28.02.2018 Polovina dospělých se dál vzdělává

28. února 2018

Skoro polovina dospělých Čechů se celoživotně vzdělává. Většinou se účastní kurzů souvisejících s prací. V rámci EU však trávíme dalším vzděláváním nejméně času. Cizí jazyk ovládá 56 % osob.

Jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu, v roce 2016 se jakákoliv forma vzdělávání týkala 46 % Čechů ve věku 25 až 64 let. Většina těchto lidí dává přednost neformálnímu, resp. mimoškolnímu vzdělávání, jako jsou různé kurzy a školení. „Bezmála každý druhý pracující se vzdělává kvůli svému zaměstnání. Ve valné většině případů tyto pracovníky finančně podporuje zaměstnavatel a daná školení se nejčastěji odehrávají v pracovní době,“ potvrzuje Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Nepovinné kurzy a školení poskytuje svým zaměstnancům více než polovina firem. Častěji nabízejí tuto možnost velké společnosti. Nejvíce se vzdělávají pracovníci v peněžnictví a pojišťovnictví. Naopak nejméně osoby zaměstnané v ubytování, stravování a pohostinství.

Podíl dospělých Čechů, kteří se dále vzdělávají, je přibližně na úrovni evropského průměru. „V porovnání s ostatními státy však trávíme neformálním vzděláváním nejméně času. Zatímco v Česku připadá na účastníka v průměru 35 hodin dalšího vzdělávání ročně, jinde je to i dvojnásob. Například v Rakousku tráví na školeních a kurzech 87 hodin a v Německu 68 hodin,“ uvádí Marek Rojíček, místopředseda ČSÚ.

Rozsah dalšího vzdělávání v dospělosti je do značné míry podmíněn tím, jaké úrovně jsme dosáhli ve škole. Míra zapojení vysokoškoláků do následného vzdělávání je téměř čtyřikrát vyšší než u osob se základním vzděláním a dvakrát vyšší než v případě vyučených.

V rámci statistického Šetření o vzdělávání dospělých se zkoumala i jazyková vybavenost. Alespoň základní znalost jakéhokoliv cizího jazyka uvedlo 56 % osob ve věku 18 až 69 let. Anglicky umí na základní úrovni 24 % obyvatel. Pokročilých je 22 % lidí, jsou mezi nimi hlavně mladí. Dalšími nejrozšířenějšími cizími jazyky jsou němčina a ruština. „Ukazuje se ale, že výuka jazyků ve školství může být pro pozdější pracovní účely nedostatečná. Mnoho lidí si tak jazykové vzdělání doplňuje i v pozdějším věku. V roce 2016 navštěvovalo jazykové lekce 6 % Čechů a 8 % Češek,“ říká Alena Kotrbatá z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Dospělí v Česku na rozdíl od většiny evropských států nejeví přílišný zájem o vzdělávání. 87 % uvedlo, že své zapojení do dalšího vzdělávání považují buď za dostatečné, nebo o něj nestojí.

Detailní údaje naleznete v nové publikaci ČSÚ s názvem Vzdělávání dospělých v České republice v roce 2016: https://www.czso.cz/csu/czso/vzdelavani-dospelych-v-ceske-republice-2016.

Kontakty
Petra Báčová
tisková mluvčí ČSÚ
T 274 052 017 | M 778 727 232
E petra.bacova@czso.cz | Twitter @statistickyurad

Přílohy

csu_tz180228_polovina_dospelych_se_dal_vzdelava.docx
Vyjádření místopředsedy ČSÚ Marka Rojíčka
(soubor mp3)
Vyjádření ředitele odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ Martina Many
(soubor mp3)
Vyjádření Aleny Kotrbaté z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ
(soubor mp3)

28. února 2018

Polovina dospělých se dál vzdělává

Skoro polovina dospělých Čechů se celoživotně vzdělává. Většinou se účastní kurzů souvisejících s prací. V rámci EU však trávíme dalším vzděláváním nejméně času. Cizí jazyk ovládá 56 % osob.

Jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu, v roce 2016 se jakákoliv forma vzdělávání týkala 46 % Čechů ve věku 25 až 64 let. Většina těchto lidí dává přednost neformálnímu, resp. mimoškolnímu vzdělávání, jako jsou různé kurzy a školení. „Bezmála každý druhý pracující se vzdělává kvůli svému zaměstnání. Ve valné většině případů tyto pracovníky finančně podporuje zaměstnavatel a daná školení se nejčastěji odehrávají v pracovní době,“ potvrzuje Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Nepovinné kurzy a školení poskytuje svým zaměstnancům více než polovina firem. Častěji nabízejí tuto možnost velké společnosti. Nejvíce se vzdělávají pracovníci v peněžnictví a pojišťovnictví. Naopak nejméně osoby zaměstnané v ubytování, stravování a pohostinství.

Podíl dospělých Čechů, kteří se dále vzdělávají, je přibližně na úrovni evropského průměru. „V porovnání s ostatními státy však trávíme neformálním vzděláváním nejméně času. Zatímco v Česku připadá na účastníka v průměru 35 hodin dalšího vzdělávání ročně, jinde je to i dvojnásob. Například v Rakousku tráví na školeních a kurzech 87 hodin a v Německu 68 hodin,“ uvádí Marek Rojíček, místopředseda ČSÚ.

Rozsah dalšího vzdělávání v dospělosti je do značné míry podmíněn tím, jaké úrovně jsme dosáhli ve škole. Míra zapojení vysokoškoláků do následného vzdělávání je téměř čtyřikrát vyšší než u osob se základním vzděláním a dvakrát vyšší než v případě vyučených.

V rámci statistického Šetření o vzdělávání dospělých se zkoumala i jazyková vybavenost. Alespoň základní znalost jakéhokoliv cizího jazyka uvedlo 56 % osob ve věku 18 až 69 let. Anglicky umí na základní úrovni 24 % obyvatel. Pokročilých je 22 % lidí, jsou mezi nimi hlavně mladí. Dalšími nejrozšířenějšími cizími jazyky jsou němčina a ruština. „Ukazuje se ale, že výuka jazyků ve školství může být pro pozdější pracovní účely nedostatečná. Mnoho lidí si tak jazykové vzdělání doplňuje i v pozdějším věku. V roce 2016 navštěvovalo jazykové lekce 6 % Čechů a 8 % Češek,“ říká Alena Kotrbatá z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Dospělí v Česku na rozdíl od většiny evropských států nejeví přílišný zájem o vzdělávání. 87 % uvedlo, že své zapojení do dalšího vzdělávání považují buď za dostatečné, nebo o něj nestojí.

Detailní údaje naleznete v nové publikaci ČSÚ s názvem Vzdělávání dospělých v České republice v roce 2016: https://www.czso.cz/csu/czso/vzdelavani-dospelych-v-ceske-republice-2016.

Kontakty

Petra Báčová

tisková mluvčí ČSÚ

T 274 052 017 | M 778 727 232

E petra.bacova@czso.cz | Twitter @statistickyurad

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář