Je bitcoin bezpečný?

Bitcoin je nejznámější a nejrozšířenější kryptoměna na světě. Jednou z nejčastějších otázek týkajících se těchto měn obecně je jejich bezpečnost. Je tedy bitcoin bezpečný? Ano, ale jen do doby, než začne mít navrch lidský faktor, to jde pak bezpečnost do kytek jako u všeho ostatního 

Bitcoin a platforma blockchain, na níž je kryptoměna založena (nejen bitcoin), představují řešení, které svou podstatou omezuje možnost napadení samotné měny na minimum. Blockchain není klasickou sítí jednotlivých uživatelů a jejich účtů, na nichž jsou peníze. Jde o decentralizovanou databázi, která uchovává všechny záznamy o minulých transakcích, jež jsou chráněny proti zásahům zvenčí i ze strany uzlů peer-to-peer sítě. V kombinaci se šifrováním je zajištěna bezpečnost a zamezení neoprávněným transakcím.

Při transferu bitcoinů mezi uživateli dochází k několikanásobnému ověřování minulých transakcí v blockchainu s cílem zjistit, zda má uživatel dostatek prostředků k požadované transakci. Náhodně vybraný těžař, respektive počítač obsluhující jádrový proces bitcoinu, pak potvrdí transakci, za což dostane odměnu. Jde o poměrně složitý proces, při kterém je velice důležitý výpočetní výkon zamezující potenciálnímu útočníkovi zaměnit (zfalšovat) platební historii. Transakce je totiž považována za důvěryhodnou až po šesti potvrzeních.

Právě složitost operací vede k tomu, že těžaři vytvářejí takzvaná těžařská uskupení, která těží bitcoiny společně. V tomto případě vzniká riziko takzvaně 51% útoku, kdy by skupina těžařů mohla dosáhnout na většinový výpočetní výkon, čímž by mohla falšovat nebo upravovat transakce a utrácet stejné bitcoiny více než jednou. Podle banky Credit Suisse dokonce stačí 30 % veškerého výpočetního výkonu k tomu, aby měl těžař 40% šanci na vytěžení šesti po sobě jdoucích bloků potřebných k validaci platby a manipulaci s transakcemi.

Při 51% útoku by ale podle Credit Suisse došlo k propadu hodnoty bitcoinu, protože útočník by ohrožoval i hodnotu samotného aktiva, které krade, respektive aktiv, která již vlastní. Útočník by navíc mohl měnit pouze své transakce a zamezit potvrzování ostatních transakcí (nemohl by tedy například převádět cizí peníze k sobě ani stávající databázi nějak ničit). Výpočetní výkon potřebný k podobnému ovládnutí sítě je ale v současnosti prakticky nedosažitelný, již v roce 2013 byl totiž výpočetní výkon těžařské sítě 60krát vyšší než výkon nejsilnějšího superpočítače na světě.

Rizik je mnoho, ale jsou o lidech

Existují však i další rizika, na první pohled jasnější, která možná stojí za tím, že se z bitcoinu nikdy nestane mainstreamové platidlo (i když možnosti jeho využití se stále rozšiřují). Jedním z nich je volatilita, která je u bitcoinu 3krát větší než u ropy a 11krát větší než u kurzu GBP/USD. Bitcoin si sice zakládá na decentralizaci a nemožnosti regulace ze strany států a centrálních bank, ale určitá regulace ze strany států přece existuje. Stále více zemí sice bitcoin uznává jako platidlo, ale některé jeho používání regulují, což může mít krátkodobý vliv na jeho hodnotu a volatilitu.

V neposlední řadě je významným rizikem možnost napadení (hacknutí) některých směnáren nebo burz, jakých jsme byli svědky ve světě i v Česku. Většina uživatelů totiž není přímo napojena na blockchain, ale využívá prostředníky, kterými jsou on-line burzy a různé směnárny a digitální peněženky. V srpnu 2016 se tak hackerům podařilo ukrást téměř 120 tisíc bitcoinů z burzy Bitfinex v Hongkongu. Ještě větší škody napáchali hackeři v případě burzy Mt. Gox, z níž se ztratilo 850 tisíc bitcoinů, což vedlo až k bankrotu společnosti. Problém byl tehdy ovšem i na straně burzy, která byla špatně vedená a neřešila bezpečnost tak, jak měla. Z ukradených peněz se tehdy vrátila pouhá čtvrtina.