Koruna předvolební

Česká koruna po týdnech váhavého oťukávání nakonec hranici 26 korun za euro pokořila. Stalo se tak poté, co ČNB na svém nedávném zasedání naznačila, že utahování měnové politiky bude rychlejší, než se doposud předpokládalo; koruna tak během několika dní vůči euru posílila místy až k hranici 25,80 a poté se usídlila kolem 25,90.

Koruna překonává představy nemalé části trhu, včetně té mé – zahraniční investoři, kteří ji nakoupili v prvním čtvrtletí letošního roku, se evidentně navzdory očekáváním do jejího prodeje stále nehrnou, a to navzdory tomu, že od té doby posílila o skoro 4,5 %. Navíc, i když na dluhopisovém trhu vyhlídka vyšších sazeb ČNB pohnula zahraniční investory k prodejům a výnosy tak podél celé křivky vzrostly na úrovně tři roky neviděné, na koruně se to neprojevilo ani za mák. Dluhopisy tak zahraniční investoři už nechtějí, nadále držet korunu však ano. Prodají ji někdy vůbec?

Jeden spouštěč se možná blíží – volby. Dle posledních průzkumů to totiž vypadá na dobrý výsledek proti-systémových stran: ANO, SPD i komunisté mají, zdá se, našlápnuto k solidním volebním ziskům a v případě první z těchto stran to dokonce vypadá tak, že bez ní půjde koalici sestavit jen velmi, velmi těžko.

Z předvolebních průzkumů i navzdory předvolební rétorice a jarního konfliktu Sobotka – Babiš nadále jako nejpravděpodobnější vypadá pokračování koalice stávající, což by ještě pro zemi nebyla špatná zpráva. Rozpočet by se sice pod povrchem (tj., na cyklicky očištěné úrovni) díky poklesů daní a růstu výdajů znatelně zhoršil (a Babiš sám již na vyrovnaném rozpočtu úzkostlivě netrvá), do nejbližší recese by to však nebylo navenek poznat a euro-korunový trh by se mohl dále konejšit představou poklidně pokračující reálné konvergence.

Horší scénář – stále zcela ignorovaný trhem, přitom dle mého druhý nejpravděpodobnější – je proti-systémová koalice shora zmíněných stran. V takovém případě by ještě fiskální expanse, na které se lehce shodne staronová koalice, byla tím nejmenším zlem. Koalice SPD a ANO s podporou komunistů by totiž posunula Českou republiku na polskou či maďarskou cestu, tj. na cestu k neliberální demokracii. A trhům – i tomu devizovému – by to, ač ne hned, jednou došlo. Stávající úrovně koruny tak můžou být nejsilnější na dlouhou dobu.