ČNB nepřekvapivě zvýšila sazby. Ani Britové s hikem nepřekvapili

Česká národní banka na včerejším zasedání nepřekvapila a svou hlavní 2W repo sazbu zvýšila o 25 bodů na 0,5 %. Společně s tím zvýšila lombardní sazbu o 50 bazických bodů na 1 %. Diskontní sazbu ponechala na 0,05 %. ČNB tímto se zvyšováním sazeb pravděpodobně nekončí - guvernér Rusnok se dokonce nechal slyšet, že k dalšímu zvyšování sazeb může přistoupit na kterémkoliv dalším měnovém zasedání. Další hike může přijít ještě letos nebo (podle nás pravděpodobněji) na únorovém zasedání.

Inflační prognóza ČNB

Zdroj: ČNB

Rozhodnutí bylo jednomyslné. Společně s ním ČNB zveřejnila novou prognózu, ve které zv ýšila svůj odhad inflace i ekonomického růstu. Ve čtvrtém čtvrtletí 2018 tak očekává inflaci „bezpečně nad cílem“ ve výši 2,2 %. Na začátku roku 2019 se pak dle ČNB dostane přesně na cíl.

ČNB také výrazně zvýšila svou předpověď HDP. Pro letošní rok očekává hospodářský růst až 4,5 %. V dalších letech má postupně klesat až ke 3 % v roce 2019. Jiří Rusnok uvedl, že je ekonomika „nad potenciálem“.

Ze zveřejněné prognózy mezibankovních sazeb se dá dovodit, že ČNB má v současnosti naplánované další dva hiky, z toho jeden přibližně na začátku a druhý na konci roku 2018. My ale očekáváme druhý hike již dříve – přibližně v polovině roku 2018.

Prognóza mezibankovních sazeb ČNB a implikované sazby

Zdroj: ČNB, Česká spořitelna, vlastní kalkulace

Tisková konference byla méně jestřábí, než se očekávalo. Včera se o tom podrobněji rozepsal Jirka. ČNB vidí jen slabá proinflační rizika, navíc hlasování ani nepřipustilo možnost zvýšit sazby o 50 bodů, o které se v posledních týdnech hovořilo.

V reakci na méně jestřábí tón koruna paradoxně oslabila o cca 15 haléřů na 25,7 a mírně poklesly výnosy. To ukazuje, že dnešní zvednutí sazeb bylo považováno za víceméně jisté a trhy spíše než na jejich oznámení reagovaly na tiskovou konferenci. V příštích měsících očekáváme, že kurz zůstane přibližně okolo 25,6. 

Ani Britové s hikem nepřekvapili

Zdánlivě podobné situaci s totožným výsledkem čelí Velká Británie. Jejich centrální banka také zvýšila sazby z 25 na 50 bodů a v reakci na to jejich měna oslabila. Důvody, které k takovému vývoji vedly, ale byly zcela odlišné.

V důsledku probíhajícího odchodu z EU totiž čelí složité situaci relativně vysoké inf lace v kombinaci s oslabující domácí ekonomikou. V září stouply spotřebitelské ceny 3% tempem. Guvernér Mark Carney navíc uvedl, že „BoE ani tolik netrápí kde je inf lace dnes, ale kam směřuje“. Velkým problémem britské ekonomiky je libra oslabující v souvislosti s odchodem Británie z EU. Británie si tak svou inflaci dováží.

Bank of England zvýšila svou základní sazbu 

Na lepší časy se prozatím neblýská. Guvernér BoE Mark Carney uvedl, že potenciální růst ekonomiky odhadují na 1,5 %. Rizika jdou spíše směrem dolů. Komplikace spojené s vyjednáváním o Brexitu britské ekonomice budou spíše škodit. Ani zvýšení sazeb určitě nepomůže. Už proto si myslíme, že další zvyšování sazeb si BoE rozmyslí a na pár měsíců si dá pauzu. Nicméně pokud inflační tlaky příliš silné, asi jí jiného nic nezbyde. 

Mark Carney řekl, že „(Brexit) určitě bude mít dopad na široké spektrum finančních aktiv, zejména měnový kurz. A budeme muset poodstoupit, upravit výhled a náležitě kalibrovat politiku“. Tímto výrokem propojil rozhodování o sazbách s vyjednáváním o Brexitu.

Na to libra reagovala oslabením na 1,12 GBP/EUR, tedy o cca 2 %. Nutno zmínit, že několik dní předtím o podobná 2 % posílila. Nicméně není vyloučeno, že oslabí znovu, zvyšování sazeb navzdory. Tím by se vytvořily další inflační tlaky a BoE by byla opět tlačena ke zvyšování sazeb v nejistých dobách. 

Vítek Macháček