Ekonomická inkompetence prezidenta a jeho mužů

Prezident Donald Trump by podle některých médií chtěl posílit vládní pozici Petera Navarra. Ten je známý svými návrhy na podporu amerických exportů a omezení dovozů. Pokud by se Trump skutečně rozhodl zvýšit jeho vliv ve vládních kruzích, šlo by o významný indikátor dalšího směru americké politiky. Známý ekonom Noah Smith to komentuje s tím, že pokud by se Trump zaměřil na mezinárodní obchod, byla by to pro USA vlastně dobrá zpráva. V této oblasti totiž americká vláda pravděpodobně významné změny neučiní a její pozornost to alespoň odláká od oblastí, jako je zdravotní péče, kde by mohla napáchat velké škody. Negativní by ovšem byl sám fakt, že by ve vládě získal vyšší vliv člověk, který podle Smithe nechápe některé základní ekonomické souvislosti.

„Navarro dělá minimálně jednu základní chybu. Zdá se, že on stejně jako řada dalších věří, že pokles obchodních deficitů znamená růst produktu. A to je chyba. V čistě účetním vyjádření exporty zvyšují HDP, dovozy na domácí produkt nemají vliv. Pokud se obchodní deficity sníží kvůli poklesu dovozů, ale zároveň nedojde k žádné změně v oblasti spotřeby či investic a vládních výdajů, na produkt to nebude mít žádný dopad. Jestliže se naopak obchodní deficity sníží díky růstu exportů, produkt vzroste,“ píše ekonom na stránkách Bloombergu.

Navarrovu chybu je možné vidět i při pohledu na následující graf, který popisuje historický vývoj obchodních deficitů USA. Z pohledu na něj bychom dokonce mohli usuzovat, že v období vysokých deficitů se americké ekonomice vedlo nejlépe a naopak. Tedy pravý opak toho, co tvrdí Trumpův muž:

Vztah mezi obchodními deficity a přebytky na straně jedné a produktem na straně druhé nelze příliš zjednodušovat a liší se v závislosti na čase i na dané zemi. Pokud například dovozy konkurují domácí výrobě, pak jejich růst může snižovat HDP. Jestliže však představují významný vstup do domácích výrobních řetězců, které vyrábějí pro exporty, pak snížení dovozů ukazuje na ekonomické problémy.

Trumpův a Navarrův pohled na politiku mezinárodního obchodu se točí kolem tarifů a cel. Podle nich vše řeší právě zavedení cel na dovozy a už jej aplikovali třeba na solární panely. Tyto panely jsou ale důležitým vstupem pro americké výrobce elektrické energie, stejně jako je ocel důležitým vstupem pro řadu amerických firem včetně automobilek. Pokud jsou na tyto vstupy uvalena cla, zdražují výstupy firem, které je používají, a zhoršuje se jejich exportní konkurenceschopnost.

I cla, která krátkodobě americkým firmám pomohou, mohou v delším období uškodit. Tato ochrana domácího trhu totiž může vést k úpadku kvalitativní konkurenceschopnosti. V této souvislosti je zajímavá studie z roku 2007, ve které ekonomové Nicholas Bloom, Mirko Draca a John Van Reenen ukazují, že konkurence ze strany čínského zboží sice tlačila na pokles pracovních míst v USA, ale také na zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti kanadských firem. Daleko lepším nápadem, jak snížit obchodní deficity, by tak podle Smithe byla snaha o snížení rozpočtových deficitů, protože ty mají tendenci táhnout nahoru i ty obchodní.

Zdroj: Bloomberg