Obchodní války? Na devizové frontě klid

Donald Trump svým kolegům práci moc neulehčuje. Zatímco ekonomický poradce Bílého domu Larry Kudlow před pár dny poměrně úspěšně uklidnil nervózní trhy, blonďatý státník v závěru týdne přilil další olej do ohně obchodních válek. A trhy na to patřičně reagují, s výjimkou měn. Na devizové frontě tak zatím vládne relativní klid.

Uplynulý týden se nesl ve znamení přestřelky mezi USA a Čínou. Vše začalo oznámením až 25% cel na dovoz 128 amerických produktů do Číny v reakci na americká cla na dovoz hliníku oceli. Na to vzápětí odpověděly Spojené státy, které, jak dříve slíbily, představily detailní seznam cel uvalených na čínský dovoz v souvislosti s údajnou krádeží duševního vlastnictví. Ani v tomto případě neproběhla žádná prodleva, když země rudého draka v podstatě ze dne na den oznámila dovozní poplatky na další americké zboží.

V návaznosti na to se strhl celosvětový výprodej trhů. Situaci upokojil až zmiňovaný Larrry Kudlow, který řekl, že očekává uklidnění situace mezi USA a Čínou. Časem by se podle něj měly obchodní rozdíly vyřešit s tím, jak bariéry obchodu padnou na obou stranách. Jenže to by 45. prezidentem Spojených států nesměl být Donald Trump, aby neměl „poslední“ slovo. Ten podle agentury AP během včerejšího dne urgoval Úřad obchodního zmocněnce, aby zvážil odpověď na čínská cla v podobě dodatečných dovozních poplatků na čínské zboží v hodnotě 100 miliard dolarů – to vše, jak Trump uvedl, v reakci na „nečestnou mstu Číny“.

Oplatky se (ne)pečou a miliardová sázka proti dolaru – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/xnR6PVPifz prostřednictvím @roklen24 #TradeWar #USA #China #markets pic.twitter.com/95fW9HRsVq

— Roklen24.cz (@roklen24) 5. dubna 2018

Tím pádem se rozjela další výprodejní vlna, byť, jak se zdá, nebude tak silná jako ta předchozí. Evropské akcie padají, americký premarket rovněž ukazuje rudá čísla blížící se jednomu procentu. O mnohem slabší reakci však pozorujeme na devizových trzích. Dolar sice na hrozbu obchodní války v posledních týdnech reagoval, nejednalo se však, například ve srovnání s akciemi, o žádné silné výkyvy. Proč? Podle agentury Bloomberg je to dáno tím, že devizoví obchodníci v rámci obchodní roztržky zatím jen těžce hledají možné vítěze a poražené.

„Devizový trh si zajišťuje své sázky, jelikož stále není jasné, jak se celá situace vyvine,“ řekl pro Bloomberg Steven Englander, šéf oddělení výzkumu a měnové strategie ve společnosti Rafiki Capital. „O poznání citlivější reakci na negativní výstup hrozby obchodní války pozorujeme u akcií,“ dodal.

Asi nejlépe tento vývoj reflektuje srovnání indexů volatility devizových trhů z dílny společnosti JPMorgan (zelená křivka) a Nomura (fialová křivka) a indexu strachu Vix. Jak je z grafu patrné, od poloviny března se oba ukazatele volatility FX trhů posouvaly do strany, stále v blízkosti hodnoty 7,5 bodu, resp. 7 bodů. Vix naopak reagoval mnohem citelněji, přičemž rozpětí jeho výkyvů dosahovalo od 17 do 25 bodů.

Pokud bychom se zaměřili na měny obou zainteresovaných zemí, tedy USA a Číny, o poznání hůře je na tom v tomto týdnu ta čínská. Zatímco dolar během posledních pěti dní vůči euru zpevnil o 0,3 % (dolarový index rovněž posílil o 0,3 %), čínský offshore renminbi má dle serveru Financial Times nakročeno k nejhoršímu týdnu za posledních pět měsíců, což odpovídá oslabení o cca 0,7 % vůči USD.

V otázce vyjednávání mezi USA a Čínou se objevily i některé spekulace o tom, že by čínská vláda mohla v rámci možných ústupků přistoupit k posílení své měny výměnou za mírnější podobu navrhovaných amerických cel. Ne všichni však s tímto názorem souhlasí.

„Trhy nesprávně odhadují, že by čínská vláda mohla svou měnu nechat posílit výměnou za mírnější podobu amerických cel,“ řekl pro Financial Times stratég společnosti NatWest Markets Mansoor Mohi-uddin. „ Čínské autority na toto nikdy nepřistoupí, navíc s tím, jak jüan aktuálně oslabuje, budou investoři uzavírat své sázky na short USDCNY, což povede k dalšímu oslabení čínské měny,“ dodal.

Čína apeluje na EU

I přesto, že rétorika posledních dní byla poměrně ostrá jak na americké (primárně jde o Trumpa), tak i čínské straně, stále se jednalo pouze o slova – v tomto týdnu představená cla jsou totiž prozatím předmětem vyjednávání.

Na druhou stranu, nikdo nemůže rozporovat, že by hrozba vypuknutí obchodní války jakkoliv ochabla, obzvláště pokud víme, že Čína již začala „volat o pomoc“ ostatní státy. Jak dnes uvedla agentura Bloomberg, země rudého draka apelovala na Evropskou unii, aby se společně s ní postavila proti protekcionismu Spojených států a podpořila mezinárodní obchod dle nastavených pravidel.

„Čína a EU se musí společně postavit proti protekcionismu. Je potřeba, aby vzájemnou spoluprací podpořily nastavená multilaterální pravidla mezinárodního obchodu,“ napsal pro Bloomberg Zhang Ming z čínského velvyslanectví pro EU. „Nedávná opatření ze strany USA jdou totiž kompletně proti fundamentálním principům a hodnotám Světové obchodní organizace,“ zdůraznil.

Následné vyjádření EU bylo velmi mírné, dost možná i ve strachu z toho, že by se Trump vedle Číny v příštích dnech zaměřil například na Evropu. „EU věří, že by veškerá opatření měla být provedena v rámci Světové obchodní organizace, která poskytuje řadu efektivních nástrojů pro vyjednávání obchodních rozdílů,“ řekl mluvčí Evropské komise Daniel Rosario. „Vyzýváme tak jednotlivé strany, aby v rámci svých opatření zajistily dodržování pravidel této organizace,“ dodal.

Jak uspokojit Bílý dům?

Jak se zdá, Donald Trump se od současného trendu rostoucího protekcionismu jen ten neodtrhne. K tomu, aby se tak stalo, by muselo, jak například uvádí banka ING, dojít ke splnění alespoň jednoho z následujících tří bodů:

1. Okamžité snížení obchodního deficitu USA (především jde o ten s Čínou)
2. Čína příjme dodatečná cla, příp. provede takové ústupky, které by Trumpa uspokojily
3. Náznak jasné výhry republikánů v listopadových volbách do Kongresu USA

Pravdou je, že u prvního bodu se v dohledné době nedá čekat, že by došlo ke snížení amerického obchodního deficitu, už jen proto, že jde o vedlejší produkt nerovnováhy mezi úsporami a investicemi v rámci americké ekonomiky. V případě druhého zase je – vzhledem k dosavadní rétorice, která nenaznačuje, že by se Čína jednoduše vzdala – jeho splnění rovněž, alespoň během příštích dní, spíše nepravděpodobné. U třetího pak zůstává prostor otevřený, a to bez výraznějších náznaků nahrávajících straně republikánů (spíše je tomu naopak).

Jak se tedy zdá, Bílý dům pravděpodobně nebude v dohledné době jen tak uspokojen. Pozornost se tím pádem upírá na to, jak se americké úřady „poperou“ s Trumpovým apelem na dodatečná cla, jaká bude následná reakce Číny, a především jak nakonec dopadnou aktuálně probíhající jednání mezi oběma stranami.