Ekonomický deník (Ekonomický deník)
Investice  |  23.01.2018 06:13:02

Jak se Paříž osvobozovala od automobilů


Paříž udělala na cestě k ulicím bez aut veliký pokrok. Rozšířila prostor pro pěší, ale nic z toho se nestalo ze dne na den.

Hlavní město Francie na sebe v minulosti často poutalo pozornost hořekováním nad neutěšenou dopravní situací. Smog, hustý provoz a nekonečné kolony – to vše byly ještě na počátku 90. let jedny z hlavních charakteristik francouzské metropole. Ačkoli Paříž udělala v tomto ohledu obrovský pokrok, zaslouží si víc. Alespoň podle Laury Blissové, dopravní analytičky portálu CityLab.com.

Ohlédneme-li se osmadvacet let zpět a porovnáme tehdejší dobu s dneškem, zjistíme následující: objem automobilové dopravy do, za a uvnitř Paříže se snížil o 45 procent, tranzitní doprava přes Paříž je menší o 30 procent, zatímco počet cyklistů se za sledované období zvýšil více než desetinásobně. Pro srovnání – podíl cest vykonaných automobilem v New Yorku klesl od roku 1990 také. Přesto se v něm jezdí přibližně dvakrát intenzivněji než v Paříži.

Chiracův základ

Změna, kterou Paříž za téměř tři dekády zaznamenala, se však nedostavil jen tak a už vůbec ne ze dne na den. V průběhu celého dvacátého století se objem automobilové dopravy neustále zvyšoval. Na svůj strop narazil právě na počátku 90. let. Politici, kteří Paříž vedli v nedávných dobách se o to sice zasloužili více než jejich „osmdesátkoví“ předchůdci, ale ani jim nelze upřít podstatný podíl na tom, že se dnes ve francouzské metropoli o poznání lépe dýchá.

Tak například konzervativní politik Jacques Chirac, který vedl Paříž coby starosta v letech 1977 až 1995 napomohl pěší dopravě tím, že zvýšil počet refýžových sloupků zabraňujících nedovolenému parkování na chodnících. Současně obnovil a rozšířil promenádu pro pěší na Champs-Elysees, revitalizoval zeleň a omezil počet pouličních parkovacích míst.

Naproti tomu jeho nástupce Jean Tibéri si vysloužil tvrdou kritiku za to, že neprosadil účinná opatření, která měla řešit problémy s kvalitou ovzduší. Na druhé straně to byl ale právě Tibéri, kdo zakázal vjezd automobilům na Place de la Concorde. V roce 1996 navíc zavedl první plán rozvoje cyklistiky ve městě. Ten mimo jiné položil základ výstavbě cyklostezek na hlavních pařížských ulicích včetně zón, kde se auta mohla pohybovat jen omezenou rychlostí.

Více cyklostezek i pěších zón

Tibéri ale svůj mandát neobhájil, v křesle starosty ho totiž vystřídal Bertrand Delanoë. Ten dal hlasitě najevo, že s vozy uvnitř města zatočí, když v roce 2001 prohlásil, že zájmy automobilového lobby už nebudou politice města dominovat, a že se soustředí na zvětšení veřejného prostranství.

Delanoë se sliby v zásadě během třinácti let v čele Paříže splnil. Mnoho frekventovaných ulic bylo vybaveno zvláštními pruhy pro autobusy, vzniklo více než 600 kilometrů cyklostezek, břehy Seiny byly přes léto pro automobily uzavřeny – město na ně nechalo navézt písek, aby tak připomínaly mořské pláže. A konečně, v roce 2007 Paříž zavedla svůj první program na sdílení jízdních kol.

Delanoëova nástupkyně a současná starostka Paříže Anne Hidalgová je otevřená environmentalistka. A ve svém úsilí je skutečně systematická. Neváhala například prosadit zákaz vjezdu starších vozů do města o víkendech a zavedla pěší zóny na dolních nábřežích u Seiny. Její kritici namítali, že taková přísná antiautomobilová politika povede ke zhoršení dopravních zácp v Paříži. Nic takového se ovšem nestalo – počet kilometrů ujetých vozy uvnitř města se snížil.

Umírá méně lidí při dopravních nehodách

Kromě poklesu objemu automobilové dopravy se také podstatně snížil počet úmrtí při dopravních nehodách. Od roku 2010 úbytek dělá čtyřicet procent. Mimo Paříž je situace ale jiná. Zejména díky hospodářskému oživení vzrostl počet kilometrů v automobilové dopravě a s tím i počet usmrcených osob při nehodách. Není to ale trend výlučně francouzský, podobně je tomu například také ve Spojených státech.

Paříž má však před sebou ještě stále mnoho práce. To se projevuje zejména v době nepříznivých rozptylových podmínek, kdy se nad metropolí vznáší příkrov smogu. Před dvěma lety se Paříž stala smutnou hrdinkou, když se ukázalo, že ji v kvalitě ovzduší předehnala města jako Dillí nebo Peking. Největším znečišťovatelem vzduchu jsou zplodiny z dieselových motorů. Francie chce do roku 2040 zcela zakázat výrobu nejen vozů s naftovými, ale i benzínovými pohonnými jednotkami. Pokud se cíl podaří splnit, zajisté se to projeví i na pařížském ovzduší.

-usi-

Příspěvek Jak se Paříž osvobozovala od automobilů pochází z Ekonomický deník


Ekonomický deník přináší zpravodajství, analýzy a komentáře ze světa ekonomiky a technologií.

Hodnocení článku: 10 | 8 | 6 | 4 | 2 | 0

Jak se Paříž osvobozovala od automobilů

Diskuze a názory

Na dané téma nejsou žádné názory.








Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz - Akcie cz, kurzy měn, forex, zlato.
TOP: Akcie CZ Akcie svět Kurzy měn Komodity Zlato Bitcoin Hypotéky Tarify Energie Zákony Kalkulačka Práce Školení Počasí

Kalkulačka

Výpočet čisté mzdy

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Sociální příplatek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Důchodová kalkulačka

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Běžné účty

Hypotéky

Stavební spoření

Podílové fondy

Směnárny - Euro, Dolar

Úřad práce

Investice

Makroekonomika - ČNB

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Zlato online, Stříbro, Ropa

Burza - ČEZ

Pojištění

Povinné ručení

Penzijní připojištění

Penzijní fondy

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Nový občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - TÜV spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Mapa webu

Volby

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Copyright © 2000 - 2018

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.,

ISSN 1801-8688

Ochrana údajů