Mzdy i produktivita práce v regionu mají co dohánět (Tematické analýzy)

Extrémně utažený trh práce vytváří ve středoevropském regionu silný tlak na růst mezd. To nutí firmy více investovat a zvyšovat produktivitu práce. Ta však za dynamikou mezd stále zaostává. Bez zvýšení produktivity budou ziskové marže korporací postupně klesat. Růst mzdových nákladů firmy zatím zvládaly kompenzovat vyššími objemy výroby. Průsak rostoucích nákladů na práci do konečných cen výrobků byl proto marginální. Riziko razantnějšího růstu cenové hladiny je podle našeho názoru limitováno růstem investiční aktivity, potažmo produktivity práce a větší redistribucí hrubé přidané hodnoty ve prospěch zaměstnanců. Bez vyšší produktivity práce však výraznější tlak na růst cen nelze ve střednědobém horizontu vyloučit. 

Trh práce v regionu je extrémně utažený: Míra nezaměstnanosti se již nachází na svém dně. Může ještě mírně poklesnout v Polsku, v České republice a Maďarsku však již naráží na své limity. V Česku je dokonce nejnižší z celé Evropské unie. V důsledku nedostatku volné pracovní síly, mzdová dynamika v regionu v několika posledních čtvrtletích výrazně akcelerovala. V Maďarsku již rostou nominální mzdy dvouciferným tempem, v Polsku očekáváme zrychlení na 8-10 % v H2 18, v  České republice předpokládáme mzdový růst v letošním roce na úrovni necelých 8 %.

Mzdový růst předstihuje produktivitu práce: K úrovním ve vyspělých zemích produktivita práce v regionu nekonverguje. Hrubá přidaná hodnota na jednoho zaměstnance v Německu je stále více než dvakrát vyšší než v zemích středoevropského regionu. Růst mezd však podle našeho názoru donutí firmy produktivitu zvyšovat.

V absolutní výši jsou mzdy v regionu stále zhruba třikrát nižší: V eurovém vyjádření se od úrovní v EU15 spíše vzdalují. Jedním z důvodů, může být i struktura ekonomik. Ve středoevropském regionu je největší část hrubé přidané hodnoty tvořena v průmyslu. Vůči vyspělým zemím firmy navíc často figurují jako dodavatelé součástek a dílů s nižší přidanou hodnotou. Zároveň své výrobky nejsou schopny prodat za stejné ceny, jako producenti ve vyspělých zemích. 

Riziko akcelerace inflace v důsledku mzdového růstu považujeme za nízké: Vyšší mzdy se doposud do cen konečných výrobků promítaly pouze marginálně. Většinu nákladů brali na svá bedra výrobci. Růst mezd byli schopni kompenzovat vyšším objemem výroby a jejich marže klesaly pouze mírně. Tato situace však nemůže trvat věčně. Náš hlavní scénář předpokládá, že díky růstu produktivity (v důsledku vyšší investiční aktivity)  a změny redistribuce hrubé přidané hodnoty ve prospěch zaměstnanců zůstanou tlaky na růst cenové hladiny nízké. Bez růstu produktivity práce však výraznější tlak na růst cen nelze ve střednědobém horizontu vyloučit.