Zaměstnanost
Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, se v 1. čtvrtletí 2018 proti 4. čtvrtletí 2017 zvýšil o 31,8 tis. osob.

Meziročně vzrostl počet osob v hlavním zaměstnání o 89,0 tis., tj. o 1,7 % na 5 258,2 tis. Zvýšil se jak počet mužů (o 44,3 tis.), tak žen (o 44,7 tis.). Při poklesu počtu pracujících ve věku do 40 let (o 36,6 tis.) se zvýšil počet pracujících ve věku 40–54 let (o 70,4 tis.). Výrazně rostl i počet pracujících ve věku 60 let a více (o 46,8 tis.).

Celkový vzestup počtu zaměstnaných osob byl způsoben hlavně nárůstem počtu osob v pozici zaměstnanců. Jejich počet se meziročně zvýšil o 89,9 tis. a dosáhl 4 366,9 tis. Naproti tomu se celkový počet podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků ve srovnání s 1. čtvrtletím 2017 snížil o 1,2 tis. na 890,9 tis. Úbytek podnikatelů se projevil ve skupině zaměstnavatelů (pokles o 3,1 tis.), počet podnikatelů bez zaměstnanců se zvýšil pouze o 1,8 tis.

Celkové stárnutí populace se promítá i do skupiny pracujících. Tato tendence se výrazněji projevuje u podnikatelů než u zaměstnanců. Bližší údaje budou uvedeny v analýze ČSÚ „Ubývá mladých podnikatelů, roste počet podnikajících seniorů“, která vyjde 9. 5. 2018.

Tak jako v minulých čtvrtletích se pokračující růst zaměstnanosti projevil zejména v terciárním sektoru služeb, o 81,9 tis. V primárním sektoru zemědělství a lesnictví se počet pracujících zvýšil o 5,0 tis. Zaměstnanost v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví se zvýšila pouze o 3,1 tis., v důsledku snížení zaměstnanosti ve stavebnictví.

Souběžně se změnami v odvětvové struktuře probíhají velké změny v profesní skladbě pracujících podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO. Značně vzrostl počet pracovníků ve službách a prodeji, technických a odborných pracovníků a pracujících v hlavní třídě obsluha strojů a zařízení. Nejvíce se zvýšil počet specialistů.

Počet pracujících s dosaženým terciárním vzděláním se zvýšil o 50,0 tis. Vývoj počtu pracujících v nejčetnějších skupinách středoškoláků bez maturity i s maturitou byl nadále protichůdný. Zatímco počet zaměstnaných se středním vzděláním bez maturity klesl o 5,6 tis., pracujících středoškoláků s maturitou přibylo 36,7 tis.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) dosáhla 74,2 % a ve srovnání s 1. čtvrtletím roku 2017 vzrostla o 1,4 procentního bodu (u mužů o 1,2 procentního bodu, u žen o 1,5 procentního bodu).

Nezaměstnanost
Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO)¹⁾, očištěný od sezónních vlivů, se v 1. čtvrtletí 2018 proti 4. čtvrtletí 2017 snížil o 4,8 tis.

Celkový počet nezaměstnaných se meziročně snížil o 54,9 tis. a dosáhl 129,8 tis. osob. Snížil se jak počet nezaměstnaných žen (o 30,6 tis. na 71,4 tis.), tak počet nezaměstnaných mužů (o 24,2 tis. na 58,4 tis.). Pozitivní vývoj souvisí především s poklesem počtu nezaměstnaných jeden rok a déle (o 27,8 tis. na 40,9 tis. osob).

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných k pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) klesla v 1. čtvrtletí 2018 na 2,4 % a proti 1. čtvrtletí 2017 se snížila o 1,1 procentního bodu.

Z regionálního pohledu se míra nezaměstnanosti v meziročním srovnání snížila prakticky ve všech krajích. Stagnovala v kraji Královéhradeckém. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v Moravskoslezském (3,9 %) a v Ústeckém kraji (3,4 %). Nejnižší míra byla v Jihočeském kraji (1,5 %), v kraji Plzeňském (1,6 %) a v hlavním městě Praze (1,7 %).

Míra nezaměstnanosti se meziročně snížila na všech úrovních vzdělání. Nízkou míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci (1,2 %) a středoškoláci s maturitou (1,8 %). Meziročně klesla i míra nezaměstnanosti v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity včetně vyučených na 2,8 %.

Neaktivita
V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. V 1. čtvrtletí roku 2018 činil jejich počet 113,5 tis. osob, tj. o 19,6 tis. méně než ve stejném období roku 2017. Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je totiž schopno nastoupit jen 34,6 tis. osob.

_________________
¹⁾ Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba respektovat skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce MPSV.

4. 5. 2018

Pracující ve vyšším věku nahrazují úbytek pracujících ve věku do čtyřiceti let

Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS – 1. čtvrtletí 2018

Celková zaměstnanost se v 1. čtvrtletí 2018 meziročně zvýšila o 89,0 tis. osob a dosáhla 5 258,2 tis. Míra zaměstnanosti ve věkové skupině 15–64letých činila 74,2 %. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO se meziročně snížil o 54,9 tis. Obecná míra nezaměstnanosti 15–64letých meziročně klesla proti 1. čtvrtletí 2017 o 1,1 procentního bodu na 2,4 %.

Zaměstnanost

Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, se v 1. čtvrtletí 2018 proti 4. čtvrtletí 2017 zvýšil o 31,8 tis. osob.

Meziročně vzrostl počet osob v hlavním zaměstnání o 89,0 tis., tj. o 1,7 % na 5 258,2 tis. Zvýšil se jak počet mužů (o 44,3 tis.), tak žen (o 44,7 tis.). Při poklesu počtu pracujících ve věku do 40 let (o 36,6 tis.) se zvýšil počet pracujících ve věku 40–54 let (o 70,4 tis.). Výrazně rostl i počet pracujících ve věku 60 let a více (o 46,8 tis.).

Celkový vzestup počtu zaměstnaných osob byl způsoben hlavně nárůstem počtu osob v pozici zaměstnanců. Jejich počet se meziročně zvýšil o 89,9 tis. a dosáhl 4 366,9 tis. Naproti tomu se celkový počet podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků ve srovnání s 1. čtvrtletím 2017 snížil o 1,2 tis. na 890,9 tis. Úbytek podnikatelů se projevil ve skupině zaměstnavatelů (pokles o 3,1 tis.), počet podnikatelů bez zaměstnanců se zvýšil pouze o 1,8 tis.

Celkové stárnutí populace se promítá i do skupiny pracujících. Tato tendence se výrazněji projevuje u podnikatelů než u zaměstnanců. Bližší údaje budou uvedeny v analýze ČSÚ „Ubývá mladých podnikatelů, roste počet podnikajících seniorů“, která vyjde 9. 5. 2018.

Tak jako v minulých čtvrtletích se pokračující růst zaměstnanosti projevil zejména v terciárním sektoru služeb, o 81,9 tis. V primárním sektoru zemědělství a lesnictví se počet pracujících zvýšil o 5,0 tis. Zaměstnanost v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví se zvýšila pouze o 3,1 tis., v důsledku snížení zaměstnanosti ve stavebnictví.

Souběžně se změnami v odvětvové struktuře probíhají velké změny v profesní skladbě pracujících podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO. Značně vzrostl počet pracovníků ve službách a prodeji, technických a odborných pracovníků a pracujících v hlavní třídě obsluha strojů a zařízení. Nejvíce se zvýšil počet specialistů.

Počet pracujících s dosaženým terciárním vzděláním se zvýšil o 50,0 tis. Vývoj počtu pracujících v nejčetnějších skupinách středoškoláků bez maturity i s maturitou byl nadále protichůdný. Zatímco počet zaměstnaných se středním vzděláním bez maturity klesl o 5,6 tis., pracujících středoškoláků s maturitou přibylo 36,7 tis.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) dosáhla 74,2 % a ve srovnání s 1. čtvrtletím roku 2017 vzrostla o 1,4 procentního bodu (u mužů o 1,2 procentního bodu, u žen o 1,5 procentního bodu).

Nezaměstnanost

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO)[1]⁾, očištěný od sezónních vlivů, se v 1. čtvrtletí 2018 proti 4. čtvrtletí 2017 snížil o 4,8 tis.

Celkový počet nezaměstnaných se meziročně snížil o 54,9 tis. a dosáhl 129,8 tis. osob. Snížil se jak počet nezaměstnaných žen (o 30,6 tis. na 71,4 tis.), tak počet nezaměstnaných mužů (o 24,2 tis. na 58,4 tis.). Pozitivní vývoj souvisí především s poklesem počtu nezaměstnaných jeden rok a déle (o 27,8 tis. na 40,9 tis. osob).

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných k pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) klesla v 1. čtvrtletí 2018 na 2,4 % a proti 1. čtvrtletí 2017 se snížila o 1,1 procentního bodu.

Z regionálního pohledu se míra nezaměstnanosti v meziročním srovnání snížila prakticky ve všech krajích. Stagnovala v kraji Královéhradeckém. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v Moravskoslezském (3,9 %) a v Ústeckém kraji (3,4 %). Nejnižší míra byla v Jihočeském kraji (1,5 %), v kraji Plzeňském (1,6 %) a v hlavním městě Praze (1,7 %).

Míra nezaměstnanosti se meziročně snížila na všech úrovních vzdělání. Nízkou míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci (1,2 %) a středoškoláci s maturitou (1,8 %). Meziročně klesla i míra nezaměstnanosti v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity včetně vyučených na 2,8 %.

Neaktivita

V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. V 1. čtvrtletí roku 2018 činil jejich počet 113,5 tis. osob, tj. o 19,6 tis. méně než ve stejném období roku 2017. Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je totiž schopno nastoupit jen 34,6 tis. osob.

Přílohy:

Tab. 1 Zaměstnané osoby (postavení v hlavním zaměstnání, absolutně, podíly, meziroční přírůstky a indexy)

Graf 1 Zaměstnaní, nezaměstnaní (absolutně)