Inflace v březnu dále zpomalila. Odhad ČNB (opět) mimo

Míra inflace po únorovém poklesu pod inflační cíl České nároní banky dále zpomalila z 1,8 % meziročně na 1,7 %. V meziměsíčním srovnání ceny dokonce klesly o -0,1 %, zatímco trh pracoval se stagnací. Hlavní složkou zpomalení byla opět složka potravin, klesly ale i ceny pohonných hmot.

„Březnová inflace zůstala pod dvouprocentním cílem ČNB. Jde o druhý měsíc v řadě, přičemž tentokrát meziroční růst spotřebních cen zůstal o 0,6 procentního bodu pod odhadem centrální banky. Meziměsíční změna spotřebních cen pak skončila dokonce v negativních číslech,“ okomentoval data ekonom skupiny Roklen Michal Šoltés. „Za poklesem meziroční inflace stojí slabší růst cen potravin, který v porovnání se začátkem roku zpomalil z více 4 % na 1,9 %,“ upřesnil.

Z hlediska příspěvků jednotlivých složek ceny potravin meziměsíčně klesly o -0,6 %, meziročně pak zpomalily z 2,3 na 1,9 %. Klesly ale i ceny pohonných hmot, a to o -0,8 meziměsíčně a -1,8 % meziročně.

„Zpomalující inflace v kombinaci s oslabující dynamikou cen výrobců posledních měsíců snižuje pravděpodobnost setrvání celkové letošní inflace nad dvouprocentním cílem. Negativně tak ovlivňuje vyhlídky na další utahování měnové politiky ze strany ČNB,“ je přesvědčen Šoltés. „Nižší inflační tlaky přichází i ze zemích EU, kde meziroční inflace v únoru klesla o 3 desetiny procentního bodu. Proinflační tlaky naopak přichází především z vysoké mzdové dynamiky v době silného hospodářského růstu,“ konstatoval ekonom.

„Inflace dosáhla svého vrcholu v říjnu minulého roku ve výši 2,9 %, od té doby postupně zpomaluje. Za tím stojí jednak efekt srovnávací základy (ceny na přelomu roku 2016/2017 začaly zrychlovat z titulu rychlejšího růstu cen potravin a cen v restauracích z titulu zavedení EET) a také silnější kurz koruny,“ komentoval čísla hlavní ekonom banky ING Jakub Seidler. „Velkou roli však mají samotné potraviny, zatímco jejich příspěvek k meziročnímu růstu cen činil v říjnu 2017 1,3 procentního bodu, nyní v březnu je pouhých 0,3 procentního bodu. Inflace je tak o jeden procentní bod nižší jen z titulu vývoje cen potravin,“ dodal.

A jak se podle Seidlera k těmto číslům postaví ČNB, která se se svou prognózou pro březen netrefila o 0,6 procentního bodu? „Z pohledu centrální banky to nepředstavuje problém, jelikož jde o nabídkové vlivy. Jak jsme uváděli již dříve, ČNB může inflace mírně pod cílem v současnosti vyhovovat, protože trh přestane sázet na další brzké zvyšování sazeb a nebude tak korunu tlačit k silnějším úrovním. Ekonomika tak nebude ‚chlazena? silnější korunou, což ČNB nakonec umožní měnovou politiku utahovat právě prostřednictvím sazeb. I přes nižší inflaci tak stále počítáme se zvyšování sazeb ČNB v druhé polovině letošního roku,“ vysvětlil ekonom.