Změní jedna z předních centrálních bank nečekaně svou politiku a vyvolá nejistotu na trzích?

V dubnu 2018 skončí pětileté funkční období guvernéra japonské centrální banky BoJ Kurody. Ten je jedním z klíčových lidí premiéra Abeho a proto se očekává, že bude do funkce znovu dosazen a bude tak pokračovat i agresivní monetární uvolňování. Jeho cílem je zvednout inflaci k cíli ve výši 2 % a trhy byly až donedávna pevně přesvědčeny, že popsaný vývoj je zdaleka nejpravděpodobnější. Jenže, jak na stránkách Financial Times poukazuje známý investor a ekonom Gavyn Davies, ani v tomto případě není nic vytesáno do kamene a jedna z nejvýznamnějších centrálních bank na světě může trhy překvapit.

Minulý týden došlo na trzích k posunu poté, co Kuroda pronesl v Zurichu svůj zatím poslední projev. V něm se zaměřoval na rizika spojená s politikou udržování sazeb blízko nuly. Další člen vedení BoJ Hitoshi Suzuki poté naznačil, že takzvaná „kontrola výnosové křivky“, v jejímž rámci ono udržování nulových sazeb probíhá, by měla příští rok poněkud ubrat na intenzitě. Jde tedy možná o první známky toho, že japonská centrální banka uvažuje o normalizaci své politiky. Tato normalizace by ale pravděpodobně měla specifické japonské rysy.

Když trhy začaly uvažovat o normalizaci politiky ECB, euro znatelně posílilo. Měnové trhy začaly být velmi citlivé na jakýkoliv náznak změny monetární politiky v eurozóně a to samé by se mohlo stát příští rok v Japonsku. A nejen tam, protože na změnu politiky BoJ by pravděpodobně reagovaly i globální trhy. 

Jak bylo zmíněno, ty doposud spoléhaly na velmi stabilní strategii BoJ, v jejímž rámci nepadl ani náznak změny politiky předtím, než bude dosaženo inflačního cíle. Jenže současná optimistická data, která z ekonomiky přicházejí, podle všeho tuto situaci mění. James Malcolm z UBS, který vývoji v japonském hospodářství dobře rozumí, čeká další posílení investic a následně růst celé ekonomiky i inflace. A poslední dobou jdou nahoru i konsenzuální odhady růstu. Kuroda dnes navíc tvrdí, že politika nulových sazeb poškozuje ziskovost bank a vytváří nerovnováhy v celém finančním sektoru. Výsledkem by dokonce mohlo být i snížení úvěrové nabídky. A určité obavy vyvstávají také v souvislosti s nákupy, které BoJ provádí na akciovém trhu. 

BoJ se podle nových zpráv snaží vyhnout i tomu, aby na dluhopisovém trhu vznikla nestabilita vyvolaná rostoucí inflací a klesajícími reálnými sazbami. V srpnu roku 2016 sice banka slibovala, že bude provádět agresivní stimulaci, čímž chtěla šokovat trhy a vytáhnout ekonomiku z deflační pasti. Jenže v praxi je pro centrální banky dodržování podobných slibů složité ve chvíli, kdy se inflace začne skutečně zvedat. Někteří zástupci BoJ tak začínají hovořit o normalizaci politiky ve chvíli, kdy se výnosová křivka bude nacházet příliš hluboko pod odhadovanou výší přirozených sazeb. 

Deutsche Bank odhaduje, že přirozená výše desetiletých sazeb se v Japonsku pohybuje kolem 1,7 % a nyní dochází k jejich mírnému růstu, protože se zvyšuje potenciál celé ekonomiky. Japonsko ale stále patří mezi vyspělé ekonomiky, které sice rostou nad svým potenciálem, ale známky rostoucí cenové a mzdové inflace v podstatě neexistují. Většina ekonomů se tak stále domnívá, že BoJ nezmění svou politiku dříve, než se inflace dostane nad 1 %. K tomu by mělo dojít asi za 12 měsíců. Na druhou stranu jsou tu zmíněné Kurodovy komentáře, které mohou znamenat, že k posunu dojde již dříve.