Transpozice IDD po česku: Znovu a lépe?

Tak nám opět zkoušejí novelizovat „třicetosmičku“, paní Müllerová – děl by jistě dobrý voják Švejk, vida současné sněmovní dění. Ano, je to skutečně tak: nový zákon o distribuci pojištění a zajištění, transponující mj. směrnici IDD, čeká zanedlouho ve Sněmovně druhé čtení. Není ambicí tohoto textu popisovat mechanicky všechny jeho náležitosti, typu nové zkoušky a pravidla jednání, ale pojďme se podívat na pár novinek a možných překvapení. Čeho se tedy můžeme v novém ZDP dočkat?

Odbornost a otázky s ní související

Že zákon přinese všem povinné nové zkoušky v pěti skupinách odbornosti, je stará vata. Ještě však zákon nezačal ani platit a už tu máme první změny a nejasnosti. Tou první je prodloužení přechodného období na složení nové zkoušky na 24 měsíců, dohodnuté s Ministerstvem financí už v předstihu. To je standard i u ostatních sektorů (úvěry, investice), takže bychom řekli narovnání původního znění.

Větším problémem jsou nové otázky, které při diskuzích bobtnají. Směrnicových 15 hodin vzdělávání u akreditované instituce ročně zůstalo, vztahuje se však na všechny skupiny odbornosti celkem, nebo na každou zvlášť? Tj. 15 hodin ročně pro život i neživot dohromady, nebo má každá nárok na plný počet svých hodin? Další dotaz rychle následuje: pojišťuji vozidla určená k podnikání, např. v autodopravě. Stačí mi skupina odbornosti pro autopojištění, nebo musím mít i podnikatelská pojištění, tj. třetí level v neživotě?

Názory MF a České národní banky se v tomto punktu zatím docela rozcházejí a bude víc než třeba je utříbit. Abychom se při nějakém budoucím řízení před arbitrem nedozvěděli, že nabouraný kamión byl vlastně pojištěn člověkem bez (správné) odbornosti…

Pokud už mluvíme o arbitrovi, snahy MF podřídit jeho působnosti u neživotního pojištění jsou zatím vystaveny docela silnému protitlaku. Je to logické. Na výroky arbitra můžeme mít jistě různý odborný názor, faktem však je jeho omezená efektivita, coby nástroje rychlého a hladkého řešení spotřebitelských sporů. Další náročná agenda v podobě neživota by ho zřejmě posunula už úplně mimo zamýšlenou roli a dost možná i učinila nekonkurenceschopným i vůči samotným soudům.

Co nové poplatky? A vyplují flotily?

Ano, nový zákon přinese přeregistrace a obnovovací poplatky, to je téměř jisté. Pozitivní však je, že se nám s MF podařilo dohodnout osvobození od (pře)registračního poplatku pro všechny distributory, i pro ty nepostiženější: podřízené pojišťovací zprostředkovatele (PPZ), vystavené nyní „pálce“ v podobě 10 000 Kč za registraci. Tento pomník ČNB, nyní dle očekávání úpící pod náporem tipařů, se tak zřejmě dočká alespoň částečné kompenzace. Plus připomeňme, že nový zákon vrací registrační poplatky pro nové vázané zástupce na standardních 2 000 Kč. Takže je vlastně snižujeme (úsměv).

Překvapivě diskutovaným bodem návrhu je úprava flotil, tedy nabízení možnosti stát se pojištěným. Zde bylo původně navrhované znění vládou výrazně zpřísněno, zřejmě pod tlakem ČNB na úvěrová pojištění, čímž by ale značně negativně zasáhlo i ostatní, dosud bezproblémová flotilová pojištění. Rozpočtovým výborem navržená změna sice prostor pro flotily opět pozitivně rozšiřuje, nicméně vynětím této služby ze zprostředkování vystavuje část subjektů riziku DPH. Což je bubák větší než dohled ČNB; bude se tak muset nalézt kompromis, který na jedné straně eliminuje režim DPH a na straně druhé nebude myslivce a další spolky vystavovat riziku registrací, zkoušek atd. Uvidíme.

Provize (zatím) postaru

Regulace provizí a odkupného u životního pojištění zůstala v zákoně v totožném znění, jako je tomu u současné „třicetosmičky“. Vcelku umírněné snahy o její revizi v podobě vynětí rizikového pojištění zatím sněmovna nepodpořila. Spatřit někdejšího liberála Mojmíra Hampla vyprávět o „regulaci, která funguje“ a „ochraně spotřebitele“ je sice poněkud lidsky smutné, ale z pohledu poslanců impresivní.

Negativní výsledek se asi dal očekávat, podstatnější však je, že díky vychýlení diskuze tímto směrem s vysokou pravděpodobností do ustanovení nebude možné zasáhnout ani z druhé strany, tj. zavedením zákonných stropů, pay as you go modelů a podobně, o což pojišťovny svého času intenzivně stály. Strategická linie tak byla zachována.

Zákon směřuje i k dalším drobným či větším změnám, které pojišťováci v terénu pocítí. Sněmovna doposud podporuje nové ustanovení ke zpracování osobních údajů, což uvítají hlavně pojišťovny a poradenské centrály, čelící tsunami spojené s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR). Už vládní návrh pak přinesl povinnou radu u rezervotvorného pojištění, čímž se z něho stane produkt s ještě přísnějšími postupy než je investiční poradenství u fondů, a povinné doporučení u všech dalších pojištění (mimo bagatelní neživot).

To je docela „guláš“, neboť u investic je doporučení základem poradenství (rady), zatímco zde půjde o dvě odlišné služby. Sjednocení pravidel napříč produkty nám nějak vázne, páni předkladatelé, a šedá zóna volá. O to víc, že zákon nyní předepisuje zápisy vždy a všude, plus povinnost vše v případě vzniku smlouvy archivovat po roky a staletí (nejméně po dobu trvání pojištění a 10 let od jeho zániku).

Mohli bychom na tomto místě pokračovat výčtem dalších změn, jako jsou (staro)nové role agentů a makléřů, masivní erupce informačních povinností či nová pravidla pro produktové řízení. To už by však byla epizodika, které jsme si na začátku předsevzali vyhnout a které se obsáhle věnují jiní autoři jinde.

Závěrem dodejme, že výše uvedené změny jsou ve stádiu poslaneckých návrhů podpořených jak Ministerstvem, tak rozpočtovým výborem sněmovny. A tudíž velmi pravděpodobné, nikoliv však jisté. Stejně tomu je i u účinnosti zákona, která bude nově stanovena prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Tak se těšme a do té doby volně dýchejme.

Jiří Šindelář
Unie společností finančního zprostředkování a poradenství