Všechno, co potřebujete vědět o pohledávkách

Pokud chceme s pohledávkami dobře pracovat, musíme nahlédnout nejen do účetních předpisů, ale také do občanského zákoníku. Podívejte se, co všechno je potřeba znát a s jakými termíny je nutné pracovat.  

Co musíte znát:

Definici pohledávky z pohledu občanského zákoníku
Okamžik účtování pohledávky podle účetních předpisů
Základní principy oceňování pohledávek
Hlavní způsoby zániku pohledávek

Definice pohledávky

Definici pohledávky nenajdeme ani v zákoně o účetnictví ani ve vyhlášce, ale v občanském zákoníku. A navíc musíme nejprve vyjít z definice závazku. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v § 1721 stanoví, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Pohledávka je tedy právo věřitele na plnění od dlužníka a zároveň povinnost dlužníka splnit svůj závazek vůči věřiteli.

Co říká občanský zákoník?

Podle § 1723 občanského zákoníku závazek vzniká

• ze smlouvy
• z protiprávního činu
• z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

 

V § 1789 je dále stanoveno, že ze závazku je dlužník povinen

• něco dát
• něco konat
• něčeho se zdržet
• nebo něco strpět
  
  a věřitel je oprávněn tyto povinnosti od něho požadovat!

Z pohledu občanského zákoníku tedy uzavřením smlouvy vzniká oběma smluvním stranám jak závazek, tak i pohledávka.

Dodavatel má závazek dodat zboží či službu a pohledávku z titulu zaplacení smluvené ceny.
Odběratel má pohledávku na dodání zboží či služby a závazek zaplatit smluvenou cenu.

Účetnictví nekopíruje právní stav dle občanského zákoníku.

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví v § 2 říká, že účetní jednotky účtují podvojnými zápisy

• o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv
• o stavu závazků včetně dluhů a jiných pasiv
• o nákladech a výnosech
• o výsledku hospodaření.

Okamžik účtování

Důležitým momentem z pohledu účetnictví je okamžik uskutečnění účetního případu. Je to okamžik, ke kterému se provádějí konkrétní účetní zápisy.

Definice říká, že okamžikem uskutečnění účetního případu je den, ve kterém dojde

• ke splnění dodávky,
• splnění peněžitého dluhu,
• inkasu pohledávky,
• postoupení pohledávky,
• vkladu pohledávky,
• poskytnutí či přijetí zálohy a závdavku,
• převzetí dluhu apod.
• (nejedná se o úplný výčet, bod 2.4.3. ČÚS č. 001 uvádí ještě další případy).

Definici najdeme v Českém účetním standardu pro podnikatele (ČÚS) č. 001, konkrétně v odstavci 2.4.3.
Uzavření smlouvy a další důvody vzniku závazku (a na druhé straně vzniku pohledávky) dle občanského zákoníku zpravidla nenaplňují definici okamžiku uskutečnění účetního případu dle ČÚS a nemají tak za následek žádnou účetní operaci. Do účetnictví se tak pohledávka či závazek dostávají až v okamžiku, kdy dojde ke splnění předmětu dodávky nebo poskytnutí zálohy či závdavku na smluvně dohodnutou dodávku.

Pohledávka je z účetního pohledu poměrně široký pojem a lze je rozdělit do dvou základních kategorií:  

1. peněžní (právo na peníze)
2. nepeněžní (právo na jiný druh plnění, zpravidla služby nebo hmotné věci).

Pohledávka může vzniknout z obchodního vztahu. S tou se setkáváme každý den, pokud si jdeme něco koupit do obchodu. Na jedné straně kupující, kterému vzniká nárok na zboží, na druhé straně prodávající, který má nárok na zaplacení kupní ceny.

Pohledávkou může být také nárok na dodání zboží či služby. Tato pohledávka vznikne úhradou části nebo celé smluvené ceny dopředu (jedná se tedy zpravidla o zaplacenou zálohu). Obecně lze tedy

Ocenění pohledávek

Pohledávky se dle § 25 zákona o účetnictví k okamžiku uskutečnění účetního případu oceňují:

• při jejich vzniku jmenovitou hodnotou
• pořizovací cenou při nabytí za úplatu nebo vkladem.

ČÚS č. 001 dále uvádí, že pro potřeby oceňování pohledávek vyjádřených v cizí měně ke dni jejich vzniku lze za okamžik uskutečnění účetního případu považovat u dodavatele den vystavení faktury nebo obdobného dokladu.

Součástí pořizovací ceny pohledávek jsou dle § 50 vyhlášky

• náklady s pořízením související, například náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům a provize.

Pohledávky po splatnosti

Ne každá pohledávka je řádně uspokojena v termínu splatnosti, a tak se téměř u všech účetních jednotek objevují i pohledávky po splatnosti. Účetní jednotka tak může evidovat pohledávky, jejichž realizovatelná hodnota (s ohledem zejména na bonitu dlužníka) může být podstatně nižší než jejich účetní hodnota (daná při vzniku pohledávky), v krajním případě může být až nulová.  
Na základě ustanovení § 25 odst. 3 zákona o účetnictví zahrnují účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne jen zisky, které byly k rozvahovému dni dosaženy a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta. V praxi se snížení hodnoty pohledávky řeší dvěma způsoby.

1. Tvorbou opravné položky, pokud jde o přechodné snížení její hodnoty
2. odpisem, pokud má věřitel důvodně za to, že se jedná o trvalé snížení hodnoty.

Opravné položky k pohledávkám se tvoří na základě interních pravidel společnosti (vnitřní směrnice) zejména s ohledem na bonitu dlužníka, pravděpodobnost úhrady, zkušenosti účetní jednotky.
Odpis pohledávky je možný jen v případě, že je pohledávka prokazatelně nedobytná.

 

Zánik pohledávky

Pohledávky nejčastěji zanikají

• splněním dluhu – úhradou či dodáním zboží nebo služby. V některých případech se může dlužník s věřitelem dohodnout na zániku závazku (a souvztažně i pohledávky) – zrušení závazku a nahrazení závazkem novým nebo prominutí dluhu
• započtením pohledávek („kompenzace“), které je řešeno v § 1982 občanského zákoníku ( dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany). K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí
• postoupením jinému věřiteli. Tím pak přechází všechna práva na jiného věřitele. Pohledávka také může být
• promlčením (jedná se o oslabení práva ji soudně vymáhat; obecná lhůta je stanovena v § 629 občanského zákoníku na 3 roky)