Rozbřesk: ČNB připravuje trh na další zvýšení sazeb

Po krátké přestávce se bankovní rada České národní banky nejspíše už na svém únorovém zasedání znovu rozhodne zvýšit svoji úrokovou sazbu. Alespoň tak to vyznívá z komentářů, které z ČNB přicházejí. Posledním, kdo na toto téma hovořil, byl guvernér, který mluvil o minimálně dvojím navýšení sazeb ještě v letošním roce a vysoké pravděpodobnosti tohoto kroku už na únorovém zasedání. Nakonec proč ne.

Ekonomika jede na plný plyn, inflace zůstává nad cílem, ceny nemovitostí rostou nejrychleji v celé EU, na trhu práce panuje stále napjatější situace a silnější koruna – zdá se – ČNB netrápí. Centrální banka tak může pokračovat v normalizaci úrokových sazeb, respektive v nalézání nového normálu, který by se podle jejích slov měl nacházet někde v blízkosti tří procent. Cesta k tomuto cíli je však ještě hodně daleká, když vezmeme v úvahu, že aktuálně je repo sazba na úrovni půl procenta a tříměsíční PRIBOR necelých 0,8 %. Proto se nezdá příliš pravděpodobné, že by se mohla naplnit prognóza ČNB, která předpokládá návrat do blízkosti trojky už v závěru příštího roku.

A přesvědčené o takové rychlosti zatím nejsou ani finanční trhy, byť střední a dlouhé sazby mají za poslední rok za sebou docela solidní skok nahoru. Pokud ovšem odhodlání ČNB zůstane neměnné (a nemusí být zdaleka ani tak agresívní jako v prognóze), není růst střednědobých a dlouhodobých úrokových sazeb zdaleka u konce. Odhadujeme totiž, že do konce roku 2018 ČNB navýší svoji repo sazbu na 1,25 % a už v příštím roce se může dostat dokonce ke dvěma procentům. Zvlášť pokud už i ECB skončí se svojí extrémně uvolněnou politikou minimálně v tom směru, že uzavře QE a upraví svoji zápornou depozitní sazbu. Samozřejmě vše je podmíněno příznivým vývojem ekonomiky a v našem případě i kurzem koruny. Proto možná ještě zajímavější, než samotné zvýšení sazeb na únorovém zasedání ČNB, může být zveřejnění výhledu kurzu koruny, s nímž centrální banka pracuje. Od zavedení devizových intervencí totiž centrální banka kurzovou prognózu tají, takže se trhy doposud spoléhají pouze na slova o „spokojenosti“ ČNB s vývojem koruny. Přitom odchylka kurzu od prognózy i v minulosti hrála dost silnou roli při nastavování úrokových sazeb… a taky našich výhledů.

TRHY

CZK a dluhopisy

Moc včera nechybělo a koruna mohla dosáhnout nového post-exitového maxima. České měně pomáhají občas více či méně jestřábí komentáře členů bankovní rady, které připravují trhy na zvyšování úrokových sazeb. Koruna tak prozatím setrvává pod úrovní 25,40 EUR/CZK a od konce kurzových intervencí si tak připisuje vůči euru zhruba 6,5 %. Další silnější impuls pro korunu přijde nejspíše až příští týden po zveřejnění nové inflační prognózy ČNB.

Desetiletý výnos na českém dluhopisovém trhu včera opět mírně vzrostl a dostal se tak do blízkosti maxim z minulého týdne. Ministerstvo financí včera informovalo trh o nových emisích dluhopisů, které plánuje umístit na trhu v únoru. Má jít o bondy se splatností od tří do dvanácti let v celkovém objemu do 23 mld. korun. Je to o něco více než v lednu, kdy chtělo MF umístit papíry za 19 mld., nicméně se mu podařilo získat jen zhruba 13 mld. To o přehnaném zájmu investorů o delší bondy pří daných výnosech příliš moc nesvědčí.

Zahraniční forex

Americký Senát sice schválil dočasné prodloužení financování federální vlády, které bylo z pohledu běžných výdajů zastaveno v sobotu, ale hrozba opětovného “shutdownu” se rýsuje již v horizontu tří týdnů, takže dolar z této zprávy nic nezískal. Rozpačitě pak působí zpráva o uvalení cel na myčky a solární panely ze strany Trumpovy administrativy. Zdražení dovozů postihne především asijské dovozce z Číny a Jižní Koreji, přičemž se dají očekávat odvetná opatření a spory uvnitř Světové obchodní organizace (WTO).

Dnes, stejně jako zítra a ve čtvrtek budou ve hře indexy podnikatelských nálad z Německa (ZEW, PMI a Ifo), ale trh se nebude pouštět do žádných větších akcí před zasedáním ECB ve čtvrtek odpoledne.

Ropa

Cena ropy Brent mírně roste nad 69 USD/barel, severoamerická WTI atakuje hranici 64 USD/barel. Pozornost investorů se na chvíli opět stočila k poptávkové straně trhu, neboť svůj výhled na globální hospodářský růst zveřejnil IMF. V tomto roce by dle Fondu měl růst dosáhnout solidních 3,9 %, což bude nadále stimulovat spotřebu ropy a ropných produktů. Koneckonců, na silném růstu poptávky se shodují také všechny tři významné energetické agentury (IEA, EIA a OPEC).

Kde se tyto organizace naopak rozcházejí, je výhled na nabídkovou stranu trhu s ropou. A právě ta zdá se bude v tomto roce rozhodující, přičemž hlavní pozornost směřuje do USA, které by dle IEA měly již v průběhu tohoto roku převzít pozici největšího producenta surové ropy. Naplňování tohoto scénáře nám budou postupně odhalovat týdenní data o produkci od EIA, dnes nás zatím čeká jejich předskokan API a stav zásob.