Švédové už pociťují nezamýšlené důsledky přechodu na bezhotovostní společnost

V roce 2016 došlo ve Švédsku jen k dvěma bankovním loupežím. Před osmi lety jich bylo 110. Proč ten propad? Odpověď je podle The Atlantic jednoduchá: Švédsko sází na bezhotovostní ekonomiku a v bankách tudíž není co loupit. Země se tak opět dostává do čela vývoje – bylo to totiž právě Švédsko, které se v roce 1661 stalo první evropskou zemí, která tiskla bankovky. Nyní, o několik století později, bude možná první zemí, která se jich úplně zbaví.

Ve švédských autobusech hotovostí nezaplatíte, to samé platí o mnoha obchodech. Vláda sice stále bankovky tiskne, dvě třetiny Švédů se ale domnívají, že by se bez hotovosti úplně obešly. Podle centrální banky Riksbank oběživo zajistilo v roce 2015 jen asi 2 % všech transakcí. Podle banky bude používáno až do roku 2030, poté již pravděpodobně ne. A zloději s kriminálníky mají podle The Atlantic velký problém, který se snaží řešit například tím, že přepadnou kamión plný produktů značky Apple.

Pokud se bude ve Švédsku nabídka bankovek i nadále snižovat, kriminálníci budou jevit stále větší zájem o jiné aktivity, než je krádež hotovosti. The Guardian například tvrdí, že elektronické loupeže jsou prudce na vzestupu, The Atlantic zase zmiňuje útok, který buldozerem provedla skupina zlodějů proti jednomu obchodu s luxusním zbožím ve Stockholmu (neúspěšně). Na jednu stranu tak klesá počet zločinů spojených s hotovostí, ale na stranu druhou roste jejich počet v jiných oblastech. Mimo jiné se to týká i pokusů o podvody s hesly k bankovním účtům či využívání cizích počítačů k těžení kryptoměn.

„Je paradoxní, že přechod na bezhotovostní společnost může lidi inspirovat k novému druhu kriminálních činností. Na stranu druhou se ale něco takového dalo očekávat. Výzkum totiž ukazuje, že pokud si vytvoříme psychologický odstup od peněz, vzroste naše ochota krást,“ tvrdí The Atlantic.

Zdroj: The Atlantic