Bellu (ODS): chceme veřejně přístupný systém eSbírka

ODS slibuje v předvolebním programu „veřejně přístupný systém eSbírka, kde stát bude v ucelené podobě zveřejňovat aktuální znění zákonů.”

Návrh vysvětluje Alexander Bellu, expert ODS pro digitální společnost a e-gov. „Stát už dneska zveřejňuje tiskem platné znění zákonů. My chceme, aby totéž činil v elektronické a strojově čitelné podobě. Není to přitom žádné sci-fi, ale řešení, které existuje ve spoustě zemí světa, namátkou například na Novém Zélandu. Vycházíme přitom z logiky, že stát, pokud vyžaduje po občanech, aby dodržovali jeho zákony, má poskytnout jejich garantované znění. To znamená takové znění, o kterém stát garantuje, že skutečně platí,“ říká Bellu. „Dneska pokud chcete elektronicky pracovat s legislativou, musíte se spolehnout na práci s komerčními řešeními, které však tuto garanci jednak nenabízejí, a hlavně neumožňují ve svých bezplatných verzích úplně komplexní přístup,“ dodává.

„Stávající podoba vyhlašování právních předpisů neodpovídá nárokům na ni kladeným, neboť závazná listinná podoba je obtížně dostupná, neumožňuje tvorbu úplných znění právního předpisu a její pořizování je poměrně nákladné,“ vysvětluje advokát a bývalý náměstek ministra spravedlnosti Roman Polášek. „Laická i odborná veřejnost je proto nucena pracovat nikoli se závaznou listinnou podobou právního předpisu, ale užívat místo ní veřejně dostupné zdroje úplných znění nebo komerční právní informační systémy, jejichž účel je jiný a jejichž obsah není garantovaný státem. Pro řadu subjektů, především občanů, malých podnikatelů a obcí, tak zůstávají informace o platném a účinném znění právních předpisů z ekonomických důvodů nedostupné nebo hrozí, že tyto subjekty získají mylnou představu o obsahu právního předpisu. Uvedený stav tak navozuje možný přímý rozpor se základní právní zásadou „neznalost zákona neomlouvá,“ upozorňuje Polášek.

Alexander Bellu chce jít ale ještě dál. „Další částí je systém eLegislativa, který zpřehlední celý proces přípravy legislativy. Ten dneska funguje například tak, že si samy úřady posílají připomínky k zákonům a jejich vypořádání v excelových tabulkách. Tím snadno může dojít k chybě a ztrácí se v tom transparentnost. Nově by tak každý občan mohl jednoduše bez složitého až detektivního pátrání vidět, který úřad, instituce nebo i jednotlivý poslanec přišel s tím či oním zněním jakéhokoli paragrafu zákona.“

Současný stav vyhlašování právních předpisů upravuje zákon č. 309/1999 Sb. O Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv. Vydávání zákonů má v dikci Ministerstvo vnitra, ministerstvo má za povinnost umožnit dle §12 zákona dálkový přístup stejnopisu Sbírky zákonů, ale tento stejnopis se nepovažuje za Sbírku zákonů (§12 odst 2).

-red-