Za městskou zeleň plaťme jako za zdravotní péči, říká nová studie

Vázne to na koordinaci

McDonald rovněž vyjádřil naději, že města integrují výsadbu stromů případně i jiné zeleně do svých iniciativ, které se soustředí na zdraví, wellness a zkvalitňování životního prostředí. Doposud tomu tak prý není z několika důvodů. Tím hlavním je ale náročnost na koordinaci dalších městských agend, jako je doprava nebo vodovodní a kanalizační infrastruktura.

„Problém je navíc v tom, že každá městská složka či společnost řeší něco jiného a nemá kompetence k tomu, aby zasahovala do činnosti jiné,“ říká McDonald s tím, že vedení měst, ale někdy ani jejich obyvatelé nevidí přímou souvislost mezi jejich zdravotním stavem a množství stromů či jiné zeleně ve větších sídlech.

Jako příklad, který je hodný následování, uvádějí autoři studie kanadské Toronto. Tam městské organizační složky, které mají na starost výsadbu zeleně a zdravotní infrastrukturu, slaďují svou činnost. Výsledkem je nejen efektivní plánování „zalesňování“, ale také účinné ochlazování města. Mnoho budov v Torontu totiž není vybaveno klimatizací a teplota v nich rok od roku stoupá. Uvedené složky, ale dokázaly smysluplným vysazováním stromů do ulic dopady slunečního svitu na budovy zmírnit.

Stromy ušetří stamiliony dolarů

S péčí o městkou zeleň bezprostředně souvisí také otázka jejího financování. Podle portálu Trust for Public Land jsou obyvatelé měst veřejným výdajům na zeleň nakloněni. Tři čtvrtiny voličů ve Spojených státech prý souhlasí s tím, aby se na tuto oblast z veřejných rozpočtů vydávalo více peněz. Jenže data ukazují, že města své výdaje na péči o zeleň od roku 1980 snížila o čtvrtinu. Průměrné výdaje na osobu a rok tak nyní dosahují 5,83 dolarů.

Podle publikace výzkumníků ze SUNY College of Environmental Studies and Forestry mají stromy ve městech jednoznačný ekonomický přínos. Ve velkých aglomeracích prý ušetří v průměru 500 milionů dolarů, včetně půl milionu ušetřených přímých nákladů na provoz klimatizací v budovách nebo 11 milionů dolarů, které se uspoří díky lepšímu zadržování vody při přívalových deštích a bouřkách.

„Našim cílem je, aby lidé o stromech na ulici nepřemýšleli jen jako o zkrášlujícím doplňku měst, ale také jako o součásti infrastruktury, do které budou ochotni investovat, i kdyby to mělo být na dluh,“ říká McDonald s tím, že kvůli budování jiných typů infrastruktury města neváhají emitovat dluhopisy.

Soukromé finance zatím převažují

Některé samosprávy se však snaží přitáhnout pozornost vlády a jejích finančních zdrojů pro budování zelené infrastruktury skrze dobrovolné sbírky. Například newyorský program za výsadbu milionu stromů byl zčásti financován z darů obyvatel, firem nebo nadací jako je Bloomberg Philanthropies.

V roce 2016 darovalo konsorcium zdravotnických ziskových i neziskových společností Kaiser Permanente dva miliony dolarů organizacím, které se věnují ochraně, rozšiřování a zvelebování městských parků. Konsorcium je také partnerem mnoha vědců, kteří se soustředí na výzkum vlivu blízkosti přírody na zdraví městské populace. „To je první krok k propojení zdravotnického sektoru se subjekty, které se věnují píči o městskou zeleň,“ říká McDonald.

Než se ale veřejné finanční prostředky více do výsadby stromů ve městech zapojí, Robert McDonald věří, že se bude i nadále dařit mobilizovat zdroje soukromé. „Když se podíváte na města, v nichž se dobře žije, většina z nich se zaměřuje na udržitelnost svého rozvoje,“ říká a je přesvědčen, že příroda a zdraví mají stát v samotném středu městských rozvojových koncepcí.

-usi-

Příspěvek Za městskou zeleň plaťme jako za zdravotní péči, říká nová studie pochází z Ekonomický deník