ČR musí zavést evropský vyšetřovací příkaz. Jinak hrozí sankce

Nový institut „evropský vyšetřovací příkaz“ musí neprodleně zavést Česká republika, aby se vyhnula sankcím Evropské unie. Termín implementace příslušné směrnice EU totiž uplynul už letos v květnu. Ministerstvo spravedlnosti to řeší předložením novely návrhu zákona o mezinárodní justiční spolupráci. Některé komentáře ze zprávy k návrhu jsou však mimořádně zneklidňující – například uznání příkazu justičními orgány má být neformální a žádné rozhodnutí o uznání konkrétního evropského vyšetřovacího příkazu nebudou justiční orgány zemí vydávat.

Původní návrh zákona z roku 2016 totiž poslanecká sněmovna neprojednala ani v prvním čtení. Ministerstvo nyní kterou navrhuje materiál zařadit do plánu legislativních prací na rok 2018.

Česká republika má povinnost zavést nový institut evropského vyšetřovacího příkazu už od roku 2014, kdy příslušnou směrnici EU schválily Evropský parlament a Evropská rada: „Hlavním cílem návrhu zákona je uvést českou právní úpravu do souladu se směrnicí Evropského Parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech a zajistit tak řádnou implementaci této směrnice. Implementační lhůta uplynula již dne 22. května 2017 a Česká republika již byla Evropskou komisí formálně upozorněna na porušení povinnosti provést ustanovení směrnice do svého právního řádu v implementační lhůtě (řízení č. 2017/0315),“ upozorňuje v předkládací zprávě na vniklou situaci ministerstvo spravedlnosti.

Jak vyplývá ze zprávy, stávající právní úprava v zákoně o mezinárodní justiční spolupráci, která se týká mezinárodní právní pomoci, byla překonána předmětnou směrnicí EU. „Stávající úprava nevyhovuje požadavkům směrnice, neboť směrnice vytváří zcela nový institut – evropský vyšetřovací příkaz,“ uvádí se v předkládací zprávě k návrhu, který má 33 stran převážně nových ustanovení.

Evropský vyšetřovací příkaz je podle návrhu zákona nástroj k opatření důkazů v trestním řízení v jiné členské zemi EU: „Evropským vyšetřovacím příkazem se rozumí příkaz vydaný justičním orgánem za účelem provedení úkonu právní pomoci s cílem opatřit důkaz na území jiného členského státu, nebo vydaný justičním orgánem jiného členského státu nebo jiným než justičním orgánem jiného členského státu, který má v tomto členském státu pravomoc opatřovat důkazy, pokud jím vydaný příkaz potvrdil justiční orgán tohoto členského státu, za účelem provedení úkonu právní pomoci s cílem opatřit důkaz na území České republiky,“ stojí v novém § 358.

Státy mají v trestním řízení rozhodovat tak nějak neformálně

Zákon pak podrobně upravuje vydávání osob do jiných států, přijímání osob z jiných států, zajišťování věcí, výslechy, ale také nasazování odposlechů, sledování nebo skrytého vyšetřování a agentů v cizích státech a naopak odposlouchávání a sledování v České republice pro cizí státy na základě předmětného evropského vyšetřovacího příkazu, jehož náležitosti a podmínky vydání i přijetí a uznání do detailu složitě popisuje.

Jenže ve zprávě RIA k návrhu zákona je uvedeno, že státy přijímající evropský vyšetřovací příkaz mají v trestním řízení ustoupit od formalit, tedy od toho, co chrání občany, a rozhodovat „tak nějak neformálně“. Konkrétně se to například týká třicetidenní lhůty pro rozhodnutí o přijetí příkazu v §364. „Přestože směrnice užívá stejně jako jiné nástroje vzájemné spolupráce založené na zásadě vzájemného uznávání pojem ,uznání evropského vyšetřovacího příkazu´, v případě evropského vyšetřovacího příkazu je situace odlišná od rozhodování o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu upravených v jiných hlavách části páté zákona č. 104/2013 Sb. Evropský vyšetřovací příkaz je totiž ve své podstatě žádostí a má-li justiční spolupráce fungovat rychle a bez zbytečných formalit, bylo by vydávání zvláštního rozhodnutí o uznání evropského vyšetřovacího příkazu jednoznačným krokem ke zhoršení stávající praxe, kdy se právní pomoc poskytuje na základě žádosti, o které se nerozhoduje,“ osvětluje situaci zpráva RIA z dílny ministerstva spravedlnosti.

Podle této zprávy funkcionáři Evropské komise a Parlamentu chtějí, aby příkazy státy „prostě přijímaly“: „Ostatně na implementačním workshopu pořádaném ke směrnici ostatní státy i zástupci EK a EP na výslovný dotaz zástupců České republiky sdělily, že postup má být neformální, tj. že vykonávající stát přijme evropský vyšetřovací příkaz, podle článku 16 potvrdí jeho přijetí jinému členskému státu a nejsou-li dány důvody pro odmítnutí, tak jej vykoná. Podle článku 9 směrnice se tak má dít bez dalších formalit. Rozhodnutí může být vyžadováno v rámci výkonu evropského vyšetřovacího příkazu v případě, že provedení úkonu právní pomoci vnitrostátně vyžaduje rozhodnutí soudu (např. příkaz k povolení odposlechu nebo domovní prohlídky). Žádné další zvláštní rozhodnutí o uznání není třeba vydávat,“ uvádí doslova zpráva RIA.