Problémy eurozóny na obzoru?

Autor: Bc. Martin Pohl

Země východní části Evropské monetární unie i celé EU se pohybují opačným kurzem, než jakým by si přála jádrová oblast EU, podporující prohloubení vzájemné integrace a dokončení monetární unie. Mnoho východních zemí má na poli monetární politiky problémy, Lotyšsko a Slovinsko dokonce potíže s guvernéry svých centrálních bank. Jak závažné tyto problémy jsou a mohou potenciálně ovlivnit ekonomický vývoj Evropy?

Guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi považuje východní část Evropské měnové unie za nevítané rozptýlení. S velkou pravděpodobností se Rada guvernérů bude muset během léta obejít bez zástupců Lotyšska a Slovinska. Důvodem je probíhající vyšetřování o úplatcích a odstoupení z funkce bez zajištění nástupce. ECB dokonce sama zpochybňuje u Evropského soudního dvoru lotyšská omezení jejího guvernéra Ilmarse Rimsevicse.

Jedná se o aktuální nepříjemnosti, pocházející z východní části Evropské unie. Například Polsko, Maďarsko i Česká republika dlouhodobě podceňují a přehlíží záměry jádra EU na hlubší integraci a Bulharsko se zdráhá umožnit Evropské centrální bance důkladnou kontrolu nad svými bankami. V severní části východní Evropské unie se Lotyšsko i se sousedním Estonskem stalo středem letošních afér praní špinavých peněz, díky kterým důvěra věřitelů v tyto trhy značně oslabila.

Piet Christiansen, ekonom kodaňské Danske Bank A/S tvrdí, že pro Maria Draghiho, jakožto guvernéra Evropské centrální banky, musí být monitorování těchto nepříjemných událostí velmi problematické. Přestože se ne u všech zemí jedná o členy Evropské měnové unie, tyto aféry odpoutávají pozornost od jiných, neméně důležitých problému, kterým je potřeba čelit.

V letošním roce se očekává ukončení programu Evropské centrální banky kvantitativního uvolňování. Formální rozhodnutí o ukončení by mohlo proběhnout 14. června na setkání rady guvernérů v lotyšském hlavním městě Rize. Avšak guvernér Lotyšské národní banky Ilmars Rimsevics se tohoto setkání zúčastnit nemůže vzhledem k probíhajícímu vyšetřování jeho osoby a momentálně není jasné, kdo bude po boku Maria Draghiho na následné tiskové konferenci, jelikož tradičně guvernéra Evropské centrální banky doprovází guvernér centrální banky hostitelského státu.

Sám Rimsevics, který nesmí, kvůli policejnímu šetření, opustit hranice Lotyšska se nezúčastnil posledních dvou setkání rady guvernérů. Veškerá obvinění odmítá, ale přesto se Mario Draghi obrátil na Evropský soudní dvůr o prošetření situace.

Okolo východní části Evropské unie v poslední době rezonuje více problémů. Bulharsko, nejchudší člen EU, se soustředí na vstup do režimu ERM-2 a očekává brzké přijetí eura jako svou měnu. Avšak Bulharsko se staví velmi střízlivě k požadavku ECB na převzetí kontroly nad bulharskými bankami. Vláda prohlásila, že toto umožní až po výměně stávající měny leva za nová eura.

Dvě největší ekonomiky východního regionu EU, Polsko a Česká republika, zaujaly negativní postoj vůči přijetí společné měny i připojení se k bankovní unii. Čímž vytvořily další překážku pro snahy Německa a Francie vytvořit ze společné měnové unie hlavní faktor rozvoje celé Evropské unie jako celku. Střet také nastal mezi ECB a maďarskou vládou ohledně skutečnosti, že maďarská centrální banka poskytla zdroje k financování státního dluhu a k nákupu uměleckých děl a realitních statků v hodnotě přibližně 1 miliardy dolarů. Podle ECB tento způsob neuváženého financování může být v rozporu se zákazem monetizace vládního dluhu centrální bankou.

Guvernér slovinské centrální banky Bostjan Jazbec v minulém měsíci oznámil svou rezignaci, avšak nový guvernér bude ve Slovinsku zvolen až po volbách v květnu či červnu. Jeho zástupce, Primoz Dolenc, který se zúčastní setkání dosud nemá potvrzeno, že bude disponovat hlasovacím právem.

Všechny výše uvedené případy vrhají negativní světlo na středo a východoevropské země Evropské unie a přestože ne všechny státy jsou členy Evropské měnové unie, celkově tento východní region podkopává myšlenky jádra EU, zejména Německa a Francie, na brzké prohloubení integrace a dokončení rozšiřování eurozóny. Nejistota ohledně postu guvernéra Lotyšské i Slovinské národní banky (obě země jsou členem eurozóny) poukazuje na možné problémy východní části Evropské měnové unie a pokud by měly přetrvávat, integrační plány západní části Evropské měnové unie mohou dostat zásadní trhliny. Což se může negativně projevit na kurzu eura, který následně ovlivní ekonomiku celé Evropy a může až v krajním případě nastat ne nepodobná situace, jako v nedávné době ohledně problémů Řecka a dojít k nutnosti intervencí ze strany ECB. Zatím se však tento scénář naštěstí nejeví příliš reálně, problémy východní části Evropské unie však nelze přehlížet a v blízké době se jimi budou bezpochyby instituce EU i ECB zabývat.