Vláda chce pořádat Světové dny mládeže, přijel by i papež

Kromě jednání se slovenskou vládou měl v pondělí kabinet Bohuslava Sobotky normální zasedání vlády. Ministři na něm projednali třeba záměr pořádat v Česku Světové dny mládeže, na které tradičně jezdí také papež. Vláda také chce, aby stát usiloval o zřízení vlastní letecké záchranné služby.

O tom, že vláda schválila informaci ministerstva kultury, že se Česko bude ucházet o pořádání Světových dnů mládeže v roce 2022, informoval na twitteru mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Světové dny mládeže organizuje katolická církev a setkávají se při nich křesťané z celého světa. Tradičně se jich účastní také papež.

Podle ministerstva kultury se předpokládá, že Světového dne mládeže v ČR by se zúčastnilo více než 300.000 mladých lidí z celého světa a závěrečného víkendu přes milion lidí. Kandidaturu, kterou předkládá Česká biskupská konference (ČBK), musí ještě projednat vatikánské úřady. Podpora vlády, pražského magistrátu, krajů a obcí by ale podle předkládacího materiálu mohla české kandidatuře pomoci.

Účastníci Světového dne mládeže jsou nejprve pět dnů hosty v hostitelské zemi na takzvaných Dnech v diecézi a pak prožijí sedm dní v městě konání. Účastníci se při pobytu v diecézích ubytovávají převážně v rodinách či místních školách, poznají tak zblízka život v dané zemi a navazují osobní kontakty. V městě konání akce začíná mší slouženou místním arcibiskupem.

V následujících třech dnech se dopoledne setkávají účastníci podle jazykových skupin a odpoledne jsou hudební či divadelní vystoupení, přednášky, sportovní akce nebo promítání filmů. Čtvrtý den v podvečer se koná přivítání papeže a závěrečné dva dny tvoří večerní setkání s papežem, přespání pod širým nebem a závěrečná bohoslužba.

V Polsku bylo loni v červenci během dnů v diecézích 120.000 účastníků, na týdnu v Krakově přes 300.000 účastníků a závěrečného setkání v sobotu večer a v neděli se zúčastnilo kolem 2,5 milionu účastníků. Bylo mezi nimi i zhruba 6000 Čechů. Celkové náklady byly ve výši 1,2 miliard eur, většinu pokryly příspěvky účastníků a sbírky mezi věřícími.

Leteckou záchranku by měl provozovat stát

Vláda také na jednání kabinetu rozhodla, že by se po roce 2020 měl o provoz letecké záchranné služby v Česku starat státní podnik. Teď létají k pacientům vrtulníky tří soukromých firem, armáda nebo policie. Zdravotníky dodávají krajské zdravotnické služby.

Návrh předložený vládě počítá s tím, že by armáda zajišťovala nadále jen základnu v Plzni a policie v Praze, osm by spadalo pod státní podnik. "Letecká záchranná služba získá jistotu dlouhodobého fungování bez nutnosti opakovaného zadávání veřejných zakázek. To umožní její efektivnější fungování. V neposlední řadě bude mít stát možnost investovat peníze do modernizace techniky i výcviku personálu. Stát bude také moci flexibilně provádět změny v rozsahu služby a přímo ovlivňovat kvalitativní parametry služby," uvedl dnes ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík.

Návrh vznikl v expertní komisi, kterou tvořili zástupci ministerstev zdravotnictví, financí, obrany, vnitra, úřadu vlády a Asociace krajů ČR, která ale s materiálem nesouhlasí. Stejně jako hejtmani se na návrh podle dřívějších vyjádření dívá i většina politických stran a některá ministerstva. Například podle ODS a Pirátů je vhodnější současný systém, kdy vedle základen spravovaných policií a armádou službu zajišťují i soukromé firmy. Podle KDU-ČSL má být zvolen levnější systém. Letecká záchranná služba jako státní podnik má podporu ANO, KSČM a Zelených. STAN navrhuje, aby ji kompletně zajišťovala armáda.

Založení státního podniku bude podle předlohy trvat přibližně tři roky, kdyby vláda kývla na druhou variantu, Řízení letového provozu by mohlo začít pracovat na získání všech potřebných oprávnění, zahájit výběrové řízení pro nákup nových vrtulníků a materiálu i zajištění potřebného personálu. Musela by se ale měnit legislativa. Plánovaný nákup deseti nových vrtulníků bude podle analýzy stát zhruba 1,6 miliardy korun.

Česko přispěje krajanům v Chorvatsku na školu

Vláda také rozhodla, že Česko přispěje částkou 7,8 milionu korun na dostavbu krajanské základní školy v chorvatském Daruvaru. Základní škola J. A. Komenského v Daruvaru letos slaví 95 let od založení. Finanční pomoc české vlády je nezbytná, aby budova splňovala nároky pro moderní výuku, uvádí se v materiálu, který připravilo ministerstvo zahraničí. Naposledy škola prošla stavebními úpravami před třiceti lety.

Díky přístavbě bude v budově nová učebna pro dalších přibližně 20 žáků. Základní škola získá také nové prostory pro vedení školy a sekretariát, hospodáře, archiv a kanceláře pro výchovné poradce a pohovory učitelů s rodiči. Dostavba také přispěje k vyšší bezpečnosti školy z hlediska protipožární ochrany. Rozšíření budovy se dotkne i přilehlé mateřské školy, kde vznikne prostor pro dalších 25 dětí.

O finanční pomoc při dostavbě školy požádala vládu česká krajanská komunita. Češi jsou v Chorvatsku výraznou národnostní menšinou. Podle údajů ministerstva zahraničí jich žije v Chorvatsku téměř 10.000. Na Daruvarsku, kde je česká komunita nejpočetnější, tvoří krajané zhruba 20 procent obyvatelstva, což je téměř 2500 lidí. Krajanský spolek tam byl založen v roce 1921.

TNBiz.cz - Zprávy TNBiz jsou zpravodajským kanálem Televize Nova, TN.cz společnosti CET 21. TN.cz přináší zpravodajství z domácí i zahraniční ekonomiky a politiky.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář