Obchodní války aneb trochu podrobněji o vnějším deficitu USA

Ministr financí USA Mnuchin řekl během slyšení v Kongresu, že „Nechceme se dostat do obchodních válek.“ Jeho slova podpořil Trump. Ten začal vyhrožovat, že pokud Evropa zavede odvetná opatření, tak USA prudce zvýší tarify na dovážené auta vyrobené v EU.

Gary Cohn, ředitel ekonomických poradců prezidenta Trumpu raději mizí z jeho týmu. Republikán pochopitelně nehýkají nadšením a sepisují protestní nótu. Dokonce se objevil návrh, podle kterého by měla být omezena pravomoc prezidenta zavést takové jednostranně tarify.

Ale co vnější deficit vlastně znamená? Ano USA mají vnější nerovnováhu, která se projevuje deficitem obchodní bilance, či chcete-li deficitem běžného účtu platební bilance.

Ale tento deficit nevzniká samoúčelně, ale je odrazem vnitřních nerovnováh. To je přesně vidět na následujícím obrázku. Deficit běžného účtu dosahuje nyní cca 2,5 procent HDP. Před finanční krizí, kdy se ekonomika USA přehřívala, byl více než dvojnásobný. A o tom to přesně je. Deficit běžného účtu je totiž spojen s nerovnováhou mezi úsporami domácností a podniků a jejich investicemi.

Druhý obrázek ukazuje detial: čím více investice převyšují domácí úspory, tím větší je deficit běžného účtu. Deficit v posledních letech poklesl na polovinu. Ale stalo se tak především díky poklesu investic. Pokud se někomu nelíbí deficit běžného účtu, tak může ještě více snížit investice. USA sice mají velký problém s podinvestování do infrastruktury, ale ještě nižší investice by deficit zavřely.

Druhou možností je zvýšit úspory. Toho se dá například dosáhnout tím, že spotřebitelé budou méně utrácet a více spořit. Trumpova administrativa nechce moc spoléhat na to, že průměrná domácnost se bude chovat takto odpovědně a raději daňovou reformou podpořila příjmy skupiny nejbohatších Američanů. Ti totiž mají nízký sklon ke spotřebě a velkou část svých příjmů přetaví do úspor.