Jaderná dohoda není zklamáním jen pro Trumpa, ale i pro Írán

Mezinárodní dohoda uzavřená s Íránem v roce 2015 není nepřijatelná jen pro amerického prezidenta Donalda Trumpa. Je velkým zklamáním i pro Íránce, kteří od ní očekávali příliv potřebných zahraničních investic. Ty ale hodně zaostaly za očekáváním. Odstoupení USA od dohody a obnovení související sankce Írán samozřejmě poškodí, ekonomika země ale i tak hodně trpí, napsala agentura AFP.

Po zrušení některých mezinárodních sankcí, které uzavření dohody umožnilo, Írán podepsal v zásadě jen jeden významný ropný kontrakt s francouzským koncernem Total ve spojení s čínskou CNPC, a to v hodnotě pěti miliard dolarů (108 miliard Kč).

I když se tedy Total do Íránu vrátil, to, zda v zemi bude dál investovat, do značné míry závisí na tom, jak se k situaci postaví Trump, který jadernou dohodu dosud ostře kritizoval.

USA od sankcí proti Íránu navzdory dohodě zcela neupustily - ty, které dál platí, ale nesouvisejí s íránským jaderným programem. A to má vliv i na chování evropských bank obávajících se dopadů případných transakcí s Íránem na jejich obchody s USA.

Írán podle jednoho podnikatele citovaného AFP nečekal, že by Spojené státy po jaderné dohodě udržovaly dál pod tlakem západní banky, které si tak naordinovaly větší autocenzuru, než by možná bylo nutné.

Po podpisu jaderné dohody Írán očekával mnohamiliardové zahraniční investice. V roce 2016 ale dosáhly podle Světové banky jen výše 3,4 miliardy dolarů. Íránský prezident Hasan Rúhání přitom předpokládal, že se budou pohybovat na úrovni 50 miliard dolarů.

Pro Íránce je dohoda "skutečným zklamáním", řekl AFP Ardavan Amir-Aslani, zakladatel pařížské firmy Cohen Amir-Aslani, která má zastoupení v Teheránu od roku 2016. "Mohou prodávat svou ropu, ale to sotva stačí na to, aby vyplatili úředníky a udržovali infrastrukturu," řekl. Na potřebné investice se již peněz nedostává.

Přetrvávající potíže v ekonomice a nejistota vyvolaná Trumpem srážejí íránský riál ke dnu a vedou ke spekulativním útokům na íránskou měnu, která za zhruba půl roku ztratila téměř 40 procent své hodnoty vůči dolaru. To vedlo k vysoké inflaci, donutilo národní banku k opuštění volného kurzu měny a následně posílilo černý trh. Dalším důsledkem je únik domácího kapitálu do zahraničí - podle některých odhadů "uteklo" za několik měsíců z Íránu deset až 30 miliard dolarů.

Íránští představitelé často obviňují USA z porušování dohody z roku 2015 a tedy i z odpovědnosti za ekonomické potíže země. USA ale podle AFP zdaleka nemůžou za všechno. Krize bankovního systému, slabost soukromého sektoru hospodářství až příliš ovládaného státem a masová nezaměstnanost mládeže nejsou žádnou novinkou.

Vlna krvavých protestů, kterou Írán zažil na přelomu roku, připomněla naléhavost řešení těchto neduhů. Podle Javada Salehiho-Isfahaniho z univerzity Virginia Tech Rúháního vláda "nebyla schopná reagovat na rostoucí ekonomické problémy". Na Trumpovi v zásadě závisí, zda se Teheránu podaří otevřít v ekonomice prostor pro více volného podnikání a pro obchod se zahraničím. Pokud Íránu bude tato možnost upřena, posílí to snahu krajních konzervativců v zemi usilujících o izolaci od světa a o budování krizové ekonomiky zcela ovládané státem.