Ranní glosa: Stále napjatější situace na českém trhu práce

Dnes je sice na pořadu dne jednání ECB, psali jsme o něm ovšem zde už v pondělí, a tak pozornost tentokrát věnujeme domácímu číslu, které vyjde už v devět hodin – a sice míře nezaměstnanosti, respektive situaci na českém trhu práce. Po krátkém sezónním nárůstu na přelomu roku začíná s největší pravděpodobností nezaměstnanost v ČR opět klesat. Zatímco loni v únoru nezaměstnanost ještě překračovala 5 %, nyní je už menší než 4 % a za nedlouho se nejspíše dostane dokonce pod hranice tří procent. V počtech to znamená, že se řady nezaměstnaných meziročně ztenčily o 100 tisíc lidí a ve srovnání s obdobím konce poslední recese dokonce o cca 350 tis.

S tím, jak nezaměstnanost v dobách recese v ČR rychle rostla a v dobách konjunktury opět svižně klesá, je evidentní, že český trh práce patří rozhodně mezi ty flexibilnější v rámci celé EU. A právě konjunktura a s ní spojený vznik nových pracovních míst v průmyslu a ve službách je důvodem, proč se situace na českém trhu práce tak rychle zlepšuje. Dokonce je vlastně nepříznivější a také i nejnapjatější za celou dobu trvání samostatné ČR a současně je i česká nezaměstnanost nejnižší v rámci celé EU. Dnešní číslo se ovšem pro takové mezinárodní hodnocení vzhledem k metodice příliš nehodí. Zahrnuje až příliš mnoho lidí, kteří jsou sice evidovaní jako nezaměstnaní, nicméně do práce nejsou schopni (či možná ochotni) nastoupit během 14 dnů, nebo si práci vlastně ani aktivně nehledají. Potom už nemůžeme mluvit o tom, že je zde přes 280 tisíc nezaměstnaných (jak ukážou dnešní čísla), ale vlastně ani ne polovina (Eurostat uvádí 128 tisíc za leden).

Z tohoto pohledu je pak už jen velmi relativní – i když tolik oblíbený – podíl nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo. Sice budeme moci psát, že je zde zhruba 1,2 uchazečů na jedno volné místo, nicméně když bychom vzali oněch necelých 130 tisíc lidí bez práce, tak by tento poměr vycházel zcela opačně, skoro 2:1. Tento výsledek jen ilustruje napjatost situace na trhu práce, kdy se nedostatek zaměstnanců stal hlavní bariérou pro další – svižný – růst české ekonomiky. A tak spíše než počty evidovaných lidí bez práce bude dnes zajímavější sledovat, kolik nových volných míst opět přibylo.