Postřik řepky ohrožuje ženy a děti, varuje vědec. Degeneruje mozek

Každé jaro se Česká republika zbarvuje do žluta. Česko patří v pěstování řepky k evropským špičkám. Pro zemědělce je jednou z nejekonomičtějších plodin – využívají ji jak na potravinářské účely, tak pro výrobu biopaliv. Mnozí ale kritizují rizika spojená s chemickým ošetřováním rostliny.

Na jedné straně je řepka mnohostranně využitelnou rostlinnou. Její pěstování má u nás staletou tradici. V loňském roce byla podle údajů Českého statistického úřadu pěstována na téměř 395 tisících hektarech orné půdy. Po pšenici je u nás druhou nejpěstovanější plodinou.

Na druhé straně je hodně náchylná na choroby. Ty způsobují nejrůznější škůdci, které se zemědělci snaží hubit častými chemickými postřiky. A právě to leží některým lidem v žaludku. Podle biochemika Omara Šerého z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity může být postřik řepky insekticidem Nurelle D nebezpečný pro těhotné ženy a děti.

Uvedený insekticid obsahuje organofosfát chlorpyrifos. "Chlorpyrifos je stříkán na pole s řepkou v dávce 30 mg/m2, což činí 30 miliard pikogramů na metr čtvereční. Přitom bylo zjištěno, že 300 tisíc pikogramů dokáže intoxikovat těhotnou ženu, u jejíhož budoucího syna (7-9 let věku) se projeví vývojové vady mozku," upozorňuje Šerý na twitteru.

V #USA se intenzivn jedn o zkazu insekticidu #chlorpyrifos, kter zpsobuje poruchy vvoje mozku naich dt a nm zpsobuje nevratn pote se soustednm a pamt. Vce informac naleznete v souhrnnm lnku vydanm asopisem Journal of Neurochemistry @JNeurochem pic.twitter.com/V50chxKXkg

— O er (@omarsery1) 11. dubna 2018

Těhotné ženy, kojící matky a děti varuje před pohybem v lokalitách, kde k postřiku dochází – zvláště pak ve větru. "Chlorpyrifos inaktivuje enzym acetylcholinesterázu stejně jako novičok, to pak způsobuje u dospělého člověka i po nadýchání poruchy soustředění a paměti (mohou být nevratné, u vyvíjejících se plodů a u dětí může způsobit autismu nebo hyperkinetickou poruchu ADHD," dodal biochemik.

Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) ale lidem nebezpečí nehrozí. Jedná se prý o přípravek na ochranu rostlin, který prošel řádným hodnocením v souladu s platnými předpisy Evropské unie.

"V rámci tohoto procesu se kromě účinnosti na dané škůdce hodnotí samozřejmě také případný vliv na člověka (obsluhu, která přípravek aplikuje, okolní osoby a místní obyvatele, následné pracovníky), dále rezidua účinných látek, vliv na životní prostředí apod. Poškození mozku u dětské populace nebylo prokázáno a účinná látka tohoto přípravku není klasifikována jako toxická pro reprodukci," uvedla ředitelka Helena Kazmarová.

SZÚ v rámci řízení rizik přesto stanovil zvláštní bezpečnostní opatření s cílem chránit zdraví obyvatel. Na etiketě přípravku při jeho uvádění na trh by měla být uvedena věta, že vzdálenost mezi hranicí ošetřené plochy nesmí být menší než 5 metrů od hranice oblasti využívíní zranitelnými skupinami obyvatel. "Přípravky mohou být používány pouze v souladu s jejich etiketou, uživatel by tedy toto měl respektovat," dodala Kazmarová.

Varovat obyvatele před tím, že bude pole chemicky ošetřeno, zemědělci nemají. Jiná je situace v případě včelařů – ty musí zemědělci o svých úmyslech včas informovat. Že jsou včelstva často oběťmi otravy, potvrdily v minulosti také veterináři. "Většinou šlo o otravu prostředky používanými proti škůdcům řepky," uvedl v roce 2014 mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Tehdy kvůli postřikům za rok výrazně vzrostl počet otrav včel - z 37 na 52.

V posledních měsících Státní zemědělská a potravinářská inspekce několikrát odhalila nadlimitní množství pesticidu chlorpyrifos v jablcích z Polska. V ovocnářství by se přitom tento pesticid podle pěstitelů vůbec neměl používat.