Tepelná energie: Jak se vyvíjely ceny a regulace?
1991
1. 1. 1991 maximální ceny pro domácnosti ve výši 31,50 Kčs/GJ (tj. na úrovni před liberalizací), pro ostatní odběratele uplatněna regulace cen věcným usměrňováním.
1. 5. 1991 zrušeny dotace k cenám tepelné energie, realizované formou záporné daně z obratu, státní rozpočet vyrovnává pouze rozdíl mezi cenou pro domácnosti a cenou pro výrobce tepla; zvýšení maximálních cen cca o 240 %, tj. na 107,00 Kčs/GJ.
1993
1. 1. 1993 státní dotace jsou směrovány vlastníkům objektu (do té doby výrobcům tepla); maximální cena dodávek pro domácnosti zvýšena o 12 % včetně DPH a činila 120,00 Kč/GJ.
1994
1. 1. 1994 zvýšeny maximální ceny pro domácnosti o 16 % na 139,00 Kč/GJ.
1995
1. 1. 1995 byly zvýšeny maximální ceny pro domácnosti o 10 % a k 1. 9. 1995 o dalších 7 % a dosáhly 163,00 Kč/GJ.
K 1. 1. 1995 byly zrušeny ve věcném usměrňování cen výrobců a distributorů některé restrikce (uvolnění v oblasti správní režie a zvýšení podílu zisku určeného na investice).
Věcně usměrňovaná cena tepelné energie dodávaná domácnostem, ke které byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu, dosáhla v průměru výše 253,30 Kč/GJ a proti roku 1994 byla vyšší o 9,7 %.
1996
1. 7. 1996 byly zvýšeny maximální ceny pro domácnosti o 10 %, tj. na 180 Kč/GJ (na vstupu do vytápěného objektu).
S účinností od 1. 1. 1996 bylo stanoveno, že věcně usměrňované ceny tepelné energie pro domácnosti dodávané výrobci a distributory vlastníkům (správcům) domovních objektů a vlastníkům blokových a domovních kotelen, nesmí být vyšší než ceny tepelné energie pro domácnosti v roce 1995 zvýšené o 3,5 %.
1997
1. 7. 1997 byly zvýšeny maximální ceny pro domácnosti o 39 %, tj. na 250,00 Kč/GJ. Následně bylo rozhodnuto o převedení cen tepla dodávaného domácnostem do věcného usměrňování s účinností od 1. 1. 1998.
Limit růstu věcně usměrňovaných cen tepelné energie pro domácnosti dodávané výrobci a distributorovi vlastníkům bytových objektů a vlastníky blokových a domovních kotelen byl stanoven na 3,9 % proti roku 1996.
1998
1. 1. 1998 byly zrušeny maximální ceny tepelné energie dodávané domácnostem a zavedeno věcné usměrňování cen. V rámci pravidel věcného usměrňování bylo stanoveno nejvýše přípustné zvýšení cen pro rok 1998 o 3,9 % proti úrovni předchozího roku.
Ke stejnému datu vstoupila v platnost zpřesněná pravidla věcného usměrňování cen výroby a distribuce tepelné energie.
1999
1. 1. 1999 bylo zpřísněno pravidlo pro maximálně možné meziroční zvýšení věcně usměrňované ceny tepla dodávaného domácnostem (u cen do 350,00 Kč/GJ to bylo 3,9 %, u cen nad 350, 00 Kč/GJ 2,9 %). Skutečný růst cen v roce 1999 byl v průměru 2,9 %.
2000
1. 1. 2000 byl v rámci pravidel věcného usměrňování cen snížen limit možného meziročního růstu průměrné ceny dodávek domácnostem z 3,9 % na 3,5 %. Výrazně byla omezena možnost výjimek z tohoto pravidla.
2001
1. 1. 2001 byla v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu (zastupujícího budoucí Energetický regulační úřad (dále jen „ERÚ“)) vyhlášena přísnější pravidla pro dodávky tepla domácnostem s regulačním limitem možného zvýšení věcně usměrňované ceny o 3,5 % proti úrovni roku 2000.
Podle údajů Českého statistického úřadu (dále jen „ČSÚ“) však ceny vzrostly v průměru o 7,6 % za celý rok 2001 a to z důvodu řady výjimek, které byly ERÚ povoleny (zejména z důvodu promítnutí změn cen zemního plynu).
2002
ERÚ v rámci věcného usměrňování cen tepelné energie stanovil meziroční možný nárůst ceny u dodávek pro domácnosti maximálně o 16,00 Kč/GJ.
Podle údajů ČSÚ v roce 2002 došlo k nárůstu cen tepelné energie o 1,6 % - tento relativně menší nárůst cen ovlivnilo dvojí snížení cen zemního plynu v průběhu roku 2002.
2003
ERÚ v rámci věcného usměrňování cen tepelné energie stanovil meziroční možný nárůst ceny u dodávek pro obyvatelstvo maximálně o 3,50 Kč/GJ bez vlivu paliva a bez vlivu sjednocování cen pro domácnosti a pro ostatní odběratele.
Podle údajů ČSÚ v roce 2003 došlo k nárůstu cen tepelné energie o 0,2 %, což je vůbec nejnižší nárůst cen tepelné energie od liberalizace cen k 1. 1. 1991.
2004
ERÚ stanovil, že nárůst meziročních nákladů, které jsou kalkulovány do cen, má odpovídat pouze meziročnímu růstu odpisů majetku souvisejícího s výrobou a rozvodem tepelné energie a meziročnímu nárůstu pojistného majetku. V lokalitách, kde dodavatelé tepelné energie dosud uplatňují rozdílné ceny pro domácnosti a ostatní odběratele, pokračovalo postupné sjednocení cen tepelné energie pro dodávky na stejné úrovni a se shodným charakterem. Rozdíl cen za příslušné dodávky tepelné energie určené v konečné spotřebě domácnostem a za dodávky ostatním odběratelům bude v roce 2004 snížen na polovinu.
Podle údajů ČSÚ došlo v roce 2004 k nárůstu cen tepelné energie o 2,5 %.
2005
Od 1. 1. 2005 došlo v jednotlivých lokalitách k odlišné změně cen tepelné energie, především ve vazbě na změnu cen paliv použitých k výrobě tepla, a to v průměru do 3 % u cen tepelné energie vyrobené z uhlí a v průměru do 7 % u cen tepelné energie vyrobené z ostatního paliva, zejména z důvodu nárůstu ceny zemního plynu. ERÚ v následujících letech pokračoval ve vykonávání pravidel věcného usměrňování cen, přičemž docházelo k následujícímu vývoji cen tepelné energie.
Podle údajů ČSÚ došlo v roce 2005 k nárůstu věcně usměrňovaných cen tepelné energie o 6,5 %.
2006
Podle údajů ČSÚ došlo k nárůstu věcně usměrňovaných cen tepelné energie v průměru o 10,7 %.
2007
Podle údajů ČSÚ došlo k nárůstu věcně usměrňovaných cen tepelné energie za celý rok 2007 o 3,6 %.
2008
Podle údajů ČSÚ došlo k nárůstu věcně usměrňovaných cen tepelné energie za celý rok 2008 o 14,4 %.
2009
Podle údajů ČSÚ došlo k nárůstu věcně usměrňovaných cen tepelné energie za celý rok 2009 o 3,9 %.
2010
Podle údajů ČSÚ došlo k nárůstu věcně usměrňovaných cen tepelné energie za celý rok 2010 o 3,4 %.
2011
Podle údajů ČSÚ došlo k nárůstu věcně usměrňovaných cen tepelné energie za celý rok 2011 o 1,9 %.
2012
Podle údajů ČSÚ došlo k nárůstu věcně usměrňovaných cen tepelné energie za celý rok 2012 o 8,4 %.
2013
Podle údajů ČSÚ došlo k nárůstu věcně usměrňovaných cen tepelné energie za celý rok 2011 o 3,8 %.
2014
Podle údajů ČSÚ došlo k nárůstu cen tepelné energie v průměru o 0,5 %, hodnoty ročního cenového indexu v prosinci 2015 (prosinec 2014/prosinec 2013) dosáhly 100,6.
2015
Podle údajů ČSÚ došlo k nárůstu cen tepelné energie v průměru o 1,9 %, meziroční změna v prosinci 2015 (prosinec 2015/prosinec 2014) vzrostla o 2,4 %.
2016
Změna ceny tepelné energie závisí především na vývoji cen uhlí a zemního plynu, které jako náklady na palivo pro výrobu tepelné energie mají největší podíl na její výši. Od roku 2016 byla v cenovém rozhodnutí ERÚ stanovena limitní cena ve výši 152,86 Kč/GJ bez DPH. Na ceny tepelné energie kalkulované a uplatňované pod touto výší se nevztahují podmínky věcného usměrňování cen tepelné energie.
Podle údajů ČSÚ došlo k nárůstu cen tepelné energie v průměru o 1,0 %, meziroční změna cen v prosinci 2016 (prosinec 2015/prosinec 2014) vzrostla o 1,1 %.
2017
V roce 2017 nebylo pro oblast tepelné energie vydáno žádné nové cenové rozhodnutí. Od roku 2016 byla v cenovém rozhodnutí ERÚ (Cenové rozhodnutí ERÚ č. 4/2015 ze dne 6. 11. 2015, kterým se mění cenové rozhodnutí ERÚ č. 2/2013 ze dne 1. 11. 2013 ) stanovena limitní cena ve výši 152,86 Kč/GJ bez DPH, kdy se na ceny tepelné energie kalkulované a uplatňované pod touto výší nevztahují podmínky věcného usměrňování cen tepelné energie.
Tabulka - Průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele (včetně DPH) v Kč/GJ – údaje za rok 2017 jsou k 1. 1. 2017 a jde o předběžné ceny Ceny tepelné energie (včetně DPH) v Kč/GJ |
|||
---|---|---|---|
Rok | Z uhlí | Z ostatních paliv | Vážený průměr |
2016 | 563,04 | 585,64 | 573,77 |
2017 | 566,77 | 574,57 | 570,45 |
Podle údajů ČSÚ poklesly průměrné roční ceny tepla17 v roce 2017 o 1,7%.
Více zpráv k energiím a ceně energií
Poslední zprávy z rubriky Energie:
Přečtěte si také:
Okénko energetiky
Ondřej Schejbal, SolidSun
DPH za fotovoltaiku a tepelná čerpadla je od roku 2024 snížena na 12 %
Prezentace
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
25.03.2024 Šachista tradingovým mistrem světa: Jak Ján...
21.03.2024 Největší výzvy pro současné obchodníky? Názory...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz