3. 11. 2017

Podíl zaměstnanců pracujících na směny je v Ústeckém kraji téměř dvojnásobný než v Praze

V roce 2016 pracovalo na směny 1 207,8 tis. osob, tj. 29 % všech zaměstnanců ve věku 15–64 let. Tento podíl je pátý nejvyšší v rámci celé EU28. Vysoká je směnnost v ČR jak u mužů, tak i u žen. Velké rozdíly jsou v úrovni směnnosti mezi jednotlivými kraji republiky.

V rámci výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) jsou od roku 2002 zjišťovány údaje o účasti respondentů ve směnové práci podle jednotné metodiky Eurostatu[1]. V posledním desetiletí se jejich podíl stabilizoval na úrovni 28–29 % (v minulém roce dosáhl přesně 29,0 %). V absolutním vyjádření pracovalo v roce 2016 na směny celkem 1 207,8 tis. zaměstnanců.

A. V řadě odvětví a skupin zaměstnání je směnová práce běžně uplatňována

Nejvíce zaměstnanců pracovalo na směny ve zpracovatelském průmyslu (536,0 tis.), v obchodu (145,5 tis.), v sekci zdravotnictví a sociální péče (138,6 tis.) a v dopravě a skladování (106,2 tis.). V těchto čtyřech odvětvových sekcích pracovaly více než tři čtvrtiny všech směnujících zaměstnanců. Práce na směny je významná i v dalších odvětvích. V sekci těžba a dobývání pracovala na směny téměř polovina všech zaměstnanců, vysoká směnnost je i v ubytování, stravování a pohostinství. Naproti tomu práce na směny se minimálně vyskytuje v profesních, vědeckých a technických činnostech, v odvětví vzdělávání, v sekci peněžnictví a pojišťovnictví a v informačních a komunikačních činnostech. Nízká úroveň směnnosti je i ve velkém sektoru stavebnictví.

Velké rozdíly jsou mezi skupinami zaměstnání podle klasifikace CZ-ISCO. Jen zřídka pracují ve směnovém režimu řídící pracovníci. Podíl pracujících na směny je nízký i v hlavní třídě specialisté, méně pracují na směny úředníci, ale také techničtí a odborní pracovníci. Naopak na směny pracuje více než polovina zaměstnanců ve službách a prodeji, často pracují na směny také pracovníci obsluhy strojů a zařízení, řemeslníci a opraváři a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Údaje o úrovni směnnosti v hlavních třídách klasifikace zaměstnání tak korespondují s údaji za jednotlivé odvětvové sekce.

Celkový rozsah práce na směny je výrazně ovlivněn především situací ve zpracovatelském průmyslu, ve kterém pracovaly více než dvě pětiny všech zaměstnanců v národním hospodářství, kteří pracují na směny. Pro tuto sekci je charakteristický vysoký podíl mužů. Odvětvová struktura žen zaměstnankyň se vedle vysokého zastoupení zpracovatelského průmyslu vyznačuje i velkým počtem žen pracujících v obchodu a v sekci zdravotní a sociální péče. V těchto dvou odvětvích směnuje více než 40 % zaměstnankyň a v důsledku toho se celková úroveň směnnosti zaměstnaných žen blíží úrovni směnnosti mužů.

Velká část pracující populace ve směnovém režimu nepracuje a nepozná řadu problémů, se kterými se běžně směnující pracující musejí potýkat. Komplikace nastávají v případě žen, které musí sladit změnu svého pracovního rytmu se zajištěním chodu domácnosti, zvláště v případě matek s menšími dětmi.

B. Vysoká směnnost mužů a žen ve středním produktivním věku

Nejvyšší podíl pracujících na směny je ve skupině nejmladších zaměstnanců do 25 let, ve které se dostal přes hranici 40 %. Absolutní počet zaměstnanců v této věkové skupině je však podstatně nižší než ve starších věkových skupinách, protože velká část mladých se stále účastní vzdělávacího procesu a přitom je ekonomicky neaktivní.

Ve skupině 25–29letých pracovala na směny téměř třetina všech zaměstnanců. V následující věkové skupině 30–34 let činil podíl směnujících v minulém roce 27,4 %. V desetileté skupině 25-34letých převládá absolutní počet i podíl mužů pracujících na směny. To je jednoznačně důsledkem skutečnosti, že velká část žen odchází na mateřskou a rodičovskou dovolenou a při nástupu do zaměstnání hledá takové pracovní uplatnění, které by jí umožnilo pečovat o děti.

Situace se mění ve věku od 35let, kdy se počet a podíl žen pracujících na směny přibližuje úrovni stejných ukazatelů za muže. Ve skupině 45–54letých počet žen pracujících v tomto režimu dokonce absolutně převyšuje počet mužů. Ve skupině nad 55 let se projevuje přetrvávající rozdílná hranice pro odchod do důchodu.

C. V osmi krajích ČR pracuje na směny více než 30 % zaměstnanců

Rozsah směnové práce je v prvé řadě určen charakterem zaměstnání respondentů a odvětvovou příslušností pracoviště. To se bezprostředně odráží i v rozdílech ve výši podílu zaměstnanců pracujících na směny na celkovém počtu zaměstnanců v jednotlivých krajích republiky. V Praze je směnnost bydlících zaměstnanců (20,7 %) podstatně nižší než ve všech ostatních krajích, a to jak u mužů, tak i u žen. Výjimkou je Jihomoravský kraj, ve kterém je směnnost v regionálním pohledu také velmi nízká. To vyplývá ze skutečnosti, že odvětvová (CZ-NACE) a profesní struktura (CZ-ISCO) v Brně je srovnatelná se situací v hlavním městě. V Plzeňském, Moravskoslezském, Pardubickém a Karlovarském kraji pracuje na směny téměř třetina všech zaměstnanců. Nejvyšší směnnost vykazuje dlouhodobě Ústecký kraj, ve kterém je takřka dvojnásobně vyšší než v Praze.

D. Podíl zaměstnanců pracujících na směny je v ČR jeden z nejvyšších v rámci celé EU

Rozsah práce na směny je v zemích Evropské unie, obdobně jako v řadě jiných aspektů zaměstnanosti, velmi odlišný. V roce 2016 dosáhl podíl osob pracujících v tomto režimu v rámci EU28 celkem 18,8 % všech zaměstnanců. Podíl žen pracujících na směny je v EU28 o něco nižší než u mužů (17,4 % proti 19,8 % zaměstnanců mužů). Mezistátní rozdíly v úrovni směnnosti jsou přitom u obou pohlaví velké.

Nejvyšší podíl zaměstnanců pracujících na směny vykazuje Chorvatsko, dále pak Slovinsko, Polsko a Slovensko. Směnnost v naší republice dosáhla páté nejvyšší hodnoty ze všech členských zemí EU. Ve většině zemí (celkem 16) byl podíl pracujících na směny nižší než 20 % všech zaměstnanců. O velikosti rozdílu v uplatnění práce na směny svědčí skutečnost, že země jako jsou Chorvatsko či Slovinsko mají více než pětkrát vyšší úroveň směnnosti, než je tomu ve Francii. Velmi málo je tato práce rozšířena i v Belgii a Dánsku.

*****

Práce na směny je v České republice hojně využívána. Přináší přitom velké nároky na sladění tohoto pracovního režimu s osobním životem respondentů. Práce na směny se totiž u řady z nich neomezuje jen na pracovní dny, ale v mnoha případech respondenti pracují i ve dnech pracovního volna, v sobotu nebo neděli. Řada osob ve středním věku zajišťuje i péči o generaci svých rodičů.

Je nutné vzít v úvahu výši mezd a platů zaměstnanců, zejména žen. Průměrné mzdy v odvětvích s vyšší směnností jsou totiž nízké ve srovnání s odvětvími s nejvyšší úrovní výdělků, kde je podíl pracujících na směny naopak velmi malý. V odvětvích s vysokou směnností je navíc absolutní rozdíl v úrovni průměrných mezd a platů mezi muži a ženami jeden z nejvyšších.

Autor

Marta Petráňová, Jan Kočka

Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí, ČSÚ

Tel.: +420 274 054 357; +420 274 052 183

E-mail: marta.petranova@czso.cz; jan.kocka@czso.cz