Víkendář: A co když Trumpovo chvástání funguje?

Americký prezident Donald Trump hrozil, že „úplně zničí Severní Koreu“. Řada komentátorů se domnívala, že podobnou rétorikou může severokorejského vůdce Kim Čong-una dotlačit do války. Před několika dny ale Jižní Korea náhle informovala, že její severní soused je ochoten vyjednávat, a to i co se týče jeho jaderného programu. Krishnadev Calamur z The Atlantic se v této souvislosti ptá, zda to nakonec není známka Trumpova úspěchu.

Washington vedle zmíněných výhrůžek vysílal k Severní Koreji i smířlivější signály. V jeden den tak mohlo být slyšet Trumpovo chlubení se velikostí jeho jaderného konfliktu a zároveň ministr zahraničí Rex Tillerson tvrdil, že Spojené státy jsou ochotny vyjednávat bez jakýchkoliv předběžných podmínek. Nejednou také během několika hodin došlo k významným názorovým obratům, i když podle některých zástupců americké vlády šlo o záměrné testování reakcí Severokorejců na různé signály vysílané z USA.

The Atlantic tvrdí, že ať již byla strategie USA jakákoliv, nyní vysílá nový signál Kim Čong-un. Trump je zatím opatrný a tvrdí, že si s Koreou poradí „tím či oním způsobem“. Zároveň se domnívá, že Korejce přiměly k obratu sankce a to, „co americká vláda dělá.“ Odbornice na Severní Koreu Suzanne DiMaggio z New America Foundation ovšem tvrdí, že americká vláda by si velké zásluhy za severokorejskou změnu přístupu připisovat neměla. Korejci podle ní byli vždy ochotni jednat ve chvíli, kdy se domnívali, že tím zamezí útoku ze strany USA. A právě nyní dospěli k závěru, že taková jednání mají skutečně smysl. Hlavní příčinou je pak to, že Severní Korea má v současnosti větší jaderný arzenál a tudíž může přijít k vyjednávacímu stolu se silnější pozicí než dříve.

Podle Jižní Koreje „dal Sever najevo, že není důvod, aby držel jaderné zbraně v případě, že nebude čelit vojenské hrozbě a bude zajištěna bezpečnost jeho režimu“. V minulosti podobná prohlášení znamenala, že Severokorejci požadují odchod amerických jednotek z Jižní Koreje a ukončení vojenské spolupráce mezi ní a USA. Spojené státy ale vždy tvrdily, že o něčem takovém ani nemá smysl jednat. Nyní mohou Severní Koreu tlačit do jednání i důsledky nových sankcí a země může být podle The Atlantic v podobné pozici, v jaké byl Írán, když jednal s Obamou. Pesimisté zase tvrdí, že Severní Korea může jednáním pouze získávat čas, během kterého bude provádět další jaderné testy.

Severní Korea je značně uzavřenou zemí a důvody k obratu v její strategii tedy zjistit nelze. Minulé americké vlády se s touto zemí o jaderném programu také snažily jednat, ale vždy bezvýsledně. Takový osud může potkat i současná jednání, pokud k nim vůbec dojde. Američané chtějí bezjaderný korejský poloostrov, pokud ale nechtějí ukončit vojenskou spolupráci s Jihem, jejich cíl může být nesplnitelný. Nicméně Severní Korea se stejně tak může rozhodnout, že jí bude stačit ujištění, že Američané se nebudou pokoušet vyvolat změnu jejího režimu, uzavírá The Atlantic.

Zdroj: The Atlantic