo další snížení sázek na posílení eura, které se již teď pohybují na letošních minimech (žlutá křivka).

Italská panika a uklidnění

Tématem číslo jedna tohoto týdne byla bezesporu politická situace v Itálii. Hrozba předčasných voleb, které mnozí komentátoři ztotožňovali s referendem o setrvání země v eurozóně, zažehla obavy ze vzniku nové eurokrize podobné té z roku 2012. I přesto, že je současná situace oproti tehdejší dosti jiná – stačí si vzpomenout na známý, a nebojím se říci stále platný, výrok guvernéra ECB Maria Draghiho, který před šesti lety uvedl, že centrální banka je připravena udělat cokoli, co bude potřeba pro udržení eurozóny pohromadě a pro záchranu eura – každý, kdo během úterní výprodejní vlny sledoval italská aktiva či euro, nemohl pochybovat o tom, že trh v jejich ceně začal započítávat i rizikovou prémii spojenou právě s budoucností Itálie v rámci evropského bloku.

To se však týkalo jen první poloviny týdne, v té druhé došlo ke stabilizaci, což reflektovalo nejen euro, ale i italské dluhopisy a akcie. Na uklidnění se podílel především designovaný italský premiér Cottarelli. Ten dal dvěma nejsilnějším stranám – Hnutí pěti hvězd a Lize severu – prostor pro nová vyjednávání, která skončila úspěšně. Koalici se podařilo sestavit takový návrh vlády, který italský prezident Mattarrela akceptoval – na ostře sledovaném postu ministra financí byl nahrazen euroskeptik Savona, který by měl nově působit jako ministr pro záležitosti EU, poměrně neznámým profesorem ekonomie Giovannim Triem.

Nová italská vláda tak během dneška složí přísahu a v následujících deseti dnech by měla usilovat o získání důvěry parlamentu, což by dle odhadů neměl být žádný větší problém. V Itálii tím pádem, alespoň dle vývoje trhů, utichá ono systémové riziko ve formě možné hrozby referenda o setrvání v eurozóně. Nemainstreamová vláda se tudíž začne zabývat tím, co bylo již dříve naznačeno v programu, včetně bodů jako je snížení věku odchodu do penze, přímá daň a prosazení nepodmíněného příjmu, které však vzbuzují mnohé otazníky nad fiskální situací země, jejíž dluh dosahuje nemalých 132 % HDP.

Pád španělské vlády

Po uklidnění italské situace se začala vyhrocovat ta španělská. V případě dalšího člena evropského jihu se dnes hlasovalo o důvěře vládě premiéra Rajoye, jehož lidová strana byla soudem kvůli černému financování označena za zkorumpovanou. Očekávání byla nakonec potvrzena, když Rajoyovův kabinet důvěru nezískal, a to v poměru hlasů 180 pro nedůvěru a 169 pro.

Reakce trhů ve srovnání s obdobím kolem italské politické krize je však zcela opačná. Výnosy španělských dluhopisů padají a akciový index Ibex roste. Děje se tak především proto, že španělská ekonomika patří do méně problémového jižního evropského křídla. Země si prošla finanční a bankovní krizí a navrátila se zpět na cestu velmi slušného růstu. Stejně tak i zadlužení je v jejím případě mnohem nižší než u Itálie.

Euro pak zůstává rovněž relativně v klidu. Ve srovnání s děním kolem Itálie je situace mnohem klidnější i proto, že ve Španělsku není euroskepticismus natolik silný.

Obchodní válka na spadnutí

Dalším fundamentem, který se podepíše na evropské ekonomice, potažmo euru, jsou cla uvalená na evropský dovoz hliníku a oceli do Spojených států. Byť by dle odhadů neměla mít tato konkrétní cla na ekonomiku eurozóny nikterak výrazný dopad, ve hře je eskalace podobných opatření ze strany EU a následné další možné reakce ze strany Trumpovy administrativy. Ve výsledku bychom se mohli dočkat vypuknutí úplné obchodní války, jejíž dopady by byly mnohem viditelnější, a to na obou stranách Atlantiku.

V rámci eskalace obchodních sporů se již delší dobu spekuluje například o clech uvalených na evropský dovoz automobilů (ostatně sám Trump již dříve naznačil, že chce z USA vytlačit německé automobilky). Pro srovnání, evropský automobilový dovoz do USA je ve srovnání s dovozem hliníků a oceli zhruba pětkrát vyšší (za rok 2017 dosáhl hodnoty 32 miliard dolarů).

Byť se tedy v otázce vypuknutí obchodní války mezi EU a USA pohybujeme zatím ve stádiu spekulací, dopad samotného zavedení cel se nepochybně promítne minimálně v měkkých indikátorech, což by mohlo částečně podtrhnout zpomalení evropské ekonomiky z posledních měsíců.

A co na to ECB?

Italská politická krize pozvolna utichá, dění ve Španělsku se (zatím) nejeví jako žádný velký problém. Vedle těchto pozitiv je ale ve hře obchodní válka mezi EU a USA. To jsou vybrané fundamenty, které bude muset Evropská centrální banka mimo jiné vzít rovněž v potaz v rámci svého rozhodování o měnové politice.

Otázkou je, zda se evropské měnové autoritě dostalo již dostatečné množství dat a informací, aby na svém červnovém zasedání rozhodla, jestli ekonomické zpomalení eurozóny bylo pouze přechodné, či šlo o změnu trendu narušující původně zmiňovaný široce rozprostřený růst napříč sektory a zeměmi.

A s tím se dostáváme ke klíčovému katalyzátoru zisků eura ze začátku letošního roku, tedy k Evropské centrální bance a k otázce postupného utahování extrémně akomodativní měnové politiky. Vzhledem k tomu, že guvernér Draghi a spol. budou chtít v tomto směru zachovat co nejhladší průběh, aby tak trhy ochránili před jakýmikoli extrémnějšími výkyvy, z debaty o konci QE můžeme dle našeho názoru – na základě dosud zveřejněných evropských dat i událostí z tohoto týdne – vyřadit náhlý jednorázový konec oznámený v září (s účinností od října). Tím pádem se dostáváme k pravděpodobnější verzi pozvolnějšího utahování (současný měsíční objem 30 miliard euro v nákupech vybraných aktiv bude snížen, řekněme, na 15 miliard), jehož délka trvání zřejmě přesáhne již zmiňovaný měsíc a dostane se minimálně na konec letošního roku (s otevřeným koncem získá centrální banka možnost prodloužení QE do roku 2019 v případě potřeby).

Příští termín zasedání Rady guvernérů je 14. června. Sice nečekáme, že by guvernér Draghi již tak brzy představil jasný plán utahování měnové politiky, co by ale mohl naznačit, je právě jeho pozvolný průběh neboli tzv. tapering. Detailů se tudíž dočkáme dle našeho názoru nejpozději až v září, kdy bude mít ECB k dispozici nejen dostatek dat, včetně aktualizované prognózy, ve které by již mělo být obsaženo, zda se evropská ekonomika potýká pouze se zpomalením, nebo naopak se změnou trendu (přiznáváme, že tato druhá varianta by scénář konce QE mohla ve výsledku posunout až do roku 2019).

A co z toho vyplývá pro euro? V nastávajících dnech díky uklidnění evropské politické situace můžeme očekávat snížení volatility oproti začátku tohoto týdne. Jedinou vadou na kráse by mohla být zmiňovaná eskalace obchodního napětí mezi EU a USA, což bude spíše běh na delší trať. Nejostřeji sledovanou událostí bude každopádně červnové zasedání Rady guvernérů ECB. Během něj však nečekáme žádné klíčové změny politiky, byť například členka Výkonné rady ECB Sabine Lautenschlägerová tento týden prohlásila, že „červen by se mohl stát měsícem, kdy by mohlo být rozhodnuto o postupném ukončení nákupů aktiv do konce roku“. V rámci těchto slov je dle našeho názoru klíčové ono „postupné“, jelikož právě to je směr, kterým se bude ECB v závěru roku ubírat a který by měl nakonec stát za posunem eura zpět na silnější pozice oproti těm současným.

V neposlední řadě pak nezapomínejme na to, že s koncem QE začnou trhy spekulovat o prvním zvyšování evropských sazeb. A právě to bude krok, který bude mít ve výsledku ještě větší váhu než samotný způsob ukončení nákupů vybraných dluhových aktiv.

 

Portál Roklen24.cz je exkluzivní server o ekonomice, financích a investicích, který poskytuje aktuální ekonomické zpravodajství, real-time data, grafy, analýzy, názory, videa a rozhovory.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Měny-forex:

Pá 16:58  Ruská centrální banka zvýšila sazby na 5,5% Vladimír Urbánek (Kurzy.cz)

Přečtěte si také:

06.03.2020Konec bouřlivého týdne na Wall Street, AMD + 1 % Patria (Patria Finance)
31.01.2020Prosinec v bankovním sektoru - konec dobrý, všechno dobré Vladimír Urbánek (Kurzy.cz)
12.08.2019Bouřlivý týden v USA je za námi (12.8.2019) ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)
09.08.2019Bouřlivý týden v USA je za námi Patria (Patria Finance)






Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.