Důvěra v evropských ekonomikách mírně zkoriguje (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Tento týden nebude tak nabitý důležitými údaji jako ten minulý. Čeká nás celá řada indikátorů důvěry v Evropě. Ty by měly všechny vykázat určité zpomalení. Projeví se na nich nedávná korekce na trzích, ale i nejistota ohledně sestavování nového německého kabinetu. Zajímavostí tohoto týdne bude zveřejnění zápisu jak ze zasedání Fedu, tak ECB. Zatímco ECB pravděpodobně nic nového nepřinese, zápis z Fedu bude velmi zajímavý, protože americká centrální banka je ve fázi, kdy upravuje svou rétoriku ohledně inflace. Z domova nás nic velkého nečeká. Všechna zásadní data už zveřejněna byla. Můžeme se pouze těšit na optimistické údaje z Polska.

Německý HDP táhla domácí poptávka

Dnešní zasedání euroskupiny má na programu hned několik zásadních bodů. Prvním z nich je diskuze o Řecku. Euroskupina by měla dát zelenou rozdělení dalších prostředků z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Poté by měly začít debaty o tom, jak Řecku ve střednědobém horizontu snížit dluh. Euroskupina se bude také zabývat postem viceguvernéra ECB. Ke konci května končí funkční období Victoru Constanciu. Hlavním kandidáty, kteří mají na jeho práci navázat, jsou Luis de Guindos, španělský ministr pro ekonomiku a konkurenceschopnost, a Philip Lane, guvernér irské centrální banky. Proběhnout by měly i další diskuze o budoucnosti Evropské unie. Dotknout by se měly budoucnosti ESM a rozvoje bankovní unie.

Důvěra finančních trhů v německou ekonomiku by v únoru měla zaznamenat výrazný propad. Tento měsíc jsme totiž obdrželi několik nepříznivých zpráv pro německou ekonomiku. Korekce na akciových trzích, dohoda s největšími odbory, která přinese zvýšené náklady a nejistota ohledně nové vlády. Pokles důvěry však podle nás bude pouze dočasný, protože zatím nepozorujeme žádné znaky globálního zpomalení.

Kompozitní PMI za celou eurozónu by měl v únoru spadnout ze svého desetiletého vrcholu. Zpomalení se týká zejména zpracovatelského průmyslu, zatímco nálada ve službách by měla zůstat stabilní. Podle našeho odhadu v současné chvíli vrcholí růst světového obchodu, a to by se v důvěře v průmyslu mělo ukázat. Ekonomové SG spočítali, že i po svém zpomalení by kompozitní PMI eurozóny byl konzistentní s růstem evropské ekonomiky o 0,9 % q/q. Ostatní odhady však ukazují na růst hospodářství ve výši 0,6 %. I to je jeden z důvodů, proč v únoru očekáváme zpomalení PMI.

I evropská spotřebitelská důvěra by měla ukázat známky zhoršení. Nicméně její korekce by měla být omezená, protože i nadále vidíme zlepšování situace na trhu práce a nízkou inflaci. 

Jednání FOMC na konci ledna přineslo změnu rétoriky ohledně inflace. Američtí centrální bankéři získávají mnohem větší jistotu, že se inflace udrží kolem dvouprocentního cíle. To by měl odrážet i zápis z jednání.

I důvěra německých průmyslníků vyjádřená indexem Ifo by se v únoru měla snížit stejně jako PMI a ZEW index. Důvody jsou podobné. Očekávané vyšší náklady spojené s dohodou s největší odborovou organizací a nejistota ohledně budoucí vlády.

Francouzská důvěra by na rozdíl od té německé měla zůstat stabilní. Francouzská ekonomika ještě dohání silné oživení, kterého jsme byli svědky v posledních měsících. Navíc reformy ve Francii zatím běží podle plánu. Současná vysoká důvěra v ekonomiku je v souladu s růstem HDP v prvním čtvrtletí o 0,5-0,6 % q/q.

Zápis z jednání ECB by neměl přinést nic moc nového. Už po zasedání se změnil tón vyjadřování centrálních bankéřů. Jestřábi v bankovní radě ECB chtějí konec programu odkupu aktiv v ještě letos, zatímco holubice se soustředí na to, aby první zvýšení sazeb nebylo očekáváno příliš brzy po konci programu kvantitativního očekávání.

Struktura německého HDP by měla ukázat, že ekonomický růst byl tažen domácí poptávkou i zlepšující se dynamikou obchodu. Zejména investice by měly potvrdit slušnou dynamiku. Finální inflační čísla v eurozóně by měla potvrdit předběžné odhady. Jádrová inflace sice v lednu mírně zrychlila, stále ale zůstává utlumená.

Euro ke konci týdne na chvíli prorazilo nad 1,25 USD/EUR

Zatímco evropská data v minulém týdnu moc nového nepřinesla, když vesměs potvrzovala již dříve známé výsledky, americká čísla překvapovala jak pozitivně, tak negativně. Cenový růst za leden byl o něco vyšší, než očekávala většina tržních analytiků. Výraznější zrychlení jsme zaznamenali v jádrové složce. Po hlubším prozkoumání se však ukázalo, že zdražovaly spíše položky, u kterých se dá brzy předpokládat korekce. Zveřejněná čísla tedy nemění náš výhled, že jádrová inflace v průběhu první poloviny roku vyšplhá na 2 %, ale na této hladině se ve zbytku roku neudrží a znovu se vydá k nižším hodnotám.

Data z americké reálné ekonomiky ukázala na zpomalení růstové dynamiky na začátku roku. Zklamání přinesly jak maloobchodní tržby, tak průmyslová produkce. Nejdednalo se však o výrazné propady, ale spíše o mírná zaváhání.

Společná evropská měna se minulý týden po krátké pauze znovu rozhodla posilovat. Od pondělího do pátečního rána přidala proti dolaru skoro 2,5 % prorazila hranici 1,25 USD/EUR. Nad ní se ale neudržela dlouho, když dnes v průběhu evropské obchodní seance mírně zkorigovala na 1,243 USD/EUR. I tak si ale minulý týden připisala proti dolaru úctyhodných 1,5 %.     

Polská data ukážou na pokračující růst

Polská průmyslová produkce i maloobchodní tržby pokračují ve zrychlování, nicméně naše odhady mírně zaostávají za tržními odhady. Reálná ekonomika je nadále tažena optimismem domácností, oživením zahraniční i domácí poptávky a pozitivními výsledky automobilového průmyslu.

Prosincová míra nezaměstnanosti stoupla v Polsku pouze kvůli sezónním faktorům. Naopak dolů tlačí nezaměstnanost nejenom dobrá ekonomická situace, ale také nedávno zavedená důchodová reforma, která efektivně snižuje věk odchodu do důchodu.

Navzdory zveřejnění důležitých statistik koruna prožila klidný týden

Statistický úřad minulý týden zveřejnil dvě důležité statistiky z domácí ekonomiky. Lednová inflace v souladu s naším očekáváním zvolnila na 2,2 %. Překvapila nás ale struktura cenového růstu. Nižší totiž byla zejména jádrová inflace, zatímco vyšší dynamikou nás překvapily ceny potravin. Více jsme na toto téma napsali zde: http://bit.ly/2F4lHZL.

Český HDP podle předběžného odhadu ČSÚ v posledním čtvrtletí loňského roku vzrostl pouze o 0,5 %. To je výrazně slabší tempo, než jaké zaznamenaly středoevropské protějšky domácího hospodářství. Nicméně díky velmi silné dynamice v první polovině roku 2017 se meziroční růst vyšplhal na slušných 5,1 %. Zaměstnanost zůstala mezičtvrtletně beze změny. Meziročně byla o 1,5 % vyšší. Více jsme o vývoji HDP napsali zde: http://bit.ly/2Cpdfla.