Poučný příběh hrozící bananapokalypsy

Za první investiční postřeh tohoto roku jsem si vybral varování před možnou apokalypsou. Mohli bychom jí říkat bananapokalypsa, dorazit by prý mohla již relativně brzy a už nyní se kolem ní točí poučný příběh.

Jak název napovídá, bananapokalypsa se týká banánů. V prvním z následujících dvou grafů je dlouhodobý vývoj ceny banánů na světových trzích a druhý obrázek pro porovnání ukazuje vývoj ceny pomerančů. Oběma komoditám přineslo nové tisíciletí posun na vyšší cenové úrovně. Banány se za pomeranči poněkud zpozdily, nicméně po roce 2008 u nich nepřišla cenová korekce jako u pomerančů, ale jen zpomalil růstový trend. Je tedy zřejmé, že u banánů se něco děje a je to specifické přímo pro ně:

Zdroj: IndexMundi

Stephen Mihm na Bloomberg Gadfly varuje, že během následujících deseti letech by mohlo být po banánech a příčinou je zmutovaná houba, která vyvolává takzvanou Panamskou nemoc. Různá média o ní informují již řadu let, Mihm zdůrazňuje, že zdrojem problémů je tu v první řadě nedostatečná diverzifikace plodin. Jednoduše řečeno, po celém světě se rozšíří jeden, či několik málo kultivarů a na ně se vše vsadí.

Výsledek je někdy podobný, jako po roce 1840 v irském bramborářství. Zatímco Inkové pěstovali velké množství odrůd, v Irsku se uchytily jen tři s nejvyšší produktivitou, které ale byly málo odolné vůči plísním. Útok plísní nakonec v Irsku vyvolal hladomor a masovou emigraci, takže dopady nedostatečné diverzifikace plodin jsou někdy bez přehánění otázkou života a smrti.

U banánů se od konce devatenáctého století používá zejména populární kultivar Gros Michel, řečený Big Mike. Produkuje velké trsy sladkých plodů, odolných proti odřeninám. Množí se ale řízkováním a tudíž po celém světě vznikaly extrémní monokultury se stejným genetickým materiálem. Takže ve chvíli, kdy se Mike rozšířil po světových plantážích, udeřila zmíněná houba a Panamská nemoc a všechny plantáže reagovaly stejně - vyhynutím. Velké společnosti jako United Fruits pak čelily rozhodnutí: Otočit se k větší diverzifikaci a odolnějším odrůdám, či se dát do boje s houbou. Převážil názor, že spotřebitel nebude jíst nic jiného, než Mika a tudíž zvítězila druhá varianta.

Byly káceny pralesy a rozšiřovány plantáže, jenže houba rychle dorazila i na ně. Byly zaplavovány stávající plantáže ve víře, že se tím patogen zničí. Namísto toho ale byly zničeny jemu konkurující formy života a patogenu se otevřel ještě větší prostor pro destrukci. Mezitím se společnost Standard Fruit snažila jít cestou první a našla náhradu – kultivar Cavendish. Ten nebyl tak odolný a rychle se kazil, ale firma použila lepší balení a dokonce i chladící boxy na přepravních lodích a na trh jej nakonec dostala. I United Fruit po čase podlehla tlaku reality a začala přecházet na Cavendish.

Pokud to ovšem zní jako příběh poučení se, šlo by o mylný dojem. Došlo totiž jen k přechodu od jedné monokultury k druhé. Netrvalo dlouho a objevila se mutace houby, která začala devastovat i Cavendish. Čímž jsme se dostali do současnosti a zmíněné hrozící bananapokalypse. Jak celý příběh skončí nevím, banány nejím, nezbytným zbožím (na rozdíl od brambor) asi nejsou pro nikoho a doufám, že jejich producentům se i v tom nejhorším scénáři podaří relativně rychle přejít na nějakou nebanánovou alternativu. Je možné, že ceny banánů půjdou kvůli nastíněnému vývoji dál nahoru a stanou se investičním hitem. Každopádně a hlavně je ale zřejmé, že celá věc má v sobě velkou nebanánovou lekci:

Pestrost má svou ohromnou hodnotu, která ovšem na první pohled nebývá zřejmá. Dokonce se často zdá, že se s ní pojí hlavně náklady a nic moc nepřináší, když si můžeme vybrat jednu alternativu, která je v daný čas tou nejvýhodnější (platební systémy, dodavatelé, odběratelé, ekonomická teorie, materiály, banány…). Zas a znovu ale po čase zjišťujeme, že pestrost, kterou vidíme v přírodě všude kolem nás, svou hodnotu skutečně má. A z tohoto pravidla nelze vyjmout ani ekonomiku, ani společnost. To, že hodnota něčeho se v danou chvíli z naší perspektivy neprojevuje, ještě neznamená, že tam není. Slepotu k neprojevené hodnotě nám nyní připomíná jen nepříjemná hrozba bananapokalypsy.