Češi vyrazí k urnám. Toto jste o volbách a kandidátech nevěděli

Ve 14 hodin se otevřou volební místnosti a Češi podruhé v historii zamíří k volebním urnám, aby vybrali hlavu státu. O jejich přízeň usiluje devět kandidátů. Jméno příštího českého prezidenta budeme znát nejpozději v sobotu 26. ledna.

Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Kandidáti i špičky české politické scény půjdou pravděpodobně volit už v pátek. Až se v sobotu volební místnosti uzavřou, začne Český statistický úřad sčítat výsledky. Ty by měly být známé už vpodvečer.

Pokud některý z kandidátů získá v prvním kole více než 50 % hlasů, stane se prezidentem a druhé kolo voleb se nebude konat. Pokud nikdo z kandidátů 50% hranici nepřekročí, budou muset voliči za dva týdny, tedy 25. a 26. ledna jít volit znovu. Vybírat si budou mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty.

Supervolební rok

S volbami se pojí hned několik zajímavostí. Předně letošní rok bude pro některé voliče skutečně supervolební. Nejenže od voleb do Poslanecké sněmovny uplynulo teprve 12 týdnů, kromě lednového výběru prezidenta, totiž voliče čekají na podzim ještě volby do obecních zastupitelstev a třetiny senátu.

Pokud nebude prezident zvolen v prvním kole, čekají některé voliče až čtyři cesty do volební místnosti - k 1. a 2. kolu prezidentské volby, ke komunálním volbám, které budou spojeny s 1. kolem senátních a pak případně ke 2. kolu senátních voleb. To bude rekord.

Češi si navíc od voleb hned tak neodpočinou. Na příští rok připadají volby do Evropského parlamentu, v roce 2020 znovu zvolí krajské zastupitele a třetinu senátorů, v roce 2021 následují další volby do sněmovny a takto to pokračuje až do roku 2027, který bude první "nevolební" od roku 2011!

Prezidentské volby jsou jedny ze dvou, v nichž v Praze, Brně, Ostravě a v dalších městech a obcích vybírají stejné kandidáty. Jediné další takové volby jsou ty do Evropského parlamentu. Prezident je také politikem, který dostává od voličů nejvíce hlasů, Miloš Zeman jich před pěti lety získal ve druhém kole 2 717 405.

Strany letos volby "odpískaly"

Jestli se letošní volby něčím už při letmém pohledu na kandidátku liší od těch před pěti lety, je to přístup parlamentních stran. Zatímco v roce 2013 postavili ODS, TOP 09, ČSSD a lidovci vlastní kandidáty, letos žádná parlamentní strana do voleb svého nominanta nestaví.

Toho využily dvě malé strany, které poprvé kandidovali v podzimních sněmovních volbách. ODA nominovala Vratislava Kulhánka, Realisté pak Jiřího Hynka. Do voleb se oba dostali díky nominaci od poslanců. Navíc protože v době, kdy kandidáti sbírali podporu, začínalo funkční období nových poslanců, podpisy tak mohli sbírat jak těch starých, tak i od těch, kteří do funkce teprve nastupovali.

Od minulých voleb se ty letošní liší také způsobem získání nominace. V roce 2013 také kandidovalo 9 lidí, 6 z nich ale získalo nominaci na základě podpisů občanů. Letos museli občané kromě podpisu uvést také číslo občanského průkazu, dost podpisů tak získali jen 3 kandidáti - Drahoš, Zeman a Horáček. Snažil se o to i Marek Hilšer, nasbíral zhruba 40 tisíc podpisů, ale nakonec získal nominaci od senátorů.

Nejstarším kandidátem je bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek, kterému je 74 let. O rok mladší je Miloš Zeman, Petru Hannigovi je 71. Naopak nejmladším je Marek Hilšer, ten se volitelným do úřadu prezidenta stal teprve loni, když oslavil 40. narozeniny.

Právě Hilšer vede nejdelší předvolební kampaň. Svou kandidaturu oznámil 27. července 2016. Naopak na poslední chvíli naskočil do předvolebního kolotoče Mirek Topolánek. Podle svých slov se kandidovat rozhodl 31. října, veřejně to oznámil 5. listopadu, uzávěrka přihlášek byla 7. listopadu.

Drahoš, Hilšer, Kulhánek, Fischer a Horáček jsou politickými benjamínky, letošní volby jsou prvními, ve kterých kandidují. Hynek si svůj debut odbyl v podzimních volbách do Sněmovny. Překvapivě Mirek Topolánek a Miloš Zeman nejsou největšími matadory, pokud jde o účast ve volbách, je jím Petr Hannig, který osmkrát kandidoval do Senátu, pětkrát do Poslanecké sněmovny a dvakrát do Evropského parlamentu, ve všech případech neúspěšně.

Vítěz nemusí získat přes 50 %

Prezidentem teoreticky může být zvolen i kandidát, který nezíská nadpoloviční většinu hlasů. Pokud by v prvním kole skončili za vítězem dva kandidáti s identickým počtem hlasů, tedy kupříkladu vítěz by měl 1 200 000 hlasů a za ním skončili dva kandidáti mající shodně 980 000 hlasů, postoupili by do 2. kola všichni tři.

Prezidentem by se pak stal ten, kdo by ve druhém kole získal většinu hlasů, i kdyby to bylo o jediný hlas. Že by k takovému scénáři došlo, je ovšem velmi nepravděpodobné.

TNBiz.cz - Zprávy TNBiz jsou zpravodajským kanálem Televize Nova, TN.cz společnosti CET 21. TN.cz přináší zpravodajství z domácí i zahraniční ekonomiky a politiky.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář