Ranní glosa: Averze vůči čínským investicím v Německu roste

Odpor vůči čínským investicím v Německu roste. A jak uvádí zpravodaj Financial Times z Berlína Guy Chazan, jenom sílí po přijetí změn v čínské ústavě, které zaručují současnému čínskému prezidentovi možnost vládnout “doživotně”. Změny v ústavě se staly posledním symbolem toho, že to Čína s otevíráním se a přibližováním západu jednoduše nemyslí moc vážně. Německo spolu s Francií a Itálií přibližně před rokem zpřísnily kontrolu mimoevropských zahraničních investic, a to především kvůli Číně a podezření, že za většinou velkých čínských akvizic jednoduše stojí stát a politické cíle. Strach jde především z projektu “Made in China 2025” - plánu státu proniknout do 10 high-tech odvětví. Německo má strach z toho, že čínská administrativa chce určité “klenoty” německého průmyslu získat za každou cenu, aby dostala přístup k důležitému know how. Proto před rokem přijala opatření, podle kterého mimoevropské akvizice nad 25 % podílu v podniku (ve vybraných sektorech) podléhají schválení. Poslední měsíce ale ukazují, že k přístupu k citlivému konkurenčnímu know how stačí i méně - jak ukazuje překvapivý vstup čínské automobilové společnosti Geely do německého Daimleru (10 %). Geely má tak teoreticky přístup k technologii baterií pro elektro-auta, kde Daimler hraje “první ligu”. Znepokojující pro německé politiky bylo především to, že o převzetí do poslední chvíle neměli ponětí a že čínská společnost při něm využila “šedých míst” v německé legislativě. Německé ministerstvo průmyslu chce proto (podle svého náměstka) snížit hranici pro schvalování čínských investic (z dnešních 25 %). Po vzoru USA také sílí snaha lépe ve spolupráci s ostatními partnery v EU prověřovat čínské investice na celoevropské bázi.