Ranní glosa: Globální ekonomika se synchronizovaně přehřívá

Globální ekonomika vstoupila do nového roku podle prvních indicií velmi úspěšně. Svědčí o tom především indexy podnikatelských nálad (PMI či ISM) zveřejněné v prvních dnech roku. Ty se dále vylepšují nejen v USA či eurozóně, ale třeba také u nás či našich sousedů v Polsku.

Silný synchronizovaný růst, který jsme mohli pozorovat ve světě ve druhé polovině roku, tedy pokračuje a velmi vysoké sub-indexy v kategorii nových objednávek svědčí o tom, že silná konjunktura ještě minimálně nějaký ten měsíc vydrží.

V této souvislosti se nelze ubránit dojmu, že úrokové sazby zůstávají stále neadekvátně nízko, a to i když vezmeme v úvahu, že například v USA či eurozóně jsou sledované míry inflace stále ještě pod dvouprocentním cílem. Ať už se podíváme na americkou ekonomiku, do eurozóny či k nám - zde všude se ekonomiky pohybují nad svým potenciálem, přičemž s každým dalším kvartálem se od něj dále vzdalují.

A to je makroekonomická situace, která nastává po pozitivních reálných úrokových sazbách. Ty jsou dnes nepatrně kladné (či spíše nulové) jen v USA, přičemž jak u nás, tak především v eurozóně platí, že pokud úrokové nominální sazby očistíme o aktuální či očekávanou inflaci, tak se pohybujeme ve vysoce záporných hodnotách. A to není normální, protože příslušné ekonomiky se viditelně přehřívají, přičemž finanční podmínky jsou stále vysoce uvolněné.

Je tedy dost možné, že se dočkáme korekce tohoto stavu a to tak, že tržní (nominální) úrokové sazby mohou poskočit zřetelně výše. Není přitom nutnou podmínkou, že se tak stane na popud centrální bankéřů. Delší úrokové sazby mohou růst i bez toho, že by jim k tomu centrální banky musely dát signál.