30.10.2017 Postavení českého trhu práce v rámci EU - 2. čtvrtletí 2017
Kód: | 250138-17 |
Periodicita: | Čtvrtletní |
Název produktu: | Postavení českého trhu práce v rámci EU |
Poznámka: | |
Anotace: | Analýza zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU. |
Územní členění: | Stát |
Kontakt: | ilona.mendlova@czso.cz |
Nosič: | Web |
Typ produktu: | Analýza |
Cena: | |
Verze: | Česká |
Typ termínu vydání: | 120. kalendářní den po období |
Datum vydání: | 31.07.2017, 30.10.2017, 30.01.2018, 30.04.2018 |
Rok: | 2017 |
Přílohy
-
czam103017analyza.docx
-
czam103017analyza.pdf
-
czam103017analyza.zip
- rok 2017 | 2. čtvrtletí 2017 | 1. čtvrtletí 2017
- rok 2016 | 4. čtvrtletí 2016 | 3. čtvrtletí 2016 | 2. čtvrtletí 2016 | 1. čtvrtletí 2016
- rok 2015 | 4. čtvrtletí 2015 | 3. čtvrtletí 2015 | 2. čtvrtletí 2015 | 1. čtvrtletí 2015
- rok 2014 | 4. čtvrtletí 2014 | 3. čtvrtletí 2014 | 2. čtvrtletí 2014 | 1. čtvrtletí 2014
- rok 2013 | 4. čtvrtletí 2013 | 3. čtvrtletí 2013 | 2. čtvrtletí 2013 | 1. čtvrtletí 2013
- rok 2012 | 4. čtvrtletí | 3. čtvrtletí | 2. čtvrtletí | 1. čtvrtletí
- rok 2011 | 4. čtvrtletí 2011
- rok 2010 | 4. čtvrtletí 2010 | 3. čtvrtletí 2010 | 2. čtvrtletí 2010 | 1. čtvrtletí 2010
Zveřejněno dne: 30.10.2017
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
30. 10. 2017
Postavení českého trhu práce v rámci EU
Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 2. čtvrtletí roku 2017 míra zaměstnanosti 20-64letých zvýšila a značně se tak přiblížila stanovenému cíli, ke kterému členským zemím EU chybí v průměru 2,7 procentních bodů. Na druhé straně nezaměstnanost v těchto zemích klesá. Mezi zeměmi EU28 je v České republice míra nezaměstnanosti ve 2. čtvrtletí roku 2017 opět nejnižší, zejména pak u mužů.
Česká republika se dělí o třetí příčku s nejvyšší mírou zaměstnanosti ve věku 20-64 let
Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20-64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. Ve 2. čtvrtletí 2017 tato míra v zemích EU28 vzrostla a dosahovala v průměru 72,3 procent. Míra zaměstnanosti mužů (78,0 %) převyšuje míru zaměstnanosti žen o 11,5 procentních bodů.
Ve 2. čtvrtletí průměrnou cílovou hranici 75 % dosáhlo celkem devět sledovaných států Evropy - Švédsko, Německo, Spojené království, Česká republika, Nizozemsko, Estonsko, Dánsko, Litva a Rakousko. Na druhé straně nejnižší míra zaměstnanosti je v jižních státech unie. Kromě Řecka se to týká hlavně Itálie, Chorvatska a Španělska, kde nepracuje více než třetina populace v tomto produktivním věku.
Tabulka seřazená od nejvyšších hodnot k nejnižším ukazuje, že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských zemí, některé země západní Evropy a naše republika. Nejvyšší míry zaměstnanosti již dlouhodobě dosahuje Švédsko (82,1 %). Na evropský průměr se dotahuje poměrně rychlým zvýšením své zaměstnanosti Bulharsko (71,7 %). Největší meziroční nárůst míry zaměstnanosti (o 3,9 procentních bodů) je zřetelný v Rumunsku (70,5 %), kde zaměstnaní muži tvoří téměř 80 procent mužské populace. Nejnižší míra zaměstnanosti je stále v Řecku (58,2 %), kde je zaměstnána méně než polovina žen. Meziročně se nicméně téměř ve všech zemích EU zaměstnanost zvýšila.
Ve 2. čtvrtletí 2017 se Česká republika dělí o třetí místo se Spojeným královstvím, když míra naší zaměstnanosti (78,2 %) překonala průměr EU28 o 5,9 procentních bodů. Ze sousedních států mělo ve 2. čtvrtletí 2017 vyšší míru zaměstnanosti Německo (79,0 %). Rakousko (75,7 %) se opět dostalo nad stanovenou hranici zaměstnat alespoň 75 % populace ve věkové kategorii 20 až 64 let. Na Slovensku a v Polsku byla celková zaměstnanost zhruba o 7 procentních bodů nižší.
Ve všech zemích EU je míra zaměstnanosti mužů více či méně vyšší než míra zaměstnanosti žen. Ve 2. čtvrtletí roku zaměstnanost mužů v České republice (s 86,1 %) převyšovala zaměstnanost mezi muži v ostatních členských zemích. Míru zaměstnanosti žen má stále nejvyšší Švédsko (80,0 %). V ČR zaměstnanost žen dosáhla 70,1 %.
Tabulka 1 Míra zaměstnanosti 20-64letých v členských zemích EU (v %)
Země |
2. čtvrtletí 2017 |
Rozdíl v p. b. |
|||||
celkem |
muži |
ženy |
celkem |
muži |
ženy |
||
82,1 |
84,1 |
80,0 |
0,6 |
0,8 |
0,3 |
||
79,0 |
83,1 |
74,9 |
0,7 |
0,6 |
0,9 |
||
78,2 |
83,5 |
73,0 |
0,7 |
0,4 |
0,9 |
||
Česká republika |
78,2 |
86,1 |
70,1 |
1,7 |
1,7 |
1,7 |
|
Nizozemsko |
77,9 |
83,1 |
72,8 |
0,9 |
0,6 |
1,2 |
|
77,7 |
81,7 |
73,8 |
0,0 |
0,1 |
-0,1 |
||
76,8 |
80,2 |
73,4 |
-0,9 |
-0,5 |
-1,2 |
||
76,3 |
76,4 |
76,3 |
0,9 |
-0,1 |
2,0 |
||
75,7 |
79,9 |
71,5 |
0,8 |
0,8 |
0,7 |
||
74,6 |
76,2 |
73,0 |
0,7 |
0,4 |
1,1 |
||
74,3 |
76,3 |
72,4 |
0,8 |
1,1 |
0,4 |
||
73,4 |
77,3 |
69,2 |
2,8 |
3,6 |
1,9 |
||
73,2 |
77,1 |
69,6 |
2,7 |
2,9 |
2,5 |
||
73,2 |
81,0 |
65,6 |
1,8 |
2,4 |
1,1 |
||
EU28 |
72,3 |
78,0 |
66,5 |
1,2 |
1,1 |
1,2 |
|
71,7 |
75,2 |
68,1 |
3,7 |
3,9 |
3,5 |
||
71,6 |
77,7 |
65,6 |
1,6 |
1,6 |
1,5 |
||
71,4 |
75,6 |
67,0 |
1,1 |
-0,9 |
3,0 |
||
71,1 |
77,5 |
64,6 |
1,2 |
0,3 |
2,1 |
||
71,1 |
77,9 |
64,2 |
2,0 |
1,9 |
1,9 |
||
71,0 |
75,0 |
67,1 |
0,8 |
1,0 |
0,5 |
||
71,0 |
76,2 |
66,2 |
1,2 |
1,3 |
1,2 |
||
70,7 |
83,6 |
57,2 |
1,1 |
0,2 |
2,0 |
||
70,5 |
78,8 |
62,1 |
3,9 |
3,4 |
4,5 |
||
68,2 |
73,1 |
63,4 |
0,9 |
0,6 |
1,3 |
||
65,5 |
71,4 |
59,7 |
1,8 |
2,0 |
1,6 |
||
63,8 |
69,9 |
57,7 |
1,8 |
3,4 |
0,1 |
||
62,5 |
72,5 |
52,7 |
0,4 |
0,3 |
0,7 |
||
58,2 |
67,8 |
48,8 |
1,6 |
1,5 |
1,6 |
||
Zdroj: Eurostat |
Nezaměstnanost ve věku 15-64 let je stále v naší republice nejnižší
Na datech 2. čtvrtletí se projevilo, že s příchodem jara tradičně nezaměstnanost klesá. S vyšší zaměstnaností klesla i míra nezaměstnanosti a to téměř ve všech členských zemích EU. Průměrně míra nezaměstnanosti za státy EU28 ve 2. čtvrtletí činila 7,7 %. V tabulce zemí EU28 seřazené od nejnižší míry nezaměstnanosti 15-64letých osob jsou dvě třetiny nad evropským průměrem, to značí větší propast mezi státy s vyšší nezaměstnaností.
V České republice byla míra nezaměstnanosti v daném období opět nejnižší, když celková míra nezaměstnanosti za dané období dosahovala 3,0 %, u mužů dokonce 2,4 %. Na druhé místo s úrovní nezaměstnanosti 3,9 % se zařadilo Německo. Německo má stále nejnižší míru nezaměstnanosti žen, ta v tomto období činila 3,3 procent. Nízkou nezaměstnanost žen má Rumunsko (3,7 %). Již několik období si Maďarsko udržuje nízkou nezaměstnanost, ve 2. čtvrtletí dosahovala celková míra v této zemi 4,3 procent.
V porovnání se sousedními státy byla míra nezaměstnanosti o 2 a více procentní body vyšší v Polsku (5,0 %) a v Rakousku (5,5 %). Na Slovensku zaznamenali míru nezaměstnanosti
15-64letých osob mírně pod evropským průměrem 8,2 %.
Tabulka 2 Míra nezaměstnanosti 15-64letých v členských zemích EU (v %)
Země |
2. čtvrtletí 2017 |
Rozdíl v p. b. |
||||
celkem |
muži |
ženy |
celkem |
muži |
ženy |
|
Česká republika |
3,0 |
2,4 |
3,8 |
-1,0 |
-1,1 |
-0,9 |
3,9 |
4,4 |
3,3 |
-0,4 |
-0,3 |
-0,6 |
|
4,2 |
4,0 |
4,4 |
-0,7 |
-0,4 |
-1,1 |
|
4,3 |
4,0 |
4,6 |
-0,8 |
-1,3 |
-0,3 |
|
4,4 |
4,6 |
4,2 |
-0,5 |
-0,4 |
-0,6 |
|
5,0 |
5,9 |
3,7 |
-1,1 |
-0,9 |
-1,4 |
|
5,0 |
5,3 |
4,8 |
-1,3 |
-1,1 |
-1,3 |
|
Nizozemsko |
5,0 |
4,6 |
5,5 |
-1,3 |
-1,3 |
-1,2 |
5,3 |
5,5 |
5,1 |
-0,9 |
-0,1 |
-1,8 |
|
5,5 |
5,9 |
5,0 |
-0,7 |
-0,8 |
-0,6 |
|
5,7 |
5,4 |
5,9 |
-0,4 |
-0,5 |
-0,5 |
|
6,4 |
6,9 |
5,8 |
-1,8 |
-2,1 |
-1,4 |
|
6,5 |
5,6 |
7,6 |
-1,4 |
-1,6 |
-1,0 |
|
6,6 |
7,7 |
5,3 |
-2,2 |
-2,4 |
-1,9 |
|
7,1 |
7,1 |
7,1 |
-0,9 |
-0,8 |
-0,9 |
|
7,2 |
8,9 |
5,6 |
-1,0 |
-0,8 |
-1,2 |
|
7,2 |
7,9 |
6,4 |
0,5 |
0,1 |
1,0 |
|
7,5 |
7,8 |
7,1 |
-0,2 |
-0,4 |
-0,2 |
|
EU28 |
7,7 |
7,6 |
7,9 |
-1,0 |
-1,0 |
-1,0 |
8,2 |
8,0 |
8,3 |
-1,5 |
-0,5 |
-2,8 |
|
9,0 |
10,5 |
7,5 |
-0,7 |
-0,4 |
-1,1 |
|
9,2 |
8,8 |
9,6 |
-2,1 |
-2,5 |
-1,7 |
|
9,2 |
9,3 |
9,0 |
-0,5 |
-0,8 |
-0,3 |
|
10,2 |
10,4 |
9,9 |
0,0 |
0,0 |
-0,1 |
|
10,8 |
10,3 |
11,3 |
-1,5 |
-1,9 |
-1,0 |
|
11,1 |
10,3 |
12,0 |
-1,9 |
-2,3 |
-1,4 |
|
11,2 |
10,4 |
12,2 |
-0,5 |
-0,5 |
-0,7 |
|
17,3 |
15,8 |
19,2 |
-2,8 |
-2,7 |
-2,8 |
|
21,3 |
17,8 |
25,7 |
-2,0 |
-1,7 |
-2,2 |
|
Zdroj: Eurostat |
Nejvyšší míru nezaměstnanosti mají převážně ve státech jižní Evropy. U Řecka lze stále konstatovat, že z osob ve věku 15-64 let, které by mohly pracovat, byla více než pětina nezaměstnaná. Největší meziroční pokles sledované míry nezaměstnanosti zaznamenávají převážně státy na jihu Evropy.
Klesá nezaměstnanost mladých ve věku 15-24 let
Zejména demografické změny mají v současné době vliv na nezaměstnanost mladých ve věku 15-24 let. Z meziročního porovnání vyplývá, že v převážné většině členských zemí EU míra nezaměstnanosti mladých klesá. Míra nezaměstnanosti ve věku 15-24 let je ve většině evropských zemí dvojnásobně a více vyšší než nezaměstnanost v produktivním věku. Mírně vyšší je nezaměstnanost mladých mužů než žen. Pro tuto věkovou skupinu je však třeba vzít v potaz, že do situace v nejmladších skupinách produktivního věku i z genderového pohledu zasahuje skutečnost, že podstatná část se zatím připravuje ve školách na výkon budoucího povolání, a nejsou tedy aktivními. Z dostupných údajů vyplývá, že největší nezaměstnanost mladých lidí měli v Řecku (43,8 %) a ve Španělsku (39,5 %). První pořadí s nejnižší celkovou nezaměstnaností si stále udržuje Německo (7,0 %), u mužů zde činila míra nezaměstnanosti 8,1 %, a u žen 5,8 %. V České republice ve 2. čtvrtletí 2017 míra nezaměstnanosti 15-24letých dosáhla hodnoty 8,3 %, u mužů dokonce 7,0 procent.
Tabulka 3 Míra nezaměstnanosti 15-24letých v členských zemích EU (v %)
Země |
2. čtvrtletí 2017 |
|||
celkem |
muži |
ženy |
||
7,0 |
8,1 |
5,8 |
||
Česká republika |
8,3 |
7,0 |
10,3 |
|
8,9 |
10,0 |
7,8 |
||
Nizozemsko |
9,0 |
9,0 |
9,1 |
|
10,0 |
9,5 |
10,8 |
||
10,1 |
10,2 |
10,0 |
||
11,0 |
10,8 |
11,2 |
||
11,3 |
11,6 |
: |
||
11,6 |
13,0 |
10,0 |
||
13,1 |
14,5 |
11,5 |
||
13,2 |
13,9 |
12,2 |
||
14,6 |
15,4 |
13,5 |
||
15,4 |
15,7 |
14,9 |
||
15,7 |
19,3 |
: |
||
15,9 |
16,9 |
: |
||
16,5 |
17,6 |
15,3 |
||
16,5 |
18,3 |
14,6 |
||
EU28 |
16,9 |
17,6 |
16,0 |
|
17,7 |
17,9 |
17,4 |
||
19,9 |
19,3 |
20,5 |
||
20,5 |
22,2 |
18,3 |
||
21,9 |
22,9 |
20,8 |
||
21,9 |
22,5 |
21,2 |
||
22,7 |
22,8 |
22,6 |
||
25,3 |
26,3 |
24,4 |
||
27,4 |
27,9 |
26,9 |
||
34,2 |
33,2 |
35,7 |
||
39,5 |
40,6 |
38,2 |
||
43,8 |
39,3 |
48,6 |
Zdroj: Eurostat : - údaj není k dispozici
Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle
Dlouhodobá nezaměstnanost je jedním ze sociálních problémů, negativně ovlivňuje sociální soudržnost.
Průměrně téměř polovina nezaměstnaných byla ve 2. čtvrtletí 2017 dlouhodobě nezaměstnaná tj. nezaměstnaná 1 rok a déle - v průměru za státy EU28 se podíl dlouhodobě nezaměstnaných z celkově nezaměstnaných meziročně snížil o 1,7 p. b. na 46,1 %. V České republice se podíl nezaměstnaných 1 rok a déle meziročně snížil o 6,1 procentních bodů (na 37,5 %). Výrazný meziroční úbytek celkově dlouhodobě nezaměstnaných měli v Rumunsku, Chorvatsku a Maďarsku. Dlouhodobá nezaměstnanost je velkým problémem zejména v Řecku (73,8 %), dále pak na Slovensku, v Itálii, Bulharsku, Belgii, Slovinsku, Portugalsku a v Irsku, kde dlouhodobě nepracuje více než polovina z celkového počtu nezaměstnaných. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je naopak v severských státech, které se vyznačují podprůměrnou celkovou nezaměstnaností.
Tabulka 4 Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15-64 let (v %)
Země |
2. čtvrtletí 2017 |
Rozdíl v p. b. |
|||||
celkem |
muži |
ženy |
celkem |
muži |
ženy |
||
73,8 |
71,9 |
75,4 |
1,7 |
0,3 |
3,0 |
||
63,3 |
66,9 |
59,1 |
2,7 |
5,0 |
-0,2 |
||
60,9 |
62,2 |
59,5 |
0,9 |
2,3 |
-0,6 |
||
55,3 |
59,1 |
50,2 |
-5,1 |
-1,0 |
-10,5 |
||
53,8 |
56,2 |
51,1 |
0,7 |
5,4 |
-4,7 |
||
51,3 |
60,3 |
43,6 |
-3,9 |
6,5 |
-13,0 |
||
51,1 |
50,8 |
51,5 |
-5,3 |
-8,1 |
-2,2 |
||
51,1 |
56,3 |
42,4 |
-1,8 |
-4,0 |
1,7 |
||
47,0 |
49,0 |
44,7 |
-0,7 |
-0,4 |
-1,0 |
||
46,6 |
52,6 |
40,6 |
-6,3 |
-6,1 |
-6,1 |
||
46,3 |
51,9 |
41,0 |
-0,6 |
-1,2 |
0,5 |
||
EU28 |
46,1 |
46,6 |
45,5 |
-1,7 |
-1,3 |
-2,1 |
|
45,6 |
43,3 |
47,8 |
-3,3 |
-2,7 |
-3,9 |
||
44,2 |
47,4 |
40,2 |
8,6 |
10,5 |
5,8 |
||
42,7 |
43,9 |
40,8 |
0,6 |
-0,7 |
2,0 |
||
42,2 |
44,9 |
: |
5,5 |
5,2 |
|
||
41,9 |
42,6 |
41,2 |
-6,3 |
-4,5 |
-8,5 |
||
41,1 |
44,8 |
33,4 |
-10,3 |
-7,0 |
-17,3 |
||
Nizozemsko |
41,1 |
42,3 |
40,0 |
-3,2 |
-3,1 |
-3,2 |
|
39,2 |
43,7 |
32,8 |
-1,4 |
0,4 |
-4,5 |
||
37,9 |
39,5 |
35,4 |
-1,2 |
0,2 |
-3,4 |
||
Česká republika |
37,5 |
39,6 |
35,8 |
-6,1 |
-2,5 |
-9,1 |
|
32,8 |
34,7 |
30,3 |
-1,5 |
-2,6 |
0,2 |
||
30,4 |
33,8 |
25,7 |
0,2 |
1,2 |
-0,5 |
||
29,9 |
31,7 |
27,6 |
-5,7 |
-5,2 |
-6,5 |
||
25,8 |
28,2 |
22,9 |
-2,2 |
-2,9 |
-1,4 |
||
21,3 |
23,5 |
18,9 |
-1,8 |
-1,1 |
-2,4 |
||
20,8 |
22,3 |
19,2 |
-0,9 |
-0,5 |
-1,3 |
||
17,9 |
19,5 |
15,9 |
-0,3 |
0,5 |
-1,2 |
||
Zdroj: Eurostat : - údaj není k dispozici
Kontakt
Ilona Mendlová
Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Tel.: 274 054 380
E-mail: ilona.mendlova@czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz